Typy institucí

Vyšší sekundární vzdělávání uskutečňují dva druhy škol: především jsou to střední školy; malá část žáků se vzdělává v konzervatořích.

Střední škola je podle školského zákonadruhem školy, který se člení na tři základní typy:

• gymnázium

• střední odborná škola

• střední odborné učiliště

Tyto typy však nejsou zákonem definovány, školy mohou (ale nemusí) tato označení využít při tvorbě svého názvu. Typy škol vycházejí z původního, jasně vymezeného členění středních škol platného do roku 2004.

Poskytování každého ze tří stupňů středního vzdělávání (střední vzdělání s maturitní zkouškou, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání) není vázáno na typ střední školy – každá střední škola může poskytovat různé stupně, obory, popř. formy vzdělávání (pokud splní předpoklady pro výuku a má je zapsány ve školském rejstříku).

Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři pak uvádí ještě další typy středních škol (např. střední průmyslová škola, střední pedagogická škola, odborné učiliště, praktická škola a další); ani ty nejsou vázány na konkrétní obory, název školy by však neměl být zavádějící.

Studium v oborech víceletých gymnázií se člení na nižší stupeň a vyšší stupeň. Nižší stupeň odpovídá v případě osmiletého programu posledním čtyřem, v případě šestiletého programu posledním dvěma ročníkům základního vzdělávání. Vyšší stupeň odpovídá čtyřletému gymnáziu.

Konzervatoř je vymezena jako samostatný druh školy.

Na vzdělávání žáků středních škol se mohou podílet i zákonem definovaná školská zařízení a další instituce. Uplatňují se zejména v praktickém vyučování, které se často uskutečňuje na pracovištích soukromých fyzických či právnických osob nebo ve středisku praktického vyučování, popř. na školním hospodářství. Další školská zařízení se podílejí na mimovyučovacích činnostech žáků.

Geografická dostupnost

Před rokem 1989 byla výstavba škol součástí systému komplexní bytové výstavby a školy byly rozmístěny velmi rovnoměrně.

Po roce 1989 se zánikem centrálního řízení oborové struktury se vzdělávací nabídka začala řídit prudce se měnící poptávkou, která se přesouvala od oborů učňovských ke středoškolským oborům maturitním a od oborů technických k ekonomice, obchodu a službám. Vznikalo mnoho nových škol, a to za situace demografického poklesu. Geografická dostupnost vzrostla i v důsledku rozvolnění dříve většinou striktně monotypní oborové struktury: odborné školy vycházejí rozmanitější nabídkou studijních oborů vstříc poptávce.

V roce 1997 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které v té době bylo zřizovatelem většiny středních a vyšších odborných škol, přistoupilo vzhledem k demografickému vývoji k tzv. optimalizaci sítě středních a vyšších odborných škol a školských zařízení, jíž se měl počet škol snížit při zachování dostupnosti vzdělávání.

Od r. 2001 hrají v procesu optimalizace rozhodující úlohu kraje, které se roku 2000 staly zřizovateli většiny středních a vyšších odborných škol. Podle školského zákona mají povinnost zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání a zřizují/ruší veřejné střední a vyšší odborné školy. V rámci procesu nadále docházelo na více místech k rušení škol, nebo – častěji – k jejich slučování, ale v mnohem menší míře. V současné době je celkový počet středních škol ustálený. Celkový počet středních škol ve školním roce 2021/22 činil 1 285. Navštěvovalo je celkem 424 tisíc žáků, z toho 98,4 % bylo zapsáno v denní formě vzdělávání (bez nástavbového a zkráceného studia). (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Pro zvýšení dostupnosti středních škol se při některých z nich zřizují domovy mládeže, které žákům poskytují kromě ubytování a stravování též výchovně vzdělávací a volnočasovou činnost. Výše úplaty za ubytování ve veřejných a státních domovech mládeže je omezena vyhláškou o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních.

Požadavky na přijetí a volba školy

O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy. Při tom se řídí školským zákonem a vyhláškou o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání.

Některé okolnosti přijímacího řízení na středních školách jsou obdobné přijímání do konzervatoří, proto jsou v tomto oddíle popsány souhrnně. Specifické podmínky v konzervatořích jsou uvedeny zvlášť.

PODMÍNKY K PŘIJETÍ

Ke vzdělávání ve střední škole lze na základě přijímacího řízení přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.

Obdobná pravidla platí pro víceletá gymnázia s tím rozdílem, že do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého, resp. osmiletého gymnázia lze na základě přijímacího řízení přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí 7., resp. 5. ročník základní školy.

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ

Níže jsou popsána pravidla pro přijímací řízení v běžném režimu. V souvislosti s pandemií Covid-19 platí pro rok 2021 některé přechodné úpravy.

Přijímací řízení začíná podáním přihlášky ke studiu a končí rozhodnutím o přijetí/nepřijetí uchazeče. Školský zákon stanoví, že ředitel školy hodnotí uchazeče podle:

• hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání;

• výsledků jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a literatury a z matematiky (pokud je součástí přijímacího řízení);

• výsledků školní přijímací zkoušky (je-li stanovena ředitelem školy);

• výsledků talentové zkoušky (obory s talentovou zkouškou a konzervatoře);

• dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

Termíny přijímacího řízení

* Zápisový lístek podávají pouze uchazeči o obory denní formy vzdělávání, nikoliv jiných forem, vůbec jej nepodávají uchazeči o obory nástavbového a zkráceného studia.

Počet kol

Přijímání do prvního ročníku se může uskutečňovat v několika kolech, ředitel školy je povinen vyhlásit nejméně jedno kolo. Počet dalších kol není omezen.

Podání přihlášky

Pro první kolo přijímacího řízení může zletilý uchazeč, resp. zákonný zástupce nezletilého uchazeče (dále jen uchazeč), podat 2 přihlášky. Podává je řediteli příslušné střední školy do 1. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.

V ostatních kolech není počet přihlášek omezen a uchazeč podává přihlášku řediteli vybrané střední školy do termínu stanoveného školou.

Přijímací zkoušky

Jednotná přijímací zkouška

Jednotná přijímací zkouška se povinně koná od roku 2017 ve většině oborů s maturitní zkouškou. Při přijímacím řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou (kromě gymnázií se sportovní přípravou) a přijímacím řízením do oborů zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se jednotná přijímací zkouška nekoná.

Jednotnou zkoušku koná uchazeč v prvním kole přijímacího řízení, a to v termínu, který stanovuje ministerstvo školství do 30. září předchozího kalendářního roku v rozmezí od 12. do 28. dubna. Každý uchazeč může písemný test z Českého jazyka a literatury a z Matematiky konat dvakrát: v prvním stanoveném termínu ve škole uvedené na přihlášce v prvním pořadí, ve druhém stanoveném termínu ve škole uvedené na přihlášce ve druhém pořadí. Pro další kola přijímacího řízení se jednotná přijímací zkouška se nekoná.

Jednotná zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Osobám, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo ČR, je možné na základě jejich žádosti prominout přijímací zkoušku z českého jazyka. Při přijímacím řízení se u těchto osob ověřuje znalost češtiny pohovorem. Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, jejich distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení podílí nejméně 60 % (v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %). Centrum zpřístupňuje hodnocení uchazeče příslušné střední škole nejpozději do 28. dubna.

Školní přijímací zkouška

O tom, zda součástí přijímacího řízení bude také školní přijímací zkouška, rozhoduje ředitel školy. Rozhodne-li tak, musí pro první kolo přijímacího řízení stanovit alespoň dva termíny jejího konání. Pozvánku k ní v prvním kole zašle uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro náhradní termín a pro další kola nejpozději 7 dnů před jejím konáním. Součástí pozvánky k přijímací zkoušce jsou informace o požadavcích na tyto zkoušky, o předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení.

V prvním kole se pro obory vzdělání s maturitní zkouškou školní přijímací zkoušky konají v pracovních dnech v období od 12. dubna do 28. dubna. Termíny konání stanoví ředitel školy tak, aby se časově nepřekrývaly s termíny jednotné zkoušky. V ostatních oborech vzdělání se školní přijímací zkoušky konají v pracovních dnech v období od 22. dubna do 30. dubna. Pro další kola přijímacího řízení se školní přijímací zkouška koná v termínech stanovených ředitelem školy, avšak nejdříve 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.

Talentová zkouška

Talentová zkouška se koná v těch oborech středních škol, u nichž to stanoví rámcový vzdělávací program, tj. v oborech ze skupiny Umění a užité umění a v oboru Gymnázium se sportovní přípravou, a dále v oborech konzervatoří. V prvním kole se ve většině oborů středních škol koná v pracovních dnech v termínu od 2. do 15. ledna (v oboru Gymnázium se sportovní přípravou v termínu od 2. ledna do 15. února) a v oborech konzervatoří v termínu od 15. do 31. ledna. V dalších kolech v termínech stanovených ředitelem školy, nejdříve 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.

Seznam přijatých uchazečů a rozhodnutí o nepřijetí

Ředitel školy ukončí hodnocení do 2 pracovních dnů

1. po zpřístupnění hodnocení uchazeče Centrem v případě oborů vzdělání s maturitní zkouškou;

2. po dni konání přijímací zkoušky v případě ostatních oborů;

a zveřejní seznam přijatých uchazečů.

Nepřijatým uchazečům, resp. jejich zákonným zástupcům odešle rozhodnutí o nepřijetí. Pokud se jednotná zkouška ani školní přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, vyhodnotí ředitel přijímací řízení a zveřejní seznam přijatých uchazečů, a to v prvním kole v termínu od 22. do 30. dubna a v dalších kolech bez zbytečného odkladu.

Zápisový lístek

Uchazeč, který byl v některém kole přijat ke vzdělávání na střední škole, musí úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdit odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od oznámení rozhodnutí. Neučiní-li tak, vzdává se tímto práva být přijat za žáka dané střední školy a na jeho místo lze přijmout jiného uchazeče. Zápisový lístek může uchazeč uplatnit pouze jednou. To neplatí v případě, že chce uchazeč zápisový lístek uplatnit na škole, na kterou byl přijat na základě odvolání. Pokud byl uchazeč přijat na střední školu do oboru s talentovou zkouškou nebo na konzervatoř a na této škole odevzdal zápisový lístek, má od školního roku 2015/16 možnost vzít jej zpět a uplatnit na jiné střední škole, na které byl přijat do oboru vzdělání bez talentové zkoušky.

Odvolací řízení

Ředitel školy určí počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení. Odvolání uchazeče proti rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání se podává řediteli školy. Ředitel školy odvolání buď vyhoví, nebo ho postoupí do 30 dnů příslušnému krajskému úřadu (tj. nadřízenému správnímu orgánu ředitelů škol a školských zařízení) spolu se svým stanoviskem a kritérii přijímacího řízení, podle kterých při přijímacím řízení postupoval. O výsledku odvolacího řízení pak rozhodne kraj, který tak musí učinit do 30 dnů.

Další podrobnosti a formuláře přihlášek ke stažení lze najít na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Informace k jednotné zkoušce jsou dostupné na webových stránkách Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Vyhledávání podmínek přijímacího řízení v jednotlivých oborech a školách umožňuje informační systém ISA+.

Věkové úrovně a dělení žáků do skupin

Typickou věkovou skupinou ve středních školách na vyšší sekundární úrovni v denním vzdělávání jsou žáci 15–18letí. Více než polovinu vstupujících však představují žáci 16letí a starší, mimo jiné ti, kterým byla odložena školní docházka. Nevýznamnou výjimku tvoří žáci, kteří zahájili povinnou školní docházku dříve než v 6 letech a vstupují tedy na vyšší sekundární úroveň před 15. rokem věku. Jiné než denní formy studia navštěvují zejména žáci starší 18 let, přitom více než polovina z nich je starší 30 let. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

V nižších ročnících víceletých gymnázií a v nižších ročnících konzervatoře se uskutečňuje nižší sekundární (povinné) vzdělávání, určené pro věkovou skupinu 11–15 let.

Výuka probíhá v koedukovaných třídách (obvykle s výjimkou tělesné výchovy) podle věkových úrovní. Jednotlivé vyučovací předměty vyučují různíučitelé, obvykle po několik let. Každá třída má svého třídního učitele, který často vede třídu po celou dobu studia.

Maximální a minimální počet žáků stanoví vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60, nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17. (Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30, přičemž není stanoven nejnižší počet žáků ve třídě.) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. Průměrný počet žáků ve třídě ve školním roce 2021/22 činil 22,6 žáka (zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).

Při vyučování některých předmětů může ředitel třídy dělit na skupiny, spojovat je nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Velikost skupiny se stanovuje s přihlédnutím:

• k požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků;

• k didaktické a metodické náročnosti předmětu;

• ke specifikům žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných;

• k charakteru osvojovaných vědomostí a dovedností;

• k požadavkům na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem;

• k efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.

Při výuce cizích jazyků probíhá výuka vždy ve skupinách s počtem žáků 9–23, přičemž lze ve skupině spojovat žáky z několika tříd téhož ročníku.

Při odborném výcviku ve škole (školském zařízení) je nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele stanoven pro každý obor zvlášť, pohybuje se v rozmezí 6–17 žáků. Pokud se však výcvik koná na pracovištích fyzických či právnických osob, na jednoho instruktora připadá nejvýše 6 žáků.

Organizace školního roku

Ve středních školách a v konzervatořích platí uspořádání školního roku jako v základních školách. To je dáno školským zákonem a vyhláškou o organizaci školního roku.

Pokud je v měsících červenci a srpnu v souladu s učebním plánem zařazena odborná či umělecká praxe nebo sportovní příprava, končí vyučování ve druhém pololetí o příslušný počet vyučovacích dnů dříve před obecně stanoveným termínem. Průběh školního roku v posledním ročníku je dotčen termínem zkoušek. O zajištění nezbytného provozu školy v době školních prázdnin (např. úřední hodiny, konání opravných zkoušek, údržba školy, příprava školy na období školního vyučování apod.) rozhoduje ředitel školy.

Denní a týdenní rozvrh

Školní rok, prázdniny a rámec pro týdenní a denní rozvrh stanoví školský zákon, vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři a vyhláška o organizaci školního roku. Týdenní počet vyučovacích je určen rámcovým vzdělávacím programem.

Týdenní a denní rozvrh závisí na formě vzdělávání. V denní formě je školní týden podobně jako pracovní týden pětidenní, od pondělí do pátku.

Pětidenní vyučovací týden (denní forma vzdělávání, teoretická výuka)

Týdenní počet vyučovacích hodin

Týdenní počet vyučovacích hodin činí nejvýše 35 hodin. V případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně. U oborů, u nichž je součástí přijímacího řízení talentová zkouška, je týdenní počet vyučovacích hodin nejvýše 40 hodin. U oboru Gymnázium se sportovní přípravou maximálně 46 hodin týdně. Počet hodin v jiných formách vzdělávání (večerní, dálková, distanční, kombinovaná) se liší.

Denní rozvrh

Vyučovací hodina trvá 45 minut, vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe 60 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat. Vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny.

Začátek a konec teoretického vyučování v denním studiu stanoví ředitel školy tak, že začíná zpravidla v 8, nejdříve však v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8, výjimečně 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. Zpravidla po 2. vyučovací hodině se zařazuje přestávka 15–20minutová, mezi ostatní vyučovací hodiny přestávka zpravidla 10minutová. Délka polední přestávky je nejméně 30 minut.

V oborech s výučním listem a v některých oborech s maturitní zkouškou je součástí vyučování odborný výcvik. Způsob jeho zařazení do výuky je dán školním vzdělávacím programem, tradičně se střídá týden teoretické výuky s týdnem odborného výcviku. V odborném výcviku v denním studiu je vyučovací jednotkou vyučovací den. Začíná nejdříve v 7 hodin, v odůvodněných případech může začít ve 2.–4. ročníku v 6 hodin. Končí ve 20 hodin, u žáků 3. a 4. ročníku výjimečně ve 22 hodin. Žáci přitom musí mít mezi dvěma vyučovacími dny odpočinek alespoň 12 hodin. Žáci v prvním ročníku nesmějí mít odborný výcvik delší než 6 (60minutových) vyučovacích hodin denně. Zpravidla po dvou hodinách odborného výcviku ve škole či školském zařízení se zařazuje 15–20minutová přestávka. Žáci, kteří konají odborný výcvik na pracovištích, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci (v souladu s ustanovením zákoníku práce), přičemž délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně, odborná a umělecká praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech.

Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut, maximální počet tréninkových jednotek v jednom dni je 6. Vyučovací den začíná nejdříve v 7 hodin, výjimečně v 6 hodin, a končí ve 20 hodin, výjimečně ve 22 hodin. Žáci přitom musí mít mezi dvěma vyučovacími dny odpočinek alespoň 12 hodin.

Mimoškolní činnost

Školy mohou žákům poskytovat možnosti naplnění volného času mimoškolní činností (výchovou mimo vyučování) se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách. Žáci mohou také v době mimo školní vyučování využít poradenských služeb, služeb střediska volného času, školní knihovny a dalších školských zařízení. Pro žáky vzdělávajících se na nižší sekundární úrovni může být zřízen školní klub. Poplatky ve veřejných školských zařízeních jsou omezeny legislativou.