Každý zaměstnavatel je povinen pečovat o odborný rozvoj svých zaměstnanců, mj. formou prohlubování a zvyšování jejich kvalifikace. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci účast na vzdělávání, kterým si zaměstnanec prohlubuje kvalifikaci, uložit, přičemž není vyloučeno případné nařízení práce přesčas nebo účast na vzdělávání mimo pracovní dobu.
Pro pečující osoby v dětských skupinách platí od října 2021 povinné další vzdělávání. Pro pracovníky v zařízeních pro péči o děti do 3 let specifický předpis neexistuje.
Podle školského zákona, platného pro školy až po úroveň vyšších odborných škol, vytváří ředitel podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Podle zákona o pedagogických pracovnících mají pedagogičtí pracovníci po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. Zároveň se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují nebo rozšiřují kvalifikaci. Ředitel organizuje vzdělávání podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem (existuje-li), přitom přihlíží ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. Vypracování plánu je v autonomii dané školy, resp. jejího ředitele.
Organizační aspekty
PEČUJÍCÍ OSOBY V DĚTSKÝCH SKUPINÁCH
Poskytovatel péče o dítě v dětské skupině je dle novely zákona o péči o dítě v dětské skupině platné od října 2021 povinen zajistit pečujícím osobám další vzdělávání v rozsahu min 8 hodin za kalendářní rok a dále jedenkrát za 2 roky kurz první pomoci zaměřený na dětský věk. Pečující osoby musí absolvování dalšího vzdělávání doložit. Různé kurzy a workshopy jsou nabízeny např. v rámci projektu Podpora implementace dětských skupin, připraveného Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Povinnost dalšího vzdělávání, kterým si učitelé obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci po dobu své pedagogické činnosti, je v zákoně o pedagogických pracovnících stanovena explicitně pro pedagogické pracovníky veřejných škol a škol zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo školství stanoví vyhláškou o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany stanoví tyto podmínky pro pedagogické pracovníky škol, které zřizuje.
Absolvování dalšího vzdělávání může být součástí dalších kvalifikačních předpokladů nutných pro zařazení pedagogického pracovníka do určitého kariérního stupně.
Formy dalšího vzdělávání
Další vzdělávání se uskutečňuje:
institucionálně na vysokých školách
institucionálně v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v dalších zařízeních na základě akreditace udělené ministerstvem školství
samostudiem
Druhy dalšího vzdělávání
Vyhláškou bylo institucionální další vzdělávání rozčleněno na tři druhy:
Podrobnosti o jednotlivých druzích studia jsou uvedeny v samostatných oddílech.
Vyhláška stanovuje i délku trvání jednotlivých druhů dalšího vzdělávání. Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů a studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů se ukončuje závěrečnou zkouškou a u většiny z programů navíc obhajobou závěrečné písemné práce. Úspěšní absolventi všech programů dalšího vzdělávání získávají doklad ve formě osvědčení vydaného institucí, která vzdělávání pořádala.
Instituce poskytující další vzdělávání pedagogických pracovníků
Počet subjektů nabízejících další vzdělávání je velmi široký.
Některé programy dalšího vzdělávání učitelů mohou realizovat pouze vysoké školy v rámci celoživotního vzdělávání (viz dále jednotlivé oddíly o jednotlivých druzích vzdělávání).
Další vzdělávání pedagogických pracovníků dále poskytují zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zapsaná ve školském rejstříku. Jsou zřizována zejména kraji, ale také obcemi, ministerstvy a soukromými a církevními subjekty. V roce 2021 jich bylo zapsáno 60.
Nejrozsáhlejší nabídku poskytuje dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků poskytuje Národní pedagogický institut České republiky, zřizovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dříve Národní institut pro další vzdělávání a Národní ústav pro vzdělávání). Národní pedagogický institut (NPI ČR) má 13 krajských pracovišť, z nichž každé připravuje nabídku vzdělávacích programů pro svůj region. NPI ČR zajišťuje plánování a organizaci vzdělávacích programů, připravuje národní projekty, na něž čerpá prostředky z Evropského sociálního fondu, a je realizátorem tzv. vládních priorit v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, věnuje se také dalšímu vzdělávání poradenských pracovníků. Kromě praktické přípravy a realizace vzdělávacích programů se NPI ČR zaměřuje také na analýzu potřeb v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a na vlastní tvorbu koncepce v této oblasti.
Vzdělávací programy jsou v současné době masivně podporovány finančními prostředky z evropských strukturálních fondů (OP Výzkum, vývoj a vzdělávání).
Další vzdělávání pedagogických pracovníků poskytují i další vzdělávací instituce akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Akreditace se uděluje podle zákona o pedagogických pracovnících na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby. Jako poradní orgán slouží ministerstvu akreditační komise. Akreditace vzdělávací instituce se uděluje na dobu 6 let, akreditace vzdělávacího programu na 3 roky. Ministerstvo školství kontroluje činnost v rámci akreditovaných programů a vede seznam všech akreditovaných vzdělávacích institucí a programů.
Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů
Do této skupiny patří:
studium vedoucí k doplnění (chybějící) pedagogické kvalifikace: ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení:
studium v oblasti pedagogických věd – 250 (45minutových) vyučovacích hodin v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole
studium pedagogiky – 120 vyučovacích hodin pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování nebo odborného výcviku na střední škole, učitele uměleckých odborných předmětů a učitele jazykové školy, 80 vyučovacích hodin pro vychovatele a asistenta pedagoga, 40 nebo 120 vyučovacích hodin pro pedagoga volného času
studium pro asistenty pedagoga: 120 vyučovacích hodin, ukončuje se závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení
studium k rozšíření odborné kvalifikace: studium v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení – 200 vyučovacích hodin pro výkon přímé pedagogické činnosti na jiném druhu nebo stupni školy, 250 vyučovacích hodin pro vyučování dalších předmětů anebo výkon přímé speciálně-pedagogické činnosti u zdravotně postižených dětí, žáků a studentů s jiným druhem postižení, než pro které je učitel kvalifikován
doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace: studium v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení – 60 vyučovacích hodin pro přímé pedagogické činnosti na jiném druhu nebo stupni školy nebo 350 vyučovacích hodin pro výkon činnosti speciálního pedagoga
doplňující didaktické studium cizího jazyka: 60 vyučovacích hodin, absolvent získává osvědčení
studium pro ředitele škol a školských zařízení: 100 vyučovacích hodin, ukončuje se závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení; za toto studium se považuje také studium pro vedoucí pedagogické pracovníky
Jde o vzdělávání rovnocenné vzdělávání přípravnému, které je uvedeno v části Přípravné vzdělávání učitelů pro předškolní a školní vzdělávání, pro ředitele škol v části Řídící pracovníci v předškolním a školním vzdělávání v kapitole 10.
Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů
Do této skupiny patří:
studium pro vedoucí pedagogické pracovníky (ředitele nebo jejich zástupce): 350 (45minutových) vyučovacích hodin v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení
studium pro výchovné poradce: 250 vyučovacích hodin v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení
studium ke splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon specializovaných činností: 250 vyučovacích hodin, ukončuje se obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí, absolvent získává osvědčení; specializovanými činnostmi jsou:
koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií
tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol
prevence sociálně patologických jevů
specializované činnost v oblasti environmentální výchovy
specializovaná činnost speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie
specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených
Obsah těchto studií je specifikován v metodických materiálech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Studium k prohlubování odborné kvalifikace
Pedagogický pracovník si může prohlubovat odbornou kvalifikaci průběžným vzděláváním. Průběžné vzdělávání je zaměřeno na teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy. Jeho obsahem jsou zejména nové poznatky z obecné pedagogiky, pedagogické a školní psychologie, teorie výchovy, obecné didaktiky a oborových didaktik, nové poznatky z vědních, technických a uměleckých oborů, prevence sociálně patologických jevů a bezpečnosti a ochrany zdraví. Průběžné vzdělávání může zahrnovat i jazykové vzdělávání pedagogických pracovníků. Má zejména formu účasti na kurzu a semináři. Délka trvání činí nejméně 4 vyučovací hodiny.
Opatření směřující k posilování účasti na dalším vzdělávání
Opatření směřující k posilování účasti učitelů na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků vycházejí z obecných ustanovení o odborném rozvoji zaměstnanců popsaných v zákoníku práce. Zákoník práce přitom rozlišuje mezi studiem vedoucím k prohloubení kvalifikace a studiem vedoucím ke zvýšení kvalifikace.
Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Podle zákoníku práce je zaměstnanec povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.
Při zvyšování kvalifikace(zvyšováním kvalifikace se rozumí studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele; o tom, zda je v souladu s potřebou zaměstnavatele, přitom rozhoduje zaměstnavatel) přísluší zaměstnanci volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (nejsou-li stanovena žádná vyšší práva):
v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení
2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou
5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria
10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou
40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky
K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. V souvislosti se zvyšováním a prohlubováním kvalifikace může být uzavřena tzv. kvalifikační dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Její součástí je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let (nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace).
Opatření specifická pro pedagogické pracovníky
V případě samostudia přísluší pedagogickým pracovníkům podle zákona o pedagogických pracovnícíchplacené volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Profesní rozvoj pedagogických pracovníků je dále podporován z výzev Evropského sociálního fondu (OP Výzkum, vývoj a vzdělávání).