Politická situace
Současná vláda byla ustanovena na základě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které se konaly v říjnu 2021. Úřadu se ujala v prosinci 2021.Vládu tvoří koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s koalicí Piráti a Starostové (Piráti a STAN). Předsedou vlády je Petr Fiala (Spolu, ODS).
Pro oblast školství, mládeže a tělovýchovy se vláda zavázala - mimo jiné -k udržení kvalitního finančního ohodnocení pedagogických pracovníků, zavedení systému profesního růstu pedagogů a dalších nástrojů profesní podpory či vypracování reformy pregraduální přípravy učitelů. Plánována je další úprava rámcových vzdělávacích programů, a to zejména s důrazem na snížení celkového objemu učiva a rozvoj gramotností. Vláda rovněž plánuje aktivně řešit regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání, a to cílenou podporou znevýhodněných regionů. V oblasti vysokého školství vláda zavedla novou pozici ministra / ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Plánována je např. podpora profesně zaměřených studijních, digitalizace procesů a administrativy či reforma doktorského studia.
Podrobnější informace lze nalézt v Programovém prohlášení vlády.
Ekonomická situace
Česká republika je zemí s vyspělou tržní ekonomikou orientovanou na export. Mezi hlavní odvětví průmyslu v Česku patří průmysl chemický, strojírenský, potravinářský a hutnický. Pro export je nejdůležitější výroba automobilů.
Rok 2021 byl stejně jako rok předcházející zasažen trvající pandemií Covid-19. I když v r. 2021 došlo ke znovunastartování ekonomiky (hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostl o 3,6 % a průmyslová produkce se zvýšila o 6,4 %), národní hospodářství se musí vyrovnávat s vysokou inflací a růstem cen. Průměrná míra inflace za rok 2021 činila 3,8 %, což je o 0,6procentního bodu více než v roce 2020 (šlo o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2008). V lednu 2022 vzrostly spotřebitelské ceny oproti loňskému lednu o téměř 10 %. Je to nejvíce od července 1998 (tehdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 %). Největší vliv na výši růstu spotřebitelských cen měly ceny bydlení, a to zejména zdražení energií, dále potravin a pohonných hmot. K růstu cen však došlo u téměř všech položek spotřebního koše.
Ekonomicky aktivních je 59,4 % obyvatelstva ve věkové skupině 15+ (2020) a 77,1 % obyvatelstva ve věkové skupině 15–64 (srpen 2021). S rostoucí úrovní vzdělávání se zvyšuje věk nástupu do zaměstnání, prodlužuje se ale i věk odchodu do důchodu. Míra zaměstnanosti osob věkové skupiny 15+ činila v roce 2020 58,3 %, meziročně mírně poklesla. Z dlouhodobého hlediska klesá podíl osob zaměstnaných v zemědělství ve prospěch průmyslu i služeb.
Míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15 + činila v roce 2020 2,6 %; ve 4. čtvrtletí 2021 mírně klesla na 2,2 %. Nezaměstnanost vykazuje velké regionální rozdíly a je výrazně ovlivněna věkem, pohlavím a dosaženým vzděláním.
Podíl výdajů na školství činil v roce 2020 4,6 % HDP. I přes nárůst v posledních letech je ve srovnání s ostatními evropskými státy stále relativně nízký. Financování školství je popsáno v kapitole 3 Financování vzdělávání.
Pramen: Webové stránky Českého statistického úřadu.
Hrubý domácí produkt a veřejné výdaje na školství v letech 2010 až 2020 (v mld. Kč)
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | |
| HDP v mld Kč v běžných cenách (sezónně očištěno) | 3 992,9 | 4 062,3 | 4 088,9 | 4 142,8 | 4 345,8 | 4 625,4 | 4 767,9 | 5 110,7 | 5 408,8 | 5 748,7 | 5 650,5 |
| Veřejné výdaje na školství v mld Kč, běžné ceny | 152,7 | 156,0 | 154,6 | 155,4 | 160,9 | 166,2 | 162,2 | 181,6 | 221,5 | 247,9 | 262,3 |
| Výdaje na školství v relaci k HDP v % | 3,8 | 3,8 | 3,8 | 3,8 | 3,7 | 3,6 | 3,4 | 3,6 | 4,1 | 4,3 | 4,6 |
| Index spotřebitelských cen (rok 2015 =100) | 93,0 | 94,8 | 97,9 | 99,3 | 99,7 | 100,0 | 100,7 | 103,1 | 105,3 | 108,3 | 111,8 |
| meziroční inflace | 1,5 % | 1,9 % | 3,3 % | 1,4 % | 0,4 % | 0,3 % | 0,7 % | 2,5 % | 2,1 % | 2,8 % | 3,2 % |
Pozn. Včetně výdajů Ministerstva obrany
Pramen: Vývojová ročenka školství 2010/11–2020/21
Zastoupení vzdělanostních úrovní v populaci
Podíl populace s dokončeným vzděláním ve věkové skupině v %
| Věková skupina | Vyšší sekundární vzdělání1) | Terciární vzdělání2) | Alespoň vyšší sekundární vzdělání3) | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2007 | 2020 | 2007 | 2020 | 2007 | 2020 | |
| 25–64 | 77 | 69 | 14 | 25 | 91 | 94 |
| 25–34 | 79 | 59 | 16 | 33 | 94 | 92 |
| 35–44 | 80 | 66 | 14 | 29 | 94 | 95 |
| 45–54 | 74 | 76 | 14 | 19 | 89 | 95 |
| 55–64 | 74 | 74 | 11 | 18 | 85 | 93 |
Pramen: Eurostat Database
1) ISCED 3-4.
2) ISCED 5-8 (vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (zakončené absolutoriem) – ISCED 550, vyšší odborné vzdělání (ISCED 655) a vysokoškolské vzdělání (ISCED 645, ISCED 746, ISCED 8)).
3) ISCED 3-8 (alespoň ISCED 3, tj. alespoň střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou).