Obsah vzdělávání, předměty a počet hodin

V nástavbovém a zkráceném studiu, stejně jako na všech nižších úrovních vzdělávání, proběhla reforma kurikula. Postupně byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vydány rámcové vzdělávací programy (RVP). Na základě RVP školy zpracovaly školní vzdělávací programy (ŠVP). Kromě informací uvedených níže jsou informace o průběhu reformy uvedeny také v oddílech Tvorba soustavy oborů a kurikulárních dokumentů v kapitole 2 a Národní reformy v oblasti školního vzdělávání v kapitole 14.

ZKRÁCENÉ STUDIUM

Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem se mohou uskutečňovat v oborech, které existují v běžném (nezkráceném) středoškolském vzdělávání (tj. v oborech středního vzdělávání s maturitní zkouškou a v oborech středního vzdělávání s výučním listem).

ŠVP se vytvářejí na základě RVP pro nezkrácené studium. ŠVP pro zkrácené studium může být zpracován samostatně, nebo jako součást ŠVP pro nezkrácené studium. RVP stanovuje délku zkráceného studia v daném oboru a v části, která se zabývá tvorbou ŠVP, zásady tvorby ŠVP pro zkrácené studium.

Rámcové vzdělávací programy mimo jiné stanovují:

• Do zkráceného studia se zařazují všechny obsahové okruhy odborného vzdělávání.

• Výuka cizích jazyků (nejméně jednoho) se zařazuje povinně v těch oborech, kde znalost jazyků je významná pro pracovní uplatnění absolventů (např. v cestovním ruchu, gastronomii, v oborech služeb, dopravy aj.). Doporučuje se zařazovat podle možností školy a zájmu žáků výuku cizích jazyků i v jiných než výše uvedených oborech vzdělání. Je také žádoucí, jak doporučuje EU a klade si za cíl program podpory jazyků ministerstva školství, aby si žáci osvojovali jiné cizí jazyky než ty, které studovali na základní a střední škole. Je možné organizovat výuku vybraných vyučovacích předmětů v cizím jazyce.

• Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích se uskutečňuje aplikovaně ve vazbě na potřeby odborného vzdělávání v daném oboru.

NÁSTAVBOVÉ STUDIUM

Nástavbové studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou  se uskutečňuje v samostatných oborech. Některé jsou obdobou oborů středního vzdělávání s výučním listem, některé jsou odlišné. Návaznost nástavbových oborů na konkrétní tříleté obory s výučním listem se stanovuje nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání. Dva obory nástavbového studia jsou určeny všem absolventům tříletých oborů s výučním listem (obor Podnikání a Bezpečnostní služby).

Řada žáků volí na začátku svého středoškolského studia namísto čtyřletého maturitního oboru právě variantu vzdělávání ve tříletém oboru s výučním listem a následně ve dvouletém nástavbovém studiu. Po pěti letech studia se tito žáci stávají držiteli výučního listu i vysvědčení o maturitní zkoušce. 

Pro obory nástavbového studia byly v letech 2009, 2010 a 2012 vydány samostatné RVP.

Nástavbové studium je podle rámcových vzdělávacích programů pro nástavbové studium jednou z forem vzdělávání dospělých, určenou pro absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem. Cílem tohoto studia je rozvinout kompetence žáků, které získali ve tříletých vzdělávacích programech, na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou a zvýšit tak jejich odbornou kvalifikaci. Struktura RVP je obdobná jako v RVP pro jiné obory vzdělání, některé části jsou však upraveny s ohledem na potřeby a podmínky nástavbového studia.

Klíčové kompetence v RVP nástavbového studia navazují na klíčové kompetence stanovené v RVP pro obory středního vzdělání s výučním listem.

RVP vymezují závazný obsah všeobecného a odborného vzdělávání a požadované výsledky vzdělávání. Obsah vzdělávání se člení na povinné a povinně volitelné vzdělávací oblasti (např. jazykové vzdělávání, vzdělávání v ICT, společenskovědní vzdělávání, ekonomické vzdělávání, odborné vzdělávání) a obsahové okruhy.

Na základě RVP rozpracuje škola obsah vzdělávání ve školním vzdělávacím programu do vyučovacích předmětů, popř. modulů a dalších vzdělávacích činností.

Vzdělávací oblasti

Některé vzdělávací oblasti jsou společné pro všechny vzdělávací programy nástavbového studia:

• český jazyk

• cizí jazyk

• estetické vzdělávaní

• vzdělávání pro zdraví

Povinně volitelné vzdělávací oblasti slouží k prohloubení všeobecného vzdělávání podle potřeb oboru a k zajištění přípravy žáků na společnou část maturitní zkoušky. Povinně volitelné je vždy:

• společenskovědní vzdělávání

• přírodovědné vzdělávání

• vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

• matematické vzdělávání, pokud není matematika uvedena jako samostatný předmět

Jazykové vzdělávání

Všechny obory zahrnují výuku alespoň jednoho cizího jazyka, dva potom výuku dvou cizích jazyků (obor Gastronomie a Masér sportovní a rekondiční). Absolventi studia by měli zvládat komunikaci nejméně v jednom v cizím jazyce při běžné komunikaci v cizojazyčném prostředí a využívat cizí jazyk pro základní pracovní komunikaci (např. zvládat odbornou terminologii a pracovní pokyny, orientovat se v jednodušším odborném textu). Vzdělávání v prvním cizím jazyce navazuje na výstupní úroveň tříletého středního vzdělání s výučním listem, kde absolvent oboru má dosáhnout dle požadavků RVP úrovně A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V závěru nástavbového studia čeká žáka složení maturitní zkoušky z cizího jazyka, jejímž nezbytným předpokladem je dosažení jazykové úrovně B1. Vzdělávání v dalším cizím jazyce navazuje na výstupní úroveň tříletého středního vzdělání s výučním listem stanovenou pro další cizí jazyk, kde absolvent oboru má dosáhnout úrovně A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a směřuje k dosažení úrovně minimálně A1+.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může na základě žádosti povolit jakékoliv škole výuku některých předmětů v cizím jazyce. Podrobněji viz Výuka cizích jazyků v gymnáziích.

Informační a komunikační technologie

V RVP pro všechny obory je uvedeno ICT – vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích – mezi výběrem volitelných vzdělávacích oblastí. Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. ICT je v RVP uvedeno i jako průřezové téma. Průřezové téma je obvykle realizováno v samostatném vyučovacím předmětu převážně všeobecně vzdělávacího charakteru, žádoucí je však jeho pronikání i do předmětů ostatních.

Příklad rámcového rozvržení obsahu vzdělávání

Příklad rámcového rozvržení obsahu vzdělávání RVP pro nástavbové studium

Rámcový vzdělávací program pro obor 41-44-L/51 Zahradnictví

Délka a forma vzdělávání: 2 roky, denní

Minimální týdenní počet vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících je 29.

Poznámky:

1. Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání je východiskem pro tvorbu učebních plánů ve ŠVP. Do učebního plánu školního vzdělávacího programu se zařazují vyučovací předměty (moduly), které se vytvářejí na základě vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů stanovených v rámcovém rozvržení obsahu vzdělávání. Stanovené vzdělávací oblasti a obsahové okruhy a jejich minimální počty vyučovacích hodin jsou závazné, jejich dodržení ve ŠVP musí být prokazatelné.

2. Škola zařadí do ŠVP minimálně jednu z volitelných vzdělávacích oblastí. Z přírodovědného vzdělávání může škola zařadit jednu disciplínu. Volitelné vzdělávací oblasti slouží k prohloubení všeobecného vzdělávání podle potřeb oboru a k zajištění přípravy žáků na společnou část maturitní zkoušky.

3. Disponibilní hodiny jsou určeny pro vytváření profilace ŠVP, realizaci průřezových témat, posílení hodinové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, pro podporu zájmové orientace žáků, pro zavádění výuky dalšího cizího jazyka.

4. Minimální počet týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání je 64, maximální 70.

5. Pro úspěšnou realizaci vzdělávání je nutné vytvářet podmínky pro osvojení požadovaných praktických dovedností a činností formou cvičení (v laboratořích, dílnách, odborných učebnách, fiktivních firmách apod.), učební a odborné praxe. Na cvičení, učební nebo odbornou praxi lze žáky dělit na skupiny, zejména z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygienických požadavků podle platných právních předpisů. Obsah praktických činností se odvíjí od vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů RVP, zejména pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin a sadovnická a krajinářská tvorba.

6. Do ŠVP musí být zařazena odborná praxe v minimálním rozsahu 2 týdny za celou dobu vzdělávání. Odborná praxe se organizuje v souladu s platnými právními předpisy. Část odborné praxe lze vykonávat i v období prázdnin v rozsahu nejdéle 2 týdnů.

7. Ve ŠVP musí být v každém ročníku zařazena v denní formě vzdělávání tělesná výchova, v minimálním rozsahu 2 hodiny týdně. Do jiných forem vzdělávání než denní se tělesná výchova zpravidla nezařazuje, pokud to nevyžaduje charakter odborné přípravy.

8. Pro každý ročník je stanoven průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě (ukazatel H) s ohledem na nezbytné dělení tříd na skupiny. Uvedená hodnota ukazatele H je stanovena jako minimální pro určení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162 školského zákona a vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech.

(Zdroj: RVP pro střední odborné vzdělávání.)

Vyučovací metody a didaktické materiály

Informace o vyučovacích metodách a didaktických pomůckách – viz Vyučovací metody a didaktické materiály ve vyšším sekundárním vzdělávání.