2022

Vzdělávání ukrajinských žáků v České republice

Ukrajinští občané, kterým byla udělena dočasná ochrana, mají přístup ke vzdělávání v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách i konzervatořích podle školského zákona stejně jako čeští občané. Na děti od 6 do 15 let se vztahuje povinná školní docházka, pokud na území ČR pobývají déle než 90 dní; nově příchozí žáci mají nárok na bezplatnou přípravu k začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka. (Podobná pravidla platí pro povinné předškolní vzdělávání.) Cizincům na všech vzdělávacích úrovních mohou být navíc poskytována podpůrná opatření jazykového či jiného charakteru. Přehled vzdělávání cizinců podle školského zákona viz oddíl Specifická podpora cizinců.

V souvislosti s ukrajinskou krizí byly vydány tři zákony, účinné od 21. března 2022 do 31. března 2023. Vztahují se až na výjimky pouze na ukrajinské občany s dočasnou ochranou. Zákon č. 65/2022 upravuje podmínky udělování dočasné ochrany a poskytování zdravotnických služeb, zákon č. 66/2022 se týká zaměstnanosti a sociálního zabezpečení (vč. péče v dětských skupinách). Zákon č. 67/2022 zavádí následující opatření ve školství: 

• Dočasně lze navýšit kapacitu školy, není také třeba dodržet všechny požadavky na prostorové podmínky (např. lze vyučovat v jiných než školských budovách). 

• Pro případ, že ředitel nemohl přijmout dítě v průběhu školního roku do mateřské či základní školy, je stanoven postup k zajištění místa v jiné škole. 

• Pro další školní rok byl pro přijetí do mateřských a základních škol pro tyto děti určen samostatný termín zápisu 1. června až 15. července. 

• V průběhu školního roku lze zájemce přijmout nejen do vyššího, ale i do prvního ročníku střední školy, konzervatoře či vyšší odborné školy. Pro přijímací řízení na střední školu pro následující školní rok platí: Termín podání přihlášky byl posunut na 5. (u maturitních oborů), resp. 8. dubna. Čas pro jednotnou i školní zkoušku byl navýšen o 25 %. Uchazeči mohou konat jednotnou zkoušku z matematiky v ukrajinštině či angličtině. (Kromě toho na všech vzdělávacích úrovních platí standardní možnost nahradit zkoušku z českého jazyka pohovorem.)

• Doklady o předchozím vzdělání mohou být nahrazeny čestným prohlášením.

• Dětem, žákům a studentům lze za účelem adaptace na nezbytně nutnou dobu upravit/nahradit vzdělávací obsah. Do 31. srpna 2022 může ve třídách/skupinách, ve kterých jsou vzděláváni výhradně Ukrajinci (nejen ti s dočasnou ochranou) působit pedagogický pracovník, který neprokáže znalost českého jazyka.

Metodickou podporu pro vzdělávání cizinců obecně poskytuje Národní pedagogický institut (NPI) prostřednictvím webových stránek cizinci.npi.cz. NPI nabízí např. služby tlumočení a překladatelství anebo adaptačního koordinátora. V reakci na aktuální situaci NPI vytvořil speciální webovou stránku zaměřenou na pomoc ukrajinským žákům ukrajina.npi.cz. Přehled metodických materiálů, dalších informací a užitečných odkazů je dostupný na portálu edu.cz/ukrajina, spravovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Vzdělávání ukrajinských žáků i podporu poskytovanou na základě školské legislativy by mělo pokrýt běžné financování škol ze státního rozpočtu. Kromě toho se připravují různé dotace na jednotlivé podpůrné aktivity. Školy mohou také čerpat prostředky v rámci Národního plánu obnovy.

Další vzdělávací a podpůrné projekty pro ukrajinské občany jsou realizovány mimo rámec školského zákona. Různé organizace (např. obce, kraje, rodinná centra, firmy i školy a školská zařízení) provozují adaptační skupiny, které mají usnadnit začlenění žáků do škol. Plánuje se jejich financování formou dotací. Nadační fond Děti Ukrajiny uskutečňuje projekt Ukrajinské jednotřídky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Velvyslanectvím Ukrajiny a dalšími institucemi. Výuka probíhá v ukrajinském jazyce podle ukrajinského kurikula. Jde o dočasný projekt zejména pro osoby, u kterých se očekává brzký návrat na Ukrajinu.

Povinné vzdělávání: změny ve vzdělávání dětí-cizinců

V rámci povinného vzdělávání byla aktualizována některá stávající opatření, která se týkají podmínek pro začleňování žáků-cizinců do základního vzdělávání.

Změny se opírají o novelu vyhlášky o základním vzdělávání, konkrétně vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu. Byla specifikována pravidla pro zařazení škol na seznam škol určených pro jazykovou přípravu žáků-cizinců, podmínky pro zařazení žáků do jazykové přípravy a způsob, jakým ji školy zajišťují. Délka jazykové přípravy byla prodloužena na 100-200 hodin v období max. 10 měsíců vyučování.

V souvislosti s těmito změnami byly vydány metodické materiály, které jsou dostupné na webu cizinci.npi.cz, spravovaném Národním pedagogickým institutem. Pedagogičtí pracovníci mají pro výuku k dispozici Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání. 

Jazyková příprava se v základním vzdělávání nově financuje z rezervy kraje na vzdělávání. Jazykovou podporu cizinců, kteří nesplňují podmínky vyhlášky, a žáků s odlišným mateřským jazykem lze financovat např. prostřednictvím podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo v rámci různých projektů.

Pro více informací viz Specifická podpora cizinců.

2021

Národní plán doučování

V rámci Národního plánu obnovy a jeho pilíře zaměřeného na vzdělávání a trh práce reaguje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na negativní dopady výpadku prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19 tzv. Národním plánem doučování.

Nemožnost prezenční výuky negativně zasáhla do dosavadních studijních návyků a vzdělávání žáků, zároveň ale také zvýšila rozdíly mezi školami a jednotlivými žáky. Mezery ve vzdělání by mimo jiné mohly dlouhodobě negativně ovlivnit také budoucí výdělky současných žáků a studentů. Národní plán doučování si klade za cíl negativní dopady výluky prezenční výuky zmírnit. Jde o dlouhodobý program určený především pro žáky ohrožené školním neúspěchem, který podporuje všechny základní a střední školy a konzervatoře v České republice v realizaci individuálního i skupinového doučování žáků.

Smyslem Národního plánu doučování je iniciovat širokou neformální platformu škol a externích doučovatelů (ať už jednotlivců, nebo neziskových a jiných organizací a institucí), kteří budou intenzivně spolupracovat na poskytování co nejefektivnější podpory ohroženým dětem. Možnost využít prostředky i na zapojení lidí z okolí školy otevře nové cesty pro zlepšení komunikace s dětmi a rodinami tam, kde spolupráce dosud nebyla zcela funkční. Národní plán doučování umožňuje intenzivně využít funkční nástroje, včetně zapojení asistentů pedagoga a podpůrných pozic na školách. Ale zároveň také hledat nové cesty externí podpory, včetně již osvědčeného zapojení studentů pedagogických fakult.

Koncem léta spustilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Národním pedagogickým institutem a neziskovými organizacemi praktického webového průvodce, kde mohou ředitelé, pedagogové, doučující i rodiče získat o Národním plánu doučování potřebné informace a inspiraci.

V první fázi bude přímé doučování žáků probíhat do 31. prosince 2021. Na pokrytí nákladů na doučování žáků rozhodlo MŠMT základním a středním školám rozdělit v tomto roce téměř 250 milionů korun ze státního rozpočtu. Školy tyto prostředky obdrží prostřednictvím krajských úřadů na přelomu září a října. Doučování bude probíhat mimo vyučování a doučující za něj budou zaplaceni. Výše finančních prostředků, kterou obdrží základní školy a nižší stupně gymnázií a konzervatoří závisí na celkovém počtu žáků dané školy a zároveň dalších kritériích. Jedním z nich je například podíl problematicky zapojovaných dětí během distanční výuky (na základě šetření České školní inspekce). Tyto finančních prostředky se pohybují v rozmezí 148 Kč až 740 Kč na žáka. Střední školy a konzervatoře pak obdrží prostředky pro doučování a podporu potřebných žáků v závěrečných ročnících (148 Kč na žáka).

Aktualiace 2022:

Druhá fáze probíhá od ledna do srpna 2022. Tato fáze je financována z rozpočtu Národního plánu obnovy, a to v celkové výši 360 miliónů korun pro veřejné školy. Výše prostředků se odvíjí od počtu znevýhodněných i neznevýhodněných "zaostávajících" žáků a dalších žáků s potřebou podpory (s různou výší normativu). Pro výběr žáků přímo ve škole jsou doporučena kritéria pro doučování. Některé podmínky se oproti předchozímu období liší: Prostředky již nelze použít na aktivity socializačního charakteru. Finance je nově možno využít ve všech ročnících středních škol a konzervatoří. Školy mají povinnost veřejně informovat o zdroji financování. Hradit lze pouze odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Další prostředky budou poskytnuty v obdobích září–prosinec 2022 a leden–srpen 2023.

Samostatně byla vyhlášena dotační výzva pro soukromé a církevní školy a dotační výzva pro nestátní neziskové organizace.

Nová vzdělávací oblast Informatika v kurikulu pro základní vzdělávání 

V souvislosti s novou Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+) rozhodlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o nutnosti revize kurikulárních dokumentů, tzv. Rámcových vzdělávacích programů. Nejvýraznější změnou obsahu přitom v současné době prochází oblast informatiky a informačních a komunikačních technologií. Změny se týkají, resp. budou týkat všech úrovní vzdělávání od mateřských škol až po školy střední. Dosud nejdále je reforma na základních školách, neboť tam mohou školy začít vyučovat podle nového kurikula informatiky již od 1.9 2021. (Povinnost výuky podle revidovaných dokumentů nicméně pro základní školy začíná až v roce 2023 na 1. stupni a o rok později na 2. stupni.)

Na rozdíl od dosud platného obsahu předmětu ICT na základních školách, který akcentoval zejména schopnost ovládání počítače a dále informační a digitální gramotnost, se tato „nová informatika“ zaměřuje v prvé řadě na rozvoj informatického myšlení a na porozumění tomu, jak digitální technologie fungují. Nová informatika je založena na aktivních činnostech, při kterých žáci využívají informatické postupy a pojmy – algoritmy, kódování, modelování, apod. Pochopení, jak digitální technologie fungují, přispívá i k jejich efektivnímu, bezpečnému a etickému užívání. Reforma zavádí rovněž začlenění nové klíčové kompetence – digitální – a významně posiluje hodinovou dotaci předmětu Informatika na 1. i 2. stupni základních škol.  

K obsahu a zaměření nové informatiky:

Na 1. stupni základního vzdělávání si žáci prostřednictvím her, experimentů, diskusí a dalších aktivit vytvářejí první představy o způsobech, jakými se dají zaznamenávat data a informace, a objevují informatické aspekty světa kolem nich. Postupně rozvíjejí schopnost popsat problém, analyzovat ho a hledat jeho řešení. Ve vhodném programovacím prostředí si ověřují algoritmické postupy a vytvářejí základ pro pochopení informatických konceptů. Součástí je i bezpečné zacházení s technologiemi a osvojování dovedností a návyků, které vedou k prevenci rizikového chování. I na 2. stupni základního vzdělávání žáci tvoří, experimentují, prověřují své hypotézy, objevují, aktivně hledají, navrhují a ověřují různá řešení, diskutují s ostatními a tím si prohlubují a rozvíjejí porozumění základním informatickým konceptům a principům fungování digitálních technologií. Při analýze problému vybírají, které aspekty lze zanedbat a které jsou podstatné pro jeho řešení. Učí se vytvářet, formálně zapisovat a systematicky posuzovat postupy vhodné pro automatizaci, zpracovávat i velké a nesourodé soubory dat. Žáci chápou základní principy kódování, modelování, osvojují si testování prototypů a jejich postupné vylepšování jako přirozenou součást designu a vývoje v informačních technologiích. Zvažují a ověřují dopady navrhovaných řešení na jedince, společnost, životní prostředí.

Přechodné změny v přijímacích, závěrečných a maturitních zkouškách pro rok 2021

V souvislosti s pandemií Covid-19 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sérii opatření obecné povahy upravujícím obsah a průběh přijímacího řízení a některých zkoušek na středních školách a konzervatořích v roce 2021. Nejvýznamnější jsou tyto změny:

• Jednotná přijímací zkouška: Byl posunut termín konání zkoušky na 3. a 4. května (čtyřleté a nástavbové obory) a 5. a 6. května 2021 (víceletá gymnázia) a prodloužena doba na vykonání testu (český jazyk a literatura – 70 min, matematika a její aplikace – 85 min). U čtyřletých a nástavbových oborů může ředitel střední školy rozhodnout, že se jednotná přijímací zkouška nebude konat. V takovém případě musí zařadit školní přijímací zkoušku (s výjimkou případů, kdy počet přijímaných žáků převyšuje počet uchazečů). U víceletých gymnázií jsou jednotné přijímací zkoušky povinné i letos. 

• Talentová zkouška: Došlo k rozšíření termínu konání talentové zkoušky do uměleckých oborů středních škol a do konzervatoří (od 2. do 31. ledna 2021) a do sportovních gymnázií (2. ledna až 19. května 2021). 

• Závěrečná zkouška v oborech s výučním listem: Byla upravena skladba závěrečných zkoušek – povinně se koná praktická zkouška, ředitel dále vybere mezi ústní a písemnou zkouškou. Škola musí využít jednotná zadání, v nezbytné míře je však může adaptovat. Termín konání zkoušek byl prodloužen do 31. srpna 2021.

• Maturitní zkouška: Ze schématu maturitní zkoušky byly vypuštěny písemné zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka, , ústní zkoušky z těchto předmětů jsou dobrovolné. U didaktických testů byl navýšen časový limit (český jazyk a literatury 85 min, cizí jazyk 110 min a matematika a její aplikace 135 min) a posunut termín konání na 24. až 26. května 2021. Období pro konání profilové části je stanoveno na 1. června až 23. července, praktické zkoušky se pak mohou konat až do 27. srpna. 

Změněny byly také další termíny v přijímacím řízení, vč. oborů bez maturitní zkoušky. Úplný výčet změn a znění jednotlivých opatření obecné povahy viz na webových stránkách Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání.

Novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Od ledna 2020 je v platnosti novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jejímž cílem je zefektivnění poskytování pedagogické intervence. Ta slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka (obvykle jde o tzv. doučování). Dosud bylo toto podpůrné opatření poskytováno v rámci 2. až 5. stupně, nově jde naopak o opatření 1. stupně a může ho tedy zavést sama škola (poskytuje je pak základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola). Na podporu prostřednictvím pedagogické intervence by tak nově měli dosáhnout i ti žáci, kteří nejsou aktuálně klienty školského poradenského zařízení, nebyly jim ještě diagnostikovány speciální vzdělávací potřeby, přesto potřebují podporu (např. žáci se znevýhodněného sociálního prostředí, zdravotně oslabení/postižení). Měla by se zmírnit administrativní zátěž a naopak zvýšit možnost operativně reagovat na aktuální potřeby žáků. V roce 2021 bude opatření financováno formou navýšení prostředků na odměňování pedagogických pracovníků. Viz též webové stránky inkluzivne.cz.

Schválena nová Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

V říjnu 2020 schválila vláda Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále jen „Strategie 2030+“), která stanovuje směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let (viz též Probíhající reformy a politické iniciativy). Cílem je modernizovat vzdělávací systém České republiky v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle:

• Strategický cíl 1: „Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život“ se zabývá nutností adaptovat vzdělávání na dlouhodobé trendy, jakými jsou např. digitalizace nebo klimatická změna, a s tím související podporu inovace obsahu a způsobu vzdělávání."

• Strategický cíl 2: „Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů“ reflektuje nutnost poskytnout spravedlivé šance na přístup ke kvalitnímu vzdělání všem žákům, podporu individualizace výuky a zavádění didaktických postupů umožňujících vzdělávání různorodých kolektivů.

Tyto cíle budou realizovány prostřednictvím pěti strategických linií, které naznačují způsob, jak dosáhnout splnění cílů. Implementace strategie bude probíhat ve třech obdobích: 2020–2023, 2023–2027 a 2027–2031. V každém z vymezených období bude implementace vycházet z identifikace pěti klíčových opatření, která mají nejvýznamnější potenciál přispět k naplnění cílů samotné Strategie 2030+. Tato klíčová opatření budou následně zpracována do samostatných karet opatření s vymezenou strukturou. Karty klíčových opatření na období 2020–2030 jsou přílohou ke Strategii 2030+.

Strategické linie Strategie 2030+:

1. Strategická linie „Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání“ se zaměřuje na rozvoj těch prvků vzdělávacího systému, které umožní žákům získat kompetence, které jsou využitelné v osobním, občanském i profesním životě. Tato proměna bude uskutečněna pomocí revize vzdělávacích programů a podpory jejich implementace. Bude posílen kompetenční přístup ke vzdělávání a zohledněno Doporučení Rady EU ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení. Bude podporována individualizace ve vzdělávání. Vzdělávací systém bude podporovat inovace a dojde také ke změnám v systému hodnocení, kde dojde k ověřování dosahování výstupů v uzlových bodech, ale i ke změnám v jednotné přijímací zkoušce do vyššího sekundárního vzdělávání a jednotné maturitní zkoušce. Strategie se dále zaměřuje na podporu digitalizace vzdělávání, konkrétně digitálních gramotností žáků, digitálních kompetencí všech pedagogů a snižování nerovností a prevence digitální propasti. Strategie se věnuje také oblastem podpory občanského a environmentálního vzdělávání. Důležité je také podporovat klima na školách a well-being žáků. V oblasti odborného vzdělávání se bude věnovat mj. inovaci oborové soustavy. Strategie se rovněž zabývá podporu neformálního vzdělávání a celoživotního učení.

• Na první strategickou linii navazuje implementační karta „Podpora předškolního vzdělávání“, a to konkrétně v rámci podpory vzdělávacího obsahu v preprimárním vzdělávání.

• Dále implementační karta „Revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání a systém metodické podpory pro školy a pedagogy“, jejímž cílem je nejen revize samotného vzdělávacího obsahu, ale i podpora jeho implementace a podpora pedagogů, ale také např. pokusné ověřování kombinované formy vzdělávání v základních školách.

• Na první strategickou linii rovněž navazuje i implementační karta „Inovace oborové soustavy“, jejímž cílem je modernizace soustavy odborů odborného vzdělávání, a tím i usnadnění přechodu absolventů na trh práce. Rovněž chce podporovat získávání kvalifikací už během studia.

2. Druhou strategickou linií je „Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání“. Základním východiskem pro posílení rovného přístupu ke vzdělávání je zajištění srovnatelné a vysoce kvalitní výuky ve všech školách. Pro společnost je z mnoha důvodů prospěšné, aby se všechny děti bez ohledu na osobní charakteristiky či socioekonomické podmínky, ve kterých žijí, vzdělávaly ve vysoce kvalitních základních školách společně po celou dobu povinné školní docházky. Přináší to jak silnější společenskou soudržnost, tak občanskou angažovanost i větší flexibilitu v profesní kariéře, což mimo jiné snižuje budoucí riziko nezaměstnanosti. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání bude posílen mj. omezením vnější diferenciace prostřednictvím zkvalitnění výuky v nižším sekundárním vzdělávání na základních školách a omezením diferenciace vnějších vzdělávacích cest, ale také snižováním disparit a segregace nebo posílením spolupráce s rizikovými rodinami a znevýhodněnými dětmi.

• Druhá strategická linie je mj. spjata s implementační kartou „Podpora předškolního vzdělávání“. A to konkrétně v rámci podpory zvyšování účasti na předškolním vzdělávání, která je úzce spjata s maximalizací vzdělávacího potenciálu žáků. Jedná se také o prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání i získání potřebných kompetencí pro profesní, osobní a občanský život. Specifické zaměření je potřeba na povinné předškolní vzdělávání, kterého se neúčastní všechny děti, zejména ty ze skupin ohrožených budoucím školním neúspěchem.

• Na druhou strategickou linii navazuje také implementační karta „Zvýšení kvality vzdělávání ve strukturálně postižených krajích“. Jejím cílem je zvýšit kvalitu vzdělávání ve strukturálně postižených krajích s důrazem na zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání, metodickou podporu škol vzdělávajících vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a jejich zřizovatelů. Mezi její opatření patří komplexní podpora pro školy v obcích s vyšším podílem dětí a žáků ohrožených sociálním vyloučením v Karlovarském a Ústeckém kraji, omezení segregace v rámci základního školství, zvyšování účastí dětí na předškolním vzdělávání v těchto krajích a rovněž cílená finanční podpora pedagogické praxe čerstvých absolventů ve školách rovněž v rámci těchto dvou krajů.

3. Třetí strategická linie „Podpora pedagogických pracovníků“ se věnuje systému komplexní profesní přípravy a podpory, v rámci kterého bude vytvořen kompetenční profil učitele, dojde ke změně konceptu systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a metodické podpory, bude podporována atraktivita učitelské profese a vytvořen systém podpory pro začínající učitele. Klíčové bude také posilování role ředitele coby pedagogického lídra. Pedagogická práce škol bude podpořena zajištěním podmínek pro společné vzdělávání, analyzovány budou také specializované činnosti školy a podporován well-being učitelů.

• Třetí strategická linie je do jisté míry průřezová. Její přímá návaznost na implementační dokumenty je např. u implementační karty „Podpora předškolního vzdělávání“, která obsahuje opatření směřující k podpoře pedagogů a vedení školy v preprimárním vzdělávání nebo u implementační karty „Revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání a systém metodické podpory pro školy a pedagogy“, která rovněž obsahuje opatření na podporu pedagogů, které je zde specificky zaměřené zejména na jejich podporu při práci s revidovaným vzdělávacím obsahem.

• Třetí strategická linie je rovněž spjata s implementační kartou „Zvýšení kvality vzdělávání ve strukturálně postižených krajích“, a to konkrétně s opatřením cílené finanční podpory nástupu čerstvých absolventů do pedagogické praxe ve školách v Karlovarském a Ústeckém kraji.

• Implementační karta „Podpora a řízení škol“ se s druhou strategickou linií protíná zejména v opatření zaměřeném na podporu vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem.

4. Strategická linie „Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce“ se zaměří na koncentraci odborných kapacit, mj. prostřednictvím zavedení středního článku podpory. Střední článek podpory v území poskytne školám cílenou podporu, zajistí koordinaci jejich činnosti v dané lokalitě a stane se prostředníkem v komunikaci mezi centrem a územími, a to především ve smyslu zprostředkování zpětné vazby škol v dané lokalitě vůči centru a poskytování individuální pomoci a podpory jednotlivým školám. Střední článek bude např. poskytovat metodickou podporu školám, právní podporu ve školství, ale také podporovat kooperaci mezi školami, zaměří se rovněž na podporu inovací ve školách v daném území a jejich vyhodnocování a rozšiřování. Tato strategická linie se rovněž věnuje lepšímu využití dat a realizaci výzkumů v oblasti vzdělávání. Dále pak na snižování nepedagogické zátěže škol a posílení informovanosti, komunikace a spolupráce napříč všemi úrovněmi vzdělávání.

• Na čtvrtou strategickou linii navazuje zejména implementační karta „Podpora a řízení škol“, která se bude věnovat zejména pilotáží středního článku, ale také např. na management škol, podporu nepedagogické práce nebo institucionalizace specializovaných pozic na školách.

5. Strategická linie „Zvýšení financování a zajištění jeho stability“ se bude věnovat zajištění financování v rámci jednotlivých strategických linií.

• Pátá strategická linie je průřezová a dotýká se vzdělávacího systému jako celku, přesto lze najít její explicitní návaznost např. na implementační kartu „Podpora předškolního vzdělávání“ v opatření týkajícím se parametrizace financování a nákladovosti mateřských škol, které má za cíl nastavit jejich financování tak, aby podporovalo další snižování počtu dětí na učitele a zároveň nezatěžovalo nadbytečnou administrativou ani vedení škol, ani zákonné zástupce.

2020

Nejčastější dotazy ke školství a koronaviru

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přináší na svých webových stránkách přehled odpovědí na nejčastější dotazy týkajících opatření spojených s Covidem-19. Rubrika, v níž MŠMT odpovídá na nejčastější dotazy, je průběžně aktualizována.

Distanční vzdělávání jako oficiální forma vzdělávání a manuál k provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021

Novela školského zákona

Školní rok 2020/21 zahájí všichni žáci a studenti 1. září ve školách.

V srpnu 2020 nicméně vláda schválila novelu školského zákona, která legislativně zakotvuje distanční vzdělávání jako rovnocennou formu vzdělávání. Novela je reakcí na situaci, kdy byly kvůli epidemii Covid-19 od poloviny března zavřené školy (některé až do června) a účast na distančním vzdělávání byla všem žákům sice doporučena, ale nebyla povinná.

V případě krizových situací (ne nutně způsobených Covid-19) či nařízeného uzavření škol rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví nebo Krajské hygienické stanice, mají nyní děti v posledním ročníku mateřských škol (ISCED 0), žáci a studenti (ISCED 1, 2 a 3) povinnost účastnit se distančního vzdělávání jako součásti běžného vzdělávání. To neplatí pro žáky jazykových a základních uměleckých škol.

Distanční způsob vzdělávání nastane v případech, které stanoví novela školského zákona. Jedná se o případy, kdy je znemožněna osobní přítomnost většiny dětí/žáků/studentů alespoň jedné skupiny/třídy/oddělení/kurzu. O přechodu na distanční způsob vzdělávání nemůže mimo uvedené případy rozhodovat ředitel školy nebo zákonný zástupce.

Mimořádné finanční prostředky na ICT

V souladu s výše uvedenou novelou školského zákona se vláda rozhodla poskytnout veřejným základním školám dalších 1,3 mld. Kč (49,8 mil. EUR; 26,120 EUR / srpen 2020) na dodatečné vybavení výpočetní technikou, softwarem nebo vzdělávacími programy. Část prostředků by měla být použita na nákup vybavení pro žáky, kteří doma nemají počítačovou technologii.

Manuál k provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021

Ve druhé polovině srpna představil ministr školství rovněž manuál k provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vydaný v souladu s aktuálními opatřeními Ministerstva zdravotnictví.

Nová podoba maturitní zkoušky

1. října 2020 vstoupí v platnost novela školského zákona, která mimo jiné mění podobu maturitní zkoušky.

Společná část maturitní zkoušky sestávala a nadále bude sestávat ze dvou povinných předmětů: 1. českého jazyka a literatury a 2. cizího jazyka nebo matematiky. Součástí zkoušky z povinných předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk dosud byly kromě didaktického testu také písemná práce a ústní zkouška. Od jarního zkušebního období 2021 se ve všech předmětech společné části maturitní zkoušky budou nově konat pouze didaktické testy.

Mezi nepovinnými předměty, které si žák může ve společné části zvolit nad rámec povinné zkoušky, bude od jara 2021 nově zkušební předmět matematika rozšiřující, který byl v předchozích letech pilotně ověřován pod názvem Matematika+. Některé vysoké školy využívají tuto zkoušku v rámci svých kritérií pro přijetí.

Profilová část se bude skládat ze zkoušky z českého jazyka a literatury (písemná práce a ústní zkouška), z cizího jazyka, pokud ho žák zvolil ve společné části (písemná práce a ústní zkouška) a z dalších 2 až 3 povinných zkoušek. Počet dalších povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Žák může i nadále zvolit až 2 další nepovinné předměty z nabídky školy.

Rozvojové a dotační programy 2020

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo rozvojové programy pro rok 2020. Cílovými skupinami jsou děti, žáci, studenti, mládež a pedagogičtí pracovníci mateřských, základních a středních škol a školská zařízení.

Rozpočet na rozvojové programy schválený pro rok 2020 je 272 352 500 Kč (10,4 mil. EUR, 26,125 Kč/EUR – červenec 2020). Určitý objem finančních prostředků rozepisovaných v předchozích letech formou rozvojových programů byl v roce 2020 zahrnut do objemu prostředků rozepisovaného z úrovně MŠMT do rozpočtů jednotlivých škol či do republikových normativů školských zařízení.

Programy v roce 2020 cílí na podporu následujících oblastí:

1. společné vzdělávání:

• rozvojový program Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji v roce 2020

2. Podpora vzdělávání cizinců ve školách:

• Rozvojový program Podpora vzdělávání cizinců ve školách je určen na podporu dětí a žáků-cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání. Účelem programu je podpora výuky českého jazyka přizpůsobená potřebám dětí a žáků-cizinců a zároveň úprava podmínek pro jejich vzdělávání (počty dětí a žáků ve třídách, náročnost výuky a další opatření k úspěšné integraci dětí a žáků-cizinců).

3. vzdělávání a pokusná ověřování:

podpora občanské společnosti

• pokusné ověřování Vzdělávací programy paměťových institucí do škol

podpora tělesné výchovy

• rozvojový program Podpora výuky plavání v základních školách v roce 2020

  Zvlášť jsou financovány dotační programy:

• Program na podporu vzdělávání národnostních menšin (15 039 000 Kč / 0,58 mil. EUR)
• Program sociální prevence a prevence kriminality (8 132 000 Kč / 0,31 mil. EUR)
• Program protidrogové politiky (3 697 000 Kč / 0,14 mil. EUR)
• Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity (19 875 000 Kč / 0,76 mil. EUR)  

Více informací viz Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2020 na webu MŠMT.

Byl spuštěn nový systém financování veřejných škol

V roce 2020 platí již v plném rozsahu nový systém financování veřejného školství ze státního rozpočtu, zavedený novelou školského zákona 101/2017. Prostředky pro jednotlivé školy nyní určuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, krajské úřady mají jen malý vliv. Změnila se také metodika výpočtu přidělovaných financí. Hlavní část, určená na pedagogickou práci (platy pedagogických pracovníků), se odvíjí od objemu platů v dané škole a doplňkových normativů na pedagogické pracovníky. Tento způsob umožňuje zohlednit skutečné potřeby škol lépe než dosavadní normativ na žáka. Uplatňuje se v mateřských, základních a středních školách a konzervatořích. U vyšších odborných a základních uměleckých škol zůstává normativ na žáka. Prostředky na nepedagogickou práci (platy administrativních a dalších pracovníků) jsou v různých druzích škol stanoveny rozdílně (normativem na školu, odloučené pracoviště, třídu, žáka). Prostředky na ostatní neinvestiční výdaje (učební pomůcky, další vzdělávání aj.) jsou dány normativem na žáka. Poslední část tvoří prostředky na podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, odvozené, tak jako dosud, z finanční náročnosti jednotlivých opatření, stanovené vyhláškou. Výslednou částku ministerstvo přiděluje školám prostřednictvím krajských úřadů. Ty ji mohou v rámci stanovené rezervy navýšit, avšak jen v nezbytných případech.

U školských zařízení pokračuje dosavadní režim republikových a krajských normativů. Výjimkou je pouze pedagogická práce ve školních družinách, financovaná obdobně jako u škol.

Provozní a investiční výdaje ve všech případech nadále hradí zřizovatel (obec či kraj).

Reforma je spojena s navýšením celkového objemu financí ze státního rozpočtu pro veřejné školství. Rozpočet běžných výdajů pro školy a školská zařízení zřizovaná obcemi či kraji schválený pro rok 2020 je 148,34 mld. (5,43 mld. EUR; 27,315 CZK/EUR, 31. března 2020). Je tak o cca 16,02 mld. Kč (586,49 mil. EUR), tj. o cca 12,1 % vyšší než rozpočet schválený pro rok 2019.

Podrobnosti viz oddíl Financování škol ze státního rozpočtu v kapitole 3 a na webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Národní pedagogický institut nabídne metodickou podporu v krajích

K 1. lednu 2020 vznikl Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), který přejal agendu předchozího Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) a Národního institutu dalšího vzdělávání (NIDV). Zabývá se mimo jiné tvorbou a revizí kurikulárních dokumentů, metodickou podporou, přípravou a realizací vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků či správu Národní soustavy kvalifikací. Má na starosti širokou oblast formálního i neformálního vzdělávání (kromě vysokého školství), poradenství, speciální pedagogiky a práce s talentovanými žáky. Přenos vzdělávacích inovací z centra do školské praxe zajišťují regionální centra podpory pedagogů, která vznikla z krajských pracovišť NIDV. Zatímco předchozí pracoviště nabízela zejména celoživotní vzdělávání pedagogických pracovníků, současná centra poskytují také metodickou podporu školám a pedagogům a podporují strategické řízení ve školách a v územích. Podrobné informace lze nalézt na webových stránkách www.npicr.cz.

Nové výzvy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

V rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání byly pro oblast školství vyhlášeny následující výzvy:

• Implementace krajských akčních plánů II: Výzva klade důraz na vzdělávání pedagogických pracovníků, vedoucích pracovníků, mentoring a síťování se zkušenými kolegy, zvýšení kvality odborného vzdělávání, podnícení zájmu dětí a žáků o technické obory a prevenci předčasného ukončení vzdělávání. Žádosti lze podávat od 31. října 2019 do 31. května 2021. Celkový objem financí vyčleněných z ESF a státního rozpočtu je 3 650 mil. Kč (133,6 mil. EUR; 27,315 CZK/EUR, 31. března 2020). Blíže viz webové stránky výzvy. Podobné výzvy byly již dříve vyhlášeny pro obce (místní akční plány).

• Inkluzivní vzdělávání pro sociálně vyloučené lokality II: Výzva je zaměřena na přímou podporu škol, na osvětové aktivity směřované k veřejnosti a na realizaci workshopů pro jednotlivé aktéry ve vzdělávání. Povzbuzuje obce a kraje k plnění v role koordinátora a spolupráci s ostatními subjekty. Žádosti lze podávat od 21. ledna 2019 do 30. června 2020. Celkový objem financí alokovaných z ESF a státního rozpočtu je 700 mil. Kč (25,6 mil. EUR; 27,315 CZK/EUR, 31. března 2020). Blíže viz webové stránky výzvy.