České vzdělávání dospělých má dlouhou tradici. Počátky osvětových aktivit lze situovat do doby osvícenství, během 19. století vznikla řada kulturně osvětových institucí a spolků. Ve svých počátcích bylo vzdělávání dospělých spíše záležitostí zájmovou, začátkem 20. století přešlo v určitých povoláních (lékaři) či oblastech (zemědělství) do působnosti profesních organizací. V některých profesích vznikl celý propracovaný systém. V období 60. let se začalo významně rozvíjet i podnikové vzdělávání. Od 70. let se také začal značně rozrůstat výzkum a teoretická produkce v oblasti výchovy a vzdělávání dospělých.
V současné době se vzdělávání dospělých uskutečňuje v oblasti všeobecného, odborného i občanského a zájmového vzdělávání.
Rozvíjí se řada projektů, např. Národní soustava povolání, Národní soustava kvalifikací či projekty UNIV apod.
Strategické dokumenty
Hlavním strategickým dokumentem určujícím cíle, jež by měly vést k rozvoji oblasti vzdělávání dospělých, a opatření, jak těchto cílů dosáhnout, byla Strategie celoživotního učení ČR z roku 2007. Problematika vzdělávání dospělých je pak dále řešena i v mnoha dalších národních strategických dokumentech, jako jsou např. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015–2020, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 nebo Národní program reforem.
V roce 2014 vznikl též dokument Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, který navazuje na řadu předchozích strategických dokumentů, včetně Strategie celoživotního učení. Bod 3.1.6 se zaměřuje na podporu dostupnosti a kvality dalšího vzdělávání (především na podporu systému uznávání podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, podporu škol, školských zařízení a knihoven jako center celoživotního učení či na podporu stimulace poptávky po dalším vzdělávání a větší informovanosti nebo na podporu kariérového poradenství v celoživotní perspektivě).
Důležitým dokumentem je též Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 schválená v roce 2014. Jejím hlavním cílem je zvýšit celkovou míru zaměstnanosti. Strategie zaměstnanosti identifikovala čtyři hlavní priority:
Podpora přístupu k zaměstnání, zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce
Podpora rovnosti žen a mužů na trhu práce
Podpora přizpůsobení podniků a zaměstnanců změněným potřebám trhu práce
Rozvoj veřejných služeb zaměstnanosti
Významnou roli v naplnění těchto cílů sehrává koncept celoživotního učení, především formou podpory dalšího profesního vzdělávání pro uchazeče a zájemce o zaměstnání nebo podporou rozvoje systémového kariérového poradenství na trhu práce.
Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 je strategický dokument v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, který řeší problematiku stárnutí populace a přípravy na stárnutí. Materiál se vedle otázek týkajících se zlepšení mediálního obrazu seniorů, podpory rozvoje mezigeneračních vztahů či posílení role rodiny v zajištění péče o seniory, věnuje i oblasti celoživotního učení a podpory jejich vzdělávání. Mezi opatření akčního plánu patří mimo jiné aktivity týkající se rozvoje programů středních škol, univerzit třetího věku a další vzdělávací aktivity nebo umožnění seniorům zapojit se do projektů mezinárodní spolupráce s jinou organizací a využití mezinárodních zkušeností.
V roce 2015 vláda schválila Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020. Hlavní vizí této strategie je rozvíjet digitální gramotnost občanů ČR tak, aby byli připraveni využívat potenciál digitálních technologií ke svému celoživotnímu osobnímu rozvoji, ke zvyšování kvality života a ke společenskému uplatnění.
Legislativní rámec
V ČR neexistuje jednotný právní rámec, který by legislativně zastřešoval oblast vzdělávání dospělých. V současnosti je právní úprava vzdělávání dospělých rozptýlena do mnoha právních norem a její jednotlivé složky jsou v působnosti řady orgánů.
Z hlediska vzdělávání dospělých lze rozlišovat následující zákony a normy:
Školský zákon platný od roku 2005, již koncipovaný z hlediska celoživotního učení, s následnými novelami. Zákon přesněji definuje jiné než denní formy vzdělávání, posiluje roli nástavbového studia a zavádí zkrácené studium (zkrácené studium k získání výučního listu a zkrácené studium k získání středního vzdělání s maturitní zkouškou), umožňuje uznávat dříve získané vzdělání (včetně informálního) i získat stupeň vzdělání bez předchozího formálního vzdělávání ve škole a upravuje možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím kurzů, které neposkytují uznaný stupeň vzdělání.
Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání z roku 2006 s následnými novelami a vyhláška o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Základním principem zákona je umožnit každému zájemci, aby si nechal ověřit své znalosti a dovednosti, a to bez ohledu na to, jakým způsobem je získal (v rámci Národní soustavy kvalifikací).
Zákon o vysokých školách obsahuje ustanovení o celoživotním vzdělávání.
Normy, které souvisejí s výkonem práce: zákoník práce (odborný rozvoj zaměstnanců), zákon o zaměstnanosti (opatření k rozvoji lidských zdrojů) a návazné vyhlášky (např. vyhláška o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců).
Zákony upravující kvalifikační požadavky na některá nedělnická povolání, např. zákon o úřednících územních samosprávných celků, o soudech a soudcích, o daňových poradcích, zákony upravující vzdělávání zdravotnických pracovníků a další. Tyto normy často stanoví i zvláštní instituce, které vzdělávání či zkoušky zajišťují. Patří sem i zákon o pedagogických pracovnících z roku 2004 a vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.
Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a právní předpisy o technických normách, jež specifikují požadavky na odbornou způsobilost, kvalifikační požadavky, a pravidelné doškolování a přezkušování pracovníků či na zajištění bezpečnosti při výkonu některých povolání.
Živnostenský zákon specifikuje požadavky nutné pro splnění odborné způsobilosti pro vydání některých živnostenských oprávnění. Jedná se o ohlašovací živnosti (živnosti řemeslné a živnosti vázané) a dále o živnosti koncesované, kde je vyžadována odborná způsobilost.
Zákon o podpoře malého a středního podnikání umožňuje poskytnout podporu mj. na výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem a zvyšování odbornosti dospělých.