PRACOVNÍCI V DĚTSKÝCH SKUPINÁCH A V ZAŘÍZENÍCH PRO PÉČI O DĚTI DO 3 LET
Přípravné vzdělávání pracovníků v dětských skupinách (děti od 6 měsíců do zahájení povinné školní docházky) podle zákona o dětské skupině a v zařízeních pro péči o děti do 3 let dle živnostenského zákona závisí na typu jejich kvalifikace, minimálním požadavkem je obvykle středoškolské vzdělání (ISCED 344/354 či 353). Probíhá mimo systém vzdělávání pedagogických pracovníků, výjimkou je situace, kdy má pracovník kvalifikaci pedagogického pracovníka (učitele mateřské školy a v dětské skupině pak také učitele 1. stupně základní školy, asistenta pedagoga, speciálního pedagoga a vychovatele). Blíže viz Kvalifikace pro péči o děti raného věku a Obsah přípravy pro péči o děti raného věku.
PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI
Přípravné vzdělávání učitelů (pedagogických pracovníků) mateřských, základních a středních škol je určeno úrovní vzdělávání, pro kterou se připravují, a jejich zaměřením. V závislosti na tom je pro učitele předepsáno jako minimální vzdělání vysokoškolské (magisterské či bakalářské), vyšší odborné či střední. Přípravné vzdělávání pro učitele jednotlivých úrovní vzdělávání – viz Instituce, úrovně a modely vzdělávání a Obsah vzdělávání, úroveň specializace a výstupy vzdělávání.
Učitelé preprimární až vyšší sekundární úrovně musí mít pedagogickou kvalifikaci (učitelům vyšších odborných škol postačuje kvalifikace odborná).
Vysokoškolské vzdělávání učitelů se uskutečňuje buď jako souběžné, nebo jako následné. V případě souběžného studia probíhá odborná a pedagogická příprava (včetně praxe) společně, což je případ učitelských oborů na pedagogických fakultách. Jako následné studium je označováno takové vzdělávání, kdy nejprve probíhá studium daného oboru na některé z nepedagogických fakult a následně si uchazeč o pedagogickou profesi doplní pedagogické vzdělání dalším (následným) studiem prostřednictvím specifikovaného bakalářského programu nebo programu celoživotního vzdělávání realizovaného vysokou školou.
V současné době se studium ve většině oborů již realizuje jako strukturované, tj. jako bakalářské a navazující magisterské. Výjimkou je učitelství pro 1. stupeň základní školy – primární úroveň, kde zůstává pětileté nestrukturované magisterské studium. Pro začínajícího učitele není na žádné vzdělávací úrovni předepsána kvalifikační fáze při zaměstnání ani přechodné období mezi přípravou a vstupem do praxe. Studenti absolvují praxi již během studia.
Poměr základních složek odborné přípravy, který je vyjádřen v procentech, kreditech a hodinách podle systému ECTS, u jednotlivých kategorií pedagogických pracovníků je dán Rámcovými požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.
Rozsah kvalifikace (aprobace)
Učitelé pro 1. stupeň základních škol jsou kvalifikováni pro výuku všech předmětů primární úrovně vzdělávání. Učitelé ostatních vzdělávacích úrovní mohou mít jak víceoborovou (nejčastěji dvoupředmětovou), tak jednooborovou aprobaci (často např. učitelé jazyků nebo estetické či tělesné výchovy, učitelé odborných předmětů či praktického vyučování). Způsobilost vyučovat další předmět je možné získat studiem k rozšíření odborné kvalifikace v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin. Je však nutné uvést, že absolventi učitelských studijních programů pro daný druh, resp. stupeň školy jsou kvalifikováni pro výuku všech předmětů, bez ohledu na svou aprobaci.
Učitelé ve třídách či školách samostatně zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami musí splňovat navíc speciálně pedagogickou kvalifikaci.
Specifické požadavky na kvalifikaci učitelů uměleckých předmětů, tělesné výchovy, cizích jazyků a náboženství
Přípravné vzdělávání učitelů uměleckých předmětů (hudební, výtvarná výchova), cizích jazyků a tělesné výchovy, kteří působí na základních školách, středních školách a konzervatořích, může probíhat stejným způsobem jako u učitelů primárního vzdělávání a učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů v sekundárním vzdělávání. Zákon o pedagogických pracovnících však stanoví i jiné možnosti získání kvalifikace:
Hudební či výtvarnou výchovu na obou stupních základních škol mohou vyučovat také učitelé, kteří absolvovali obor učitelství pro základní umělecké školy.
Umělecké odborné předměty ve střední škole, konzervatoři a základní umělecké škole může vyučovat také ten, kdo je nebo byl výkonným umělcem nebo výtvarným umělcem, ale nemá potřebné vzdělání (kvalifikace je uznána pouze pro předměty odpovídající uměleckému zaměření a pouze pro výuku na dané škole).
Tělesnou výchovu v na druhém stupni základních škol a na středních školách mohou učit absolventi programů zaměřených na tělesnou výchovu a sport (nemusí absolvovat přímo učitelství tělesné výchovy).
Cizí jazyk na obou stupních základních škol i na střední škole mohou učit osoby s kvalifikací učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Od roku 2015 je za plně kvalifikovaného pro výuku cizího jazyka nebo konverzace v cizím jazyce na všech těchto úrovních považován i pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka a který má vysokoškolské vzdělání (resp. v případě konverzace střední vzdělání s maturitní zkouškou) v jakémkoliv, tedy i nepedagogickém oboru.
Náboženství mohou na všech třech úrovních vyučovat absolventi magisterského studia v oblasti teologie (bez následné pedagogické přípravy) nebo v oblasti pedagogických či společenských věd (s následnou pedagogickou přípravou). Mimo požadavek na odbornou kvalifikaci podle zákona o pedagogických pracovnících musí mít vyučující náboženství také pověření církve nebo náboženské společnosti. Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.
Další výjimky
Od roku 2015 může ředitel za určitých okolností uznat předpoklad odborné kvalifikace také níže uvedeným osobám, které nesplňují základní předpoklady. Takový učitel může mít maximálně poloviční úvazek a musí mimo tento pracovní vztah ke škole vykonávat odpovídající činnost (provádět umělecké výkony, vytvářet umělecká díla, vykonávat činnost trenéra nebo činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem). Výjimka je uznána pouze po dobu, kdy jsou splněny všechny uvedené podmínky. Předpoklad je uznán:
na druhém stupni základních škol a na středních školách výkonným umělcům, výtvarným umělcům a osobám s kvalifikací trenéra, a to výlučně pro výuku předmětů odpovídajících uměleckému zaměření nebo kvalifikaci trenéra;
na druhém stupni základních škol učitelům s kvalifikací pro výuku uměleckých odborných předmětů na střední škole, a to výlučně pro výuku předmětů odpovídajících uměleckému zaměření;
na střední škole uznávanému odborníku v oboru, a to výlučně pro výuku předmětu odpovídajícího příslušnému odbornému zaměření.
V některých případech lze kvalifikaci zcela prominout.
Ve školách a školských zařízeních může ředitel školy zaměstnat asistenta(y) pedagoga, přičemž jejich práce představuje jedno z podpůrných opatření pro děti, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Asistenti pedagoga vykonávají přímou pedagogickou činnost, jsou tedy také pedagogickými pracovníky.
Zákon o pedagogických pracovnících rozlišuje dvě kategorie asistenta pedagoga, pro něž je stanovena odlišná kvalifikace:
Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace. Požadovaná kvalifikace: vysokoškolské, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou v pedagogickém oboru anebo alespoň středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru doplněné vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeným na pedagogiku, studiem pedagogiky nebo studiem pro asistenty pedagoga. (§ 20, odst. 1 zákona)
Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích ve škole, ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, ve školském výchovném nebo ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně-výchovnou péči. Požadovaná kvalifikace: kromě uvedené v písm. a) se umožňuje střední vzdělání s výučním listem doplněné studiem pedagogiky, střední vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu asistentů pedagoga, středním vzděláním doplněným studiem pedagogiky nebo studiem pro asistenty pedagoga, základním vzděláním a studiem pro asistenty pedagoga. (§ 20, odst. 2 zákona)
Instituce, úrovně a modely přípravy
Přípravné vzdělávání pracovníků v dětských skupinách a v zařízeních pro péči o děti do 3 let viz Kvalifikace pro péči o děti raného věku.
Převažující požadovaná úroveň přípravy pedagogického pracovníka (učitele) ve školách je vysokoškolská magisterská. Pro výkon činnosti učitele mateřské školy, učitele praktického vyučování ve střední či vyšší odborné škole a učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři je však dostačující i vyšší odborné či střední vzdělání s maturitní zkouškou. Pro učitele odborného výcviku ve střední škole je postačující střední vzdělání s výučním listem. Ve všech uvedených případech musí mít učitel pedagogickou kvalifikaci, výjimkou jsou učitelé vyšších odborných škol, u kterých se pedagogická kvalifikace nepožaduje. V přípravě učitelů se uplatňuje jak model souběžné přípravy (odborná a pedagogická příprava probíhají společně), tak následné přípravy (absolventi odborných oborů si doplňují pedagogickou kvalifikaci v bakalářském studiu nebo formou dalšího vzdělávání).
Kvalifikace pro péči o děti raného věku
Dětská skupina
Podle zákona o dětské skupině mají pečující osoby způsobilost (odbornou kvalifikaci, odbornou způsobilost, specializovanou způsobilost nebo profesní kvalifikaci) k výkonu některého z uvedených povolání:
všeobecná sestra: vzdělání v příslušném bakalářském studijním oboru (ISCED 645) nebo v oboru vyššího odborného vzdělání (ISCED 655), studium trvá minimálně 3 roky – 4600 hodin (ve vyšším odborném vzdělávání zpravidla 3,5 roku), z toho je doba praktického vyučování nejméně 2300 hodin a nejvýše 3000 hodin
dětská sestra: vzděláním v příslušném bakalářském studijním oboru (ISCED 645), nebo v oboru vyššího odborného vzdělání (ISCED 655); praktické vyučování v obou případech činí nejméně 2000 hodin
porodní asistentka: vzdělání v příslušném bakalářském studijním oboru (ISCED 645), studium trvá minimálně 3 roky – 4600 hodin, z toho alespoň 1800 hodin připadá na praktické vyučování
zdravotnický záchranář: vzdělání v příslušném bakalářském studijním oboru (ISCED 645) nebo v oboru vyššího odborného vzdělání (ISCED 655), studium trvá nejméně 3 roky, z toho alespoň 1800 hodin připadá na praktické vyučování
praktická sestra (dříve zdravotnický asistent): střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru (ISCED 354), vzdělávání trvá nejméně 4 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 1200 hodin
zdravotně-sociální pracovník: absolvování akreditovaného zdravotnického bakalářského nebo magisterského studijního oboru sociálního zaměření (ISCED 645 nebo 746) v oborech sociálního zaměření na vyšších odborných školách nebo vysokých školách (ISCED 645, 655 nebo 746) a akreditovaného kvalifikačního kurzu, anebo způsobilost všeobecné sestry a absolvování specializačního studia; celková doba studia je nejméně 3 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 1000 hodin
lékař: absolvování šestiletého magisterského studijního programu vysoké školy (ISCED 746)
psycholog ve zdravotnictví: absolvování akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu, který je prováděn vysokou školou; akreditovaný studijní program má standardní dobu studia nejméně 5 let (ISCED 746), z toho nejméně 100 hodin praktického vyučování
klinický psycholog: absolvování akreditovaného studijního programu a specializačního programu v oboru klinická psychologie; akreditovaný studijní program (ISCED 746) a specializační program mají celkovou standardní dobu studia nejméně 10 let, z toho praktické vyučování činí nejméně 400 hodin
sociální pracovník: vzdělání v příslušném bakalářském (ISCED 645), magisterském (ISCED 746 či 747) či doktorském (ISCED 844) studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, nebo v oboru vyššího odborného vzdělání (ISCED 655) v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost
pracovník v sociálních službách: různé obory se středním vzděláním s maturitní zkouškou
asistent pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících
chůva pro děti v dětské skupině: osvědčení o získání profesní kvalifikace (v rámci Národní soustavy kvalifikací – bez nutnosti předchozího formálního vzdělání); některé organizace nabízejí ke zkoušce přípravné nebo rekvalifikační kurzy
chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky: osvědčení o získání profesní kvalifikace (v rámci Národní soustavy kvalifikací – bez nutnosti předchozího formálního vzdělání); některé organizace nabízejí ke zkoušce přípravné nebo rekvalifikační kurzy
Kvalifikační požadavky na jednotlivé profese vycházejí z příslušných resortních předpisů. Výše je uvedeno obvyklé vzdělání, mimo mohou být stanoveny některé alternativní cesty k získání způsobilosti, příp. mohou mít pracovníci vzdělání dosažené podle dřívějších předpisů.
Od 1. července 2022 se zavádí dvě nové podmínky v oblasti odborné způsobilosti k práci v dětské skupině:
Alespoň jedna z pečujících osob musí mít při péči o dítě zdravotnickou odbornou způsobilost (všeobecná, praktická, dětská sestra, zdravotnický záchranář, lékař a další) nebo profesní kvalifikaci „chůva pro děti v dětské skupině“.
Při péči o děti starší 3 let (přesněji od 1. září následujícího po 3. narozeninách dítěte, tedy ode dne, kdy má dítě nárok na místo v mateřské škole) musí poskytovatel zajistit alespoň 20 hodin péče poskytované pečující osobou s pedagogickou kvalifikací.
Zařízení pro péči o děti do 3 let
Kvalifikační požadavky na pracovníky v zařízeních pro děti do 3 let zřizovaných na základě živnosti jsou dány živnostenským zákonem. Pracovníkem může být ten, kdo má způsobilost k výkonu některého z následujících povolání:
zdravotnický asistent (nově praktická sestra)
ošetřovatel: střední vzdělání s výučním listem v příslušném oboru (ISCED 353), vzdělávání trvá nejméně 3 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 700 hodin
sanitář: absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu, jehož předpokladem je základní vzdělání (ISCED 244), kurz zahrnuje nejméně 100 hodin teoretické výuky a nejméně 80 hodin praktického vyučování
pracovník v sociálních službách: akreditovaný kvalifikační kurz a alespoň základní vzdělání (ISCED 244), rozsah kurzu je alespoň 150 hodin, z toho zvláštní část 80 hodin praktické výuky, případně je uznáváno vzdělání v různých oborech středních škol (ISCED 3)
Pro jednotlivé kvalifikace je předepsána různá úroveň vzdělání, obvykle alespoň vzdělání středoškolské (ISCED 344/354 či 353). Pokud u některých kvalifikací nejsou uvedeny podrobnosti, viz výše seznam kvalifikací pro pečující osoby v dětské skupině.
Kvalifikace učitelů mateřských škol
Zákon o pedagogických pracovnících stanoví různé cesty vedoucí k získání kvalifikace učitele mateřské školy:
Ve středních školách se budoucí učitelé mateřských škol připravují ve čtyřletém oboru vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika. Celková délka přípravy činí 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy a 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou, dosažená úroveň je ISCED 354. Výuka probíhá podle schváleného Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika. Do školního vzdělávacího programu musí být zařazena odborná praxe v rozsahu 10 týdnů a dále pravidelná učební praxe v rozsahu 7 týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání. Střední školy poskytují také zkrácené studium s maturitní zkouškou v tomto oboru.
V případě přípravy na vyšší odborné škole je celková délka vzdělávání 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou a 3 roky vyšší odborné školy. Absolventi dosahují vzdělání úrovně 655. Podle školského zákona a vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání musí výuka zahrnovat praktickou přípravu, včetně odborné praxe. Její rozsah je dán akreditovaným vzdělávacím programem, v jedné ze škol uskutečňujících program Předškolní a mimoškolní pedagogika absolvují studenti kromě průběžné praxe ještě 18 týdnů praxe souvislé.
Kvalifikaci učitele mateřské školy lze získat i vysokoškolským studiem. Příprava v bakalářském studijním programu trvá 3 roky, absolventi dosahují úrovně ISCED 645. Typická délka přípravy je 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou a 3 roky bakalářského studia na pedagogické fakultě. Studijní plány zahrnují průběžnou praxi a dále souvislou praxi v rozsahu několika týdnů. Podle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků má být praxe řízená a reflektovaná a má mít rozsah 10–15 % studia, tj. 540–810 hodin (18–27 kreditů).
Alternativní vzdělávací cesty
Od roku 2005 jsou také osoby, které vystudovaly program zaměřený na speciální pedagogiku na vysoké škole (od roku 2012 i na vyšší odborné škole) kvalifikovány jako učitelé mateřské školy.
Od roku 2012 lze získat kvalifikaci učitele mateřské školy studiem k rozšíření odborné kvalifikace v programu celoživotního vzdělávání na vysokých školách zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Takto mohou kvalifikaci získat osoby, které vystudovaly vysokoškolský program zaměřený na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vychovatelství nebo pedagogiku volného času nebo studijní obor pedagogika, případně obor vyšší odborné školy pro přípravu vychovatelů.
Pokud mají učitelé střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru pro vychovatele, stačí jim k doplnění kvalifikace pro výuku v mateřské škole vykonání jednotlivé zkoušky maturitní zkouškyz preprimární pedagogiky.
Nepedagogičtí pracovníci
Ve třídách lesních mateřských škol, kde je přítomno více než 8 dětí, vykonává pracovní činnost souběžně nepedagogický pracovník. Ten má odbornou způsobilost předepsanou vyhláškou o předškolním vzdělávání:
a) k výkonu povolání všeobecné sestry, dětské sestry, zdravotnického asistenta (nově praktické sestry), porodní asistentky, zdravotnického záchranáře
b) učitele mateřské školy, vychovatele
c) chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky
Učitelé přípravných tříd základní školy
Učitelé přípravných tříd základních škol získávají kvalifikaci stejně jako učitelé mateřské školy (viz výše) nebo jako učitelé 1. stupně základní školy.
Kvalifikace učitelů prvního stupně základní školy
Odpovědnost za studium učitelství 1. stupně základní školy mají výhradně pedagogické fakulty. Studium je magisterské, obvykle v délce 5 let. Absolventi získávají aprobaci pro výuku všech předmětů vyučovaných na 1. stupni základních škol, na některých školách se však mohou zároveň specializovat i na vybrané předměty.
Typická délka přípravy je 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou a 4 až 5 let magisterského studia na pedagogické fakultě. Na konci studia má učitel kvalifikaci úrovně ISCED 746.
Charakter i rozsah pedagogické praxe se na jednotlivých vysokých školách liší (uplatňují se praxe hospitační, náslechová, průběžné i souvislé). Podle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků má být praxe řízená a reflektovaná a má mít rozsah nejméně 10–15 % studia, tj. 900–1350 hodin (30–45 kreditů).
Alternativní vzdělávací cesty
Na prvním stupni všech škol mohou učit také osoby, které absolvovaly magisterské programy zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, v jejichž rámci získávají i znalosti didaktiky předmětů prvního stupně. Tyto programy se uskutečňují i na jiných fakultách než pedagogických.
Absolventi magisterského studijního oboru pedagogika nebo magisterského studijního programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy, všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy, vychovatelství či pedagogiku volného času mohou získat kvalifikaci pro výuku na 1. stupni základní školy studiem k rozšíření odborné kvalifikace v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy.
Učitelé všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a střední školy mohou získat kvalifikaci k výuce na prvním stupni také kratším doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace v rámci celoživotního vzdělávání na vysokých školách.
Pro výuku některých předmětů (cizí jazyk, umělecké předměty, náboženství) je možná i jiná kvalifikace.
Učitelé přípravných tříd základních škol získávají kvalifikaci stejně jako učitelé 1. stupně základní školy (viz výše) anebo jako učitelé mateřské školy.
Kvalifikace učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů (nižší a vyšší sekundární vzdělávání)
Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně základních škol, středních škol a konzervatoří musí mít vysokoškolské magisterské vzdělání. Většina oborů se v současné době akredituje již jako strukturované studium (obvykle tříletý bakalářský a navazující dvouletý magisterský program).
Základní institucí přípravy učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů jsou pedagogické fakulty. Učitele však připravují rovněž další fakulty, např. filozofické, přírodovědné, matematicko-fyzikální fakulty a fakulty tělesné výchovy a sportu, v oborech zaměřených na vzdělávání učitelů 2. stupně základních škol či středních škol (takto získaná kvalifikace je platná i pro 2. stupeň základní školy).
Kvalifikaci lze získat i v neučitelském magisterském studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a následným vysokoškolským studiemv bakalářském studijním programu nebo studiem v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích programů požadovaného stupně školy v rámci programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou.
Pro umělecké předměty, tělesnou výchovu, cizí jazyk a náboženství je vedle uvedených dvou cest uznávána i jinak získaná kvalifikace.
Typická délka přípravy budoucích učitelů v souběžném studiu je 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou, 3–4 roky bakalářského studia a 1–3 roky studia magisterského studia na vysoké škole. Pedagogická příprava absolventů nepedagogických oborů představuje zpravidla navíc 3 roky bakalářského studia nebo 2 roky studia v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole (pedagogická příprava se nevyžaduje pro výuku tělesné výchovy u absolventů oborů zaměřených na tělesnou výchovu a sport). Na konci studia má učitel kvalifikaci úrovně ISCED 7 (ISCED 747 v případě studia bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu nebo ISCED 746 v případě studia nestrukturovaného magisterského studijního programu).
Charakter i rozsah pedagogické praxe se na jednotlivých vysokých školách liší. Podle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků má být praxe řízená a reflektovaná a má mít rozsah nejméně 8–10 % studia, tj. 720–900 hodin (24–30 kreditů).
Obvyklá je aprobace pro výuku dvou předmětů. Učitel, který získal odbornou kvalifikaci v učitelském programu, může na dané úrovni vzdělávání vyučovat i jiné předměty, než pro které je aprobován (to ale neplatí pro učitele, kteří získali kvalifikaci na základě některé z výjimek). Studium pro učitele 2. stupně základní školy a pro učitele střední školy nebo konzervatoře může být společné nebo oddělené (v tom případě platí kvalifikace z oboru pro vyšší sekundární úroveň i pro výuku na nižší sekundární úrovni, v opačném případě si však učitelé musí doplnit kvalifikaci dalším vzděláváním). Blíže viz Prostupnost kvalifikací učitelů mezi jednotlivými stupni vzdělávání.
Kvalifikace učitelů odborných předmětů (vyšší sekundární vzdělávání)
V odborném školství působí kromě učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů i:
učitelé teoretických odborných předmětů
učitelé uměleckých odborných předmětů střední školy, konzervatoře a základních uměleckých škol
učitelé praktického vyučování
učitelé odborného výcviku
Učitelé teoretických odborných předmětů na středních školách se připravují v magisterském studiu (obvykle navazujícím na bakalářské) na různých typech vysokých škol, resp. fakult. Pouze na některých školách v některých oborech (např. ekonomických, zdravotnických, strojírenských, pedagogických) je studium organizováno jako souběžné. Častější je však následný model přípravy – po odborném magisterském studiu si učitelé musí doplnit pedagogickou kvalifikaci:
zpravidla tříletým bakalářským studiem v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy;
studiem v oblasti pedagogických věd v rozsahu nejméně 250 vyučovacích hodin v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy;
studiem pedagogiky v rozsahu nejméně 120 vyučovacích hodin v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo na vysokých školách.
Absolventi dosahují úrovně ISCED 7 (ISCED 747 v případě studia bakalářského a následně navazujícího magisterského studijního programu nebo ISCED 746 v případě studia nestrukturovaného magisterského studijního programu). Typická délka přípravy budoucích učitelů odborných předmětů je 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy ukončené maturitní zkouškou a 3–4 roky bakalářského studia a 1–3 roky studia magisterského studia na vysoké škole (nebo 4 až 5 let magisterského studia v dobíhajících programech) a obvykle následná pedagogická příprava. Podle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků má být praxe řízená a reflektovaná, a pokud jde o navazující magisterský studijní program učitelství odborných předmětů, má mít rozsah nejméně 12 % studia.
Učitelé uměleckých odborných předmětů v základních uměleckých školách, středních školách a konzervatořích mohou získat odbornou kvalifikaci následovně:
na uměleckých vysokých školách (délka přípravy 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy s maturitní zkouškou, 3–4 roky bakalářského studia (ISCED 645), popř. ještě 1–3 roky studia magisterského (ISCED 747) a následným pedagogickým studiem (viz výše učitel teoretických odborných předmětů);
učitelé základních uměleckých škol také souběžným studiem v magisterských programech zaměřených na přípravu učitelů základní umělecké školy anebo učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů ve studijních programech zaměřených na hru na nástroj, sólový zpěv nebo výtvarnou výchovu (většinou na pedagogických fakultách);
souběžným studiem na konzervatořích (typická délka přípravy 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy a 6 let konzervatoře anebo 5 let základní školy a 8 let taneční konzervatoře, ISCED 554), případně následným studiem, pokud na konzervatoři získali pouze střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354);
na vyšších odborných školách (délka přípravy 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy s maturitní zkouškou a 3 roky vyšší odborné školy; ISCED 655) a následným pedagogickým studiem;
na středních školách (délka přípravy 1 rok předškolního vzdělávání, 9 let základní školy, 4 roky střední školy s maturitní zkouškou, ISCED 354) a následným pedagogickým studiem.
Učitelé praktického vyučovánía učitelé odborného výcviku se odborně připravují v oborech odpovídajících charakteru praktického vyučování:
na vysokých školách (ISCED 645 či 746);
na vyšších odborných školách (ISCED 655);
nejčastěji na středních školách (ukončených maturitní zkouškou, ISCED 354, v případě odborného výcviku také závěrečnou zkouškou, kdy absolventi získávají výuční list, ISCED 353).
Dále musí mít pedagogickou kvalifikaci (viz výše učitel teoretických odborných předmětů). Příprava učitelů praktického vyučování a odborného výcviku může být ukončena již po 4 letech na střední škole nebo po 3 letech na vyšší odborné škole či po 3–5 letech na škole vysoké. Následuje pedagogická příprava.
Novelou zákona o pedagogických pracovnících byly od roku 2015 zavedeny některé výjimky, které umožňují zaměstnávat i osoby (zejména výkonné umělce, výtvarné umělce a uznávané odborníky v oboru), které nemají výše uvedenou kvalifikaci.
Kvalifikace učitelů tříd a škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Učitelé, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost ve třídách nebo školách zřízených pro děti či žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (v současnosti se takové třídy/školy zřizují pouze pro zdravotně postižené žáky), mohou získat kvalifikaci jako ostatní učitelé dané vzdělávací úrovně a doplnit si ji bakalářským studiem zaměřeným na speciální pedagogiku nebo studiem v programu celoživotního vzdělávání stejného zaměření.
Učitelé základních škol mají možnost získat kvalifikaci v magisterském programu zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele. Pro výuku na středních školách si absolventi tohoto programu musí navíc doplnit kvalifikaci v programu celoživotního vzdělávání na vysokých školách zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy.
Učitelé prvního stupně mohou dále absolvovat magisterský studijní program speciální pedagogika (bez zaměření pro učitele) a k tomu program celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřený na přípravu učitelů prvního stupně základní školy.
Učitelé druhého stupně mohou taktéž absolvovat magisterský studijní program speciální pedagogika (bez zaměření pro učitele) a k tomu bakalářský studijní program zaměřený na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy nebo program celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřený na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy. Dále mohou být také absolventy magisterského programu zaměřeného na učitelství pro 1. stupeň základní školy a programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeného na speciální pedagogiku.
Učitelé mateřských škol mohou dosáhnout odborné kvalifikace rovněž studiem v programu speciální pedagogika (jakéhokoliv zaměření) na vysoké nebo vyšší odborné škole.
Požadavky na přijetí
PRACOVNÍCI V DĚTSKÝCH SKUPINÁCH A V ZAŘÍZENÍCH PRO PÉČI O DĚTI DO 3 LET
Požadavky na přijetí do jednotlivých oborů, které poskytují kvalifikaci pro výkon činnosti v dětských skupinách a v zařízeních pro péči o děti do 3 let, jsou obdobné jako u ostatních oborů příslušné úrovně – viz přijímání na střední školy, přijímání na vyšší odborné školy, přijímání do bakalářských programů a přijímání do magisterské programů.
PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI
Následující část se zaměřuje na požadavky na přijetí do oborů zajišťujících souběžné vzdělávání učitelů anebo pedagogickou složku v případě následného vzdělávání učitelů.
Střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy
Vstup do studia učitelství i do ostatních oborů na středních a vyšších odborných školách a konzervatořích je regulován kapacitou dané školy a dlouhodobými záměry jednotlivých krajů. Základní podmínky stanoví školský zákon, podrobnosti příslušné vyhlášky.
Podmínky pro přijetí do oboru střední školy připravujícího učitele mateřských škol jsou shodné s podmínkami pro přijetí do ostatních oborů střední školy: ukončení povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělávání před splněním povinné školní docházky a úspěšné absolvování přijímacího řízení, dále je požadována zdravotní způsobilost. V rámci přijímacího řízení se vždy koná jednotná přijímací zkouška z českého jazyka a literatury a z matematiky. Dále je (z rozhodnutí ředitele) obvykle konána taktéž školní přijímací zkouška, která zahrnuje nejčastěji pohovor, zkoušky z hudební výchovy, dále např. z řečových dovedností, výtvarné nebo tělesné výchovy. Kritériem bývá také dobrý prospěch ze základní školy.
Podmínkou přijetí na konzervatoř, připravující učitele uměleckých předmětů, je úspěšné absolvování přijímacího řízení, které se koná formou talentové zkoušky. Pro všechny šestileté obory je podmínkou i ukončená povinná školní docházka nebo úspěšně ukončené základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, do oborů osmiletých se přijímá po úspěšném ukončení 5. ročníku základní školy.
Podmínkou přijetí na vyšší odbornou školu připravující učitele mateřských škol je, stejně jako v ostatních oborech, maturitní zkouška na střední škole libovolného zaměření, uchazeči též musí splnit podmínku zdravotní způsobilosti pro daný obor. Přijímací řízení zahrnuje např. zkoušky k zjišťování osobnostních předpokladů pro výkon profese nebo zkoušky k ověření talentu (výtvarná a hudební výchova).
Vysoké školy
Vysoké školy připravující učitele přijímají studenty do následujících druhů programů podle zákona o vysokých školách:
Bakalářské programy pro studenty, kteří ukončili střední školu a úspěšně složili maturitní zkoušku.
Navazující magisterské programy pro absolventy bakalářských programů, případně také absolventy jiných magisterských programů, navazujících i nestrukturovaných.
Část studentů je přijímána (po úspěšném složení maturitní zkoušky) do 5letých nestrukturovaných magisterských programů pro učitele v primárním vzdělávání.
Stanovení přijímacích kritérií je v kompetenci příslušné fakulty nebo vysoké školy. V případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, stanoví vysoká škola též podmínky týkající se příbuznosti studijních programů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty, o přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor. Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem. Termín podání přihlášek stanoví příslušná fakulta nebo vysoká škola. Přijímání ke studiu na vysoké školy obecně, učitelství nevyjímaje, je omezeno zejména kapacitou dané školy. Rozhodování o počtech přijímaných studentů do jednotlivých programů a forem studia je v rámci samosprávné působnosti plně v kompetenci jednotlivých veřejných vysokých škol a jejich fakult. Jedním z faktorů v tomto rozhodování jsou mimo jiné finanční možnosti, vyplývající z objemu prostředků institucionálního financování poskytnutých škole ze státního rozpočtu a z výsledku vnitřního přerozdělení těchto prostředků mezi jednotlivé fakulty v rámci vysoké školy.
Přijímací řízení na jednotlivých fakultách se v důsledku jejich autonomie liší. Na některých školách jsou součástí přijímacího řízení písemné a ústní zkoušky z oboru a pohovor zjišťujícího motivaci a osobní předpoklady k učitelskému studiu a všeobecnou kulturní úroveň. Některé školy však již zadávají pouze všeobecné písemné testy, některé přijímají všechny přihlášené bez přijímacích zkoušek. U uměleckých programů, tělesné výchovy a někdy i u učitelství pro 1. stupeň základní školy se uchazeči musí podrobit talentové zkoušce, jejíž úspěšné vykonání je rozhodující pro připuštění ke zkouškám jmenovaným výše. U uchazečů o studium speciální pedagogiky se někdy vyžaduje také určitá pedagogická praxe spočívající v práci s postiženými.
Ke studiu učitelství i všech dalších oborů/programů na všech úrovních mají stejný přístup občané České republiky a členských států Evropské unie stejně jako osoby, které oprávněně pobývají na území České republiky. Neexistují žádné požadavky na věk uchazečů o studium učitelství na kterékoliv úrovni ani na bydliště vysokoškolských uchazečů.
Webové stránkywww.infoabsolvent.cz, spravované Národním pedagogickým institutem, umožňují uchazečům vyhledávat obory/programy středních, vyšších odborných i vysokých škol podle úrovně vzdělání i podle kvalifikace absolventů (povolání), uvedeny jsou i konkrétní požadavky na přijetí.
Obsah vzdělávání, úroveň specializace a výstupy vzdělávání
Obsah vzdělávání pracovníků v dětských skupinách a v zařízeních pro péči o děti do 3 let viz Obsah přípravy k péči o děti raného věku.
Vzhledem k odlišnostem na jednotlivých vzdělávacích úrovních je obsah výuky budoucích pedagogických pracovníků (učitelů) uveden v šesti pododdílech. Jednotné povinné kurikulum pro výuku učitelů na vysokých školách neexistuje. Vždy jsou přítomny tyto složky: oborové vzdělávání (vzdělávání v oblasti příští výuky), pedagogické vzdělávání (psychologické, pedagogické, didaktické) a pedagogická praxe, obvykle i všeobecné vzdělávání (např. informační a komunikační technologie nebo cizí jazyk). Jejich rozsah se může lišit. Od roku 2016 je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu, že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání (v případě pedagogických pracovníků je tímto orgánem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).
Poměr základních složek odborné přípravy, který je vyjádřen v procentech, kreditech a hodinách podle systému ECTS, u jednotlivých kategorií pedagogických pracovníků je dán Rámcovými požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.
V případě asistenta pedagoga není obsah vzdělávání jednotně stanoven. Standardy studia k získání odborné kvalifikace včetně jeho rámcového obsahu vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Vzdělávání pro řídící pracovníky škol není zahrnuto v povinném kurikulu.
Řízení heterogenních skupin žáků nebylo před rokem 1989 příliš aktuálním problémem, protože české školství mělo tendenci vytvářet spíše homogenní skupiny žáků (s výjimkou věkově smíšených tříd v málotřídních školách). K postupným změnám docházelo v průběhu devadesátých let, kdy byl nastartován proces integrace zdravotně či sociálně znevýhodněných dětí do běžné populace a postupně byla přijímána i příslušná legislativní opatření. Školy připravující pedagogické pracovníky by při jejich přípravě měly stávající legislativu zohledňovat. Stejně tak by měly zohledňovat aktuální pedagogické dokumenty, obecné pedagogické zásady a soudobé výsledky stavu poznání světa.
Neexistuje obecný předpis, který by stanovil, že by přípravné vzdělávání učitelů mělo zahrnovat i formování schopnosti budoucích učitelů jednat se žáky či jejich rodiči. V praxi to však většinou je určitým způsobem v kurikulu jednotlivých institucí připravujících učitele obsaženo.
Obsah přípravy pečujících osob (péče o děti raného věku)
Obsah vzdělávání pracovníků v dětských skupinách a v zařízeních pro péči o děti do 3 let se liší podle druhu kvalifikace. Žáci nebo studenti v žádném z oborů nejsou připravováni přímo pro práci v těchto zařízeních. Částečnou výjimkou je dětská sestra. Profesní kvalifikaci chůva pro děti v dětské skupině a chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky lze získat bez předchozího formálního vzdělávání na základě zkoušky. Některé instituce nabízejí přípravné kurzy k této zkoušce nebo akreditované rekvalifikační kurzy. Obsah kurzů se odvíjí zejména od náplně zkoušky, může zahrnovat i praxi.
Obsah vzdělávání učitele mateřské školy, učitele 1. stupně základní školy, vychovatele, speciálního pedagoga a asistenta pedagoga je uveden v oddílech o pedagogických pracovnících.
Obsah zdravotnických studijních programů vysokých škol (všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotnický záchranář, lékař, zdravotně-sociální pracovník) vytvářejí samy školy, programy však podléhají akreditaci podle zákona o vysokých školách – v rámci oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství; pro programy zdravotnického zaměření je potřebné též stanovisko Ministerstva zdravotnictví. Podobně je tomu u oborů vyššího odborného vzdělání.
Také obsah studia psychologie je akreditován podle zákona o vysokých školách – v rámci oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství.
Na úrovni středních škol vydává rámcové vzdělávací programy pro zdravotnické obory Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po projednání s Ministerstvem zdravotnictví. Absolventi oborů praktická sestra a ošetřovatel mají základní znalosti a dovednosti z oblasti péče o dítě a psychologie.
Tvorba vzdělávací programů, v nichž se připravují sociální pracovníci na vysokých a vyšších odborných školách, je v kompetenci škol. Studijní programy však podléhají akreditaci podle zákona o vysokých školách (v rámci oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství), resp. akreditaci podle školského zákona (udělované ministerstvem školství na základě stanoviska Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání). Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách akredituje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Obsahem jsou mj. základy psychologie, aktivizační, vzdělávací a výchovné techniky či základy pedagogiky volného času. Podobné vzdělávací oblasti obsahují i rámcové vzdělávací programy středoškolských oborů, vydávané ministerstvem školství, které poskytují kvalifikaci pracovníkům v sociálních službách.
Obsah přípravy učitelů mateřských škol
Obsah vzdělávání budoucích učitelů mateřských škol je na středních školách určován na centrální úrovni Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Výuka probíhá podle školních vzdělávacích programů vytvořených podle závazného Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika. Učební plán zahrnuje předměty všeobecně vzdělávací, jako je český jazyk, cizí jazyk, matematika, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, estetické vzdělávání, vzdělávání pro zdraví, vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích (ICT) a tělesná výchova, a odborné vzdělávání, jako je ekonomické vzdělávání, pedagogicko-psychologické vzdělávání a didaktika pedagogických činností (estetické a emocionální vzdělávání dětí, výtvarná výchova, hudební a hudebně pohybová výchova, výchova slovesným a filmovým uměním, dramatická výchova…). Minimální počet týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání je 128, maximální 140. Minimální počet hodin v týdnu je 29, maximální 35. Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání obsahuje i minimální počet 26 disponibilních hodin, které jsou určeny pro vytváření profilace školy, posílení hodinové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí, pro podporu zájmové orientace žáků či výuky dalšího cizího jazyka. Součástí studia je dále odborná praxe v minimálním rozsahu 10 týdnů za celou dobu vzdělávání a učební praxe v rozsahu minimálně 7 týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání.
Vyšší odborné školy si zpracovávají obsah vzdělávání samostatně. Vzdělávací program podléhá akreditaci ministerstva školství podle školského zákona.
Obsah studia na vysokých školách je v jejich kompetenci, podléhá však akreditaci podle zákona o vysokých školách – v rámci oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství. Vzhledem k regulační roli ministerstva školství byl vytvořen metodický materiál k procesu posuzování vysokoškolských studijních programů, jejichž absolventi získají odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka – Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.
Obsah přípravy učitelů prvního stupně základní školy
Pedagogické fakulty jsou do značné míry autonomní, pokud jde o návrh obsahu a charakteru jednotlivých studijních programů. Navržené studijní programy však podléhají akreditaci podle zákona o vysokých školách – v rámci oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství. Jako regulační nástroj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byl vytvořen metodický materiál k procesu posuzování vysokoškolských studijních programů, jejichž absolventi získají odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka – Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.
Počáteční příprava učitelů prvního stupně základní školy se uskutečňuje v souběžném modelu studia. Kurikulum zpravidla obsahuje 6 základních modulů:
předmětový modul (odborný základ všech vzdělávacích oblastí vyučovaných na 1. stupni základní školy)
pedagogicko-psychologický modul (včetně praxe)
modul univerzitního základu (filozofie, historie, rétorika, ekologie, výpočetní technika apod.)
modul předmětových didaktik (teorie a praxe vyučování jednotlivým vzdělávacím oblastem na 1. stupni ZŠ)
specializační modul (systematické studium zvolené specializace – jedna z výchov či jazyk)
prohlubující modul (slouží k individuální profilaci studia)
Obvykle si student volí specializaci – např. hudební, výtvarnou či tělesnou výchovu, cizí jazyky apod. Délka studia je obvykle 10 semestrů, každý semestr obsahuje obvykle 12–15 týdnů výuky.
Obsah přípravy učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů (nižší a vyšší sekundární vzdělávání)
Vysoké školy jsou do značné míry autonomní, pokud jde o návrh obsahu a charakteru jednotlivých studijních programů. Navržené studijní programy však podléhají akreditaci podle zákona o vysokých školách – v rámci oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství. Jako regulační nástroj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byl vytvořen metodický materiál k procesu posuzování vysokoškolských studijních programů, jejichž absolventi získají odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka – Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.
Kurikulum učitelské přípravy učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů se skládá z oborové (aprobační) přípravy a z odborné pedagogické přípravy (didaktické, pedagogicko-psychologické a z praxe), popř. všeobecně vzdělávací přípravy (např. cizí jazyk).
Obvykle tříletý bakalářský program má buď určitý podíl pedagogické složky, nebo je zcela akademický (zejm. na nepedagogických fakultách).
Teprve v navazujícím magisterském studiu, zpravidla dvouletém, lze přímo získat kvalifikaci učitele daného předmětu. Studium se zaměřuje především na didaktiku předmětů a další pedagogické disciplíny, studenti absolvují pedagogickou praxi, v odborné (oborové) rovině se rozvíjí předchozí studium.
Absolventi bakalářských programů s pedagogickým zaměřením, pokud mají odborné magisterské vzdělání v jiném programu, nemusí studovat doplňující pedagogické studium, neboť v těchto bakalářských programech jsou zastoupeny pedagogické disciplíny.
Učitelé 2. stupně základní školy a učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy nebo konzervatoře mají obvykle aprobaci dvou nebo víceoborovou, která závisí na volbě na začátku studia. Výběr bývá ze seznamu kombinací oborů nebo ze seznamu jednotlivých oborů, který stanoví fakulta. Situace se u jednotlivých fakult liší. Studium trvá zpravidla 6 semestrů bakalářského a 4 semestry magisterského studia, každý semestr má obvykle 12–15 týdnů výuky.
Obsah přípravy učitelů odborných předmětů (vyšší sekundární vzdělávání)
Učitelé teoretických odborných předmětů středních škol jsou připravováni především jako specialisté ve svém oboru v magisterských programech na vysokých školách, na některých vysokých školách existuje i souběžná příprava (podobně jako u učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů).
U učitelů uměleckých odborných předmětů závisí obsah odborné přípravy na úrovni vzdělávání a pedagogická příprava má podobný charakter jako u učitelů teoretických odborných předmětů. Vzdělávání na konzervatoři zahrnuje složku všeobecnou, odbornou (uměleckou) i pedagogickou. Také některé vysokoškolské obory zahrnují pedagogickou přípravu.
Učitelé praktického vyučovánía učitelé odborného výcviku získávají odbornou (oborovou) a pedagogickou kvalifikaci odděleně (následný model přípravy).
V případě následného modelu závisí obsah odborné přípravy všech učitelů na úrovni vzdělávání:
Střední školy a konzervatoře zpracovávají školní vzdělávací programy na základě centrálně daných rámcových vzdělávacích programů.
Vyšší odborné školy si zpracovávají obsah vzdělávání samostatně. Vzdělávací program podléhá akreditaci ministerstva školství podle školského zákona.
Vysoké školy jsou do značné míry autonomní, pokud jde o návrh obsahu a charakteru jednotlivých studijních programů. Navržené studijní programy však podléhají akreditaci podle zákona o vysokých školách – v rámci oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství. Jako regulační nástroj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byl vytvořen metodický materiál k procesu posuzování vysokoškolských studijních programů, jejichž absolventi získají odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka – Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.
Následná pedagogická příprava se zaměřuje na pedagogiku, psychologii a didaktiku, součástí přípravy bývá pedagogická praxe. Vzdělávací program akredituje ministerstvo školství. V případě bakalářského studia probíhá akreditace podle vysokoškolského zákona (viz výše), v případě studia v oblasti pedagogických věd v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole nebo studia pedagogiky na vysoké škole či v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků podle vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Vysoké školy mají možnost program celoživotního vzdělávání uskutečňovat i bez akreditace, většinou tak však nečiní.
Prostupnost kvalifikací učitelů mezi jednotlivými stupni vzdělávání
Pouze ti učitelé mateřských škol, kteří získali odbornou kvalifikaci v magisterském programu zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele, mohou učit na vyšších stupních vzdělávání.
Učitelé mateřských škol, kteří získali odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu, mohou učit na prvním stupni základní školy, pokud si rozšíří kvalifikaci vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy.
Pro učitele přípravné třídy základní školy platí kvalifikace získaná jedním ze způsobů předepsaných pro učitele mateřské školy i učitele 1. stupně základní školy.
Absolventi oboru učitelství pro 1. stupeň základní školy mohou učit v mateřské škole, pokud si doplní kvalifikaci v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy.
Absolventi oboru učitelství pro 1. stupeň základní školy mohou učit na 2. stupni základní školy, avšak musí si rozšířit kvalifikaci, a to v akreditovaném bakalářském studijním programu nebo v programu celoživotního vzdělávání zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo od roku 2012 ještě kratším doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace. Kvalifikace neplatí pro výuku na středních školách.
Učitelé nižší sekundární úrovně, kteří získali kvalifikaci v oborech učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň základní školy (resp. učitelství pro 2. stupeň a střední školy), si pro výuku na 1. stupni musí rozšířit kvalifikaci, a to vzděláním v programu celoživotního vzdělávání zaměřeném na přípravu učitelů 1. stupně základní školy nebo od roku 2012 ještě kratším doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace.
Absolventi oborů učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy pro výuku na prvním stupni musí absolvovat rozšiřující studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy (doplňující studium nestačí).
Absolventi oborů učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň základní školy si musí kvalifikaci pro střední školu rozšířit studiem v akreditovaném bakalářském programu nebo v programu celoživotního vzdělávání zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo od roku 2012 ještě kratším doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace.
Učitelé s kvalifikací pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy mohou vyučovat na 2. stupni základní školy bez dalších kvalifikačních požadavků.
Obsah přípravy učitelů tříd a škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Kurikulum speciálně pedagogické přípravy učitelů ve třídách či školách zřízených pro děti, žáky či studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (se zdravotním postižením) a jeho rozsah se liší v závislosti na vysoké škole a typu studia.
Obsah studia speciální pedagogiky je akreditován podle školského zákona v případě vyšších odborných škol, respektive podle zákona o vysokých školách v případě studijních programů vysokých škol. Studium je zaměřeno na výchovu a vzdělávání osob s nějakým druhem postižení či znevýhodnění, jejich socializací, a to od jejich narození do konce života.
Obsahuje povinně nebo volitelně základy patopsychologie, pediatrie, psychiatrie, neurologie a jednotlivých oborů speciální pedagogiky (etopedie, logopedie, surdopedie, tyflopedie, psychopedie a somatopedie). V rámci magisterského studia studenti volí zpravidla 2 specializace, kterým pak odpovídá státní závěrečná zkouška. Dále kurikulum většinou zahrnuje odbornou praxi ve speciálních třídách nebo školách či speciálních zařízeních nebo klinickou praxi. Studium zaměřené na učitelství pro 1. stupeň základní školy a speciální pedagogiku navíc zahrnuje odborný základ vzdělávacích oblastí prvního stupně a jejich didaktiky. U studia učitelství zaměřeného na 2. stupeň základní školy a speciální pedagogiku se předpokládá souběžné studium některého všeobecně vzdělávacího předmětu.
Vzdělavatelé budoucích učitelů
Příprava budoucích učitelů základních a středních škol (primární úrovně a nižší a vyšší sekundární úrovně) a také mateřských škol probíhá na vysokých školách. Požadavky na vzdělání akademických pracovníků, kteří učí budoucí pedagogy, si stanovují vysoké školy samy, obvykle je to magisterský či doktorský titul, resp. vědecká hodnost. Ze zákona nemusejí vyučující na vysokých školách absolvovat pedagogickou přípravu. Vyučující zajišťující pedagogickou složku vzdělávání mohou být např. specialisté na jednotlivé pedagogické či psychologické obory nebo odborníci na určitý předmět specializující se na didaktiku.
Učitelé, kteří připravují budoucí učitele mateřských škol na středních školách, musejí splnit obecně předepsanou odbornou kvalifikaci pro učitele středních škol a nemají povinnost absolvovat žádné další specializované vzdělávání či přípravu. Vyučující odborné složky přípravy mohou být např. absolventy magisterských oborů pedagogiky, speciální pedagogiky, psychologie apod., k tomu musí mít ještě pedagogickou kvalifikaci pro výuku na střední škole. Pedagogické fakulty poskytují obory zaměřené přímo na výuku pedagogických či psychologických předmětů na střední škole. Učitelé, kteří připravují budoucí učitele mateřských škol na vyšších odborných školách, musejí splnit obecně předepsanou odbornou kvalifikaci pro učitele vyšších odborných škol a nemají povinnost absolvovat žádné další specializované vzdělávání či přípravu. Vyučující odborné složky přípravy mohou být např. absolventy magisterských oborů pedagogiky, speciální pedagogiky, psychologie apod., další požadavky nejsou stanoveny. Požadavky na přijetí, obsah vzdělávání i hodnocení v magisterských vzdělávacích programech jsou v kompetenci vysoké školy.
Učitelům, kteří připravují budoucí učitele uměleckých odborných předmětů na konzervatoři, postačuje kvalifikace pro výuku na konzervatoři, specifickou kvalifikaci pro výuku budoucích učitelů mít nemusí.
Pokud v případě následného modelu studia probíhá pedagogická příprava v bakalářském studijním programu, platí pro vyučující informace uvedené v prvním odstavci. Podobně je tomu i v programech celoživotního vzdělávání na vysokých školách. Zvláštní požadavky platí pro pedagogy v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Učitelé uvádějící začínající učitele do praxe, jsou-li ředitelem ustanoveni, nemusí mít žádnou zvláštní kvalifikaci (postačuje základní kvalifikace).
Kvalifikace, hodnocení, certifikace
Pracovníci v dětských skupinách a zařízeních pro péči o děti do 3 let
Akreditovaný kvalifikační kurz v oboru sanitář se ukončuje závěrečnou zkouškou, absolvent získává osvědčení.
Zkoušky profesní kvalifikacechůva v dětské skupině a chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky v rámci Národní soustavy kvalifikací provádí autorizovaná osoba. Realizují se podle kvalifikačních a hodnoticích standardů, které v obou případech obsahují témata jako zdraví a bezpečnost, metody a formy pedagogické práce s ohledem na věk dětí, vývojové etapy a podpora sociálně emočního vývoje dítěte v raném věku nebo dodržování etických principů. Dokladem o úspěšném vykonání zkoušky je osvědčení.
Pro pracovníky zařízení pro péči o děti do 3 let či dětských skupin, kteří se připravují v oborech středních, vyšších odborných či vysokých škol, platí odkazy uvedené níže pro učitele.
Pedagogičtí pracovníci
Hodnocení a certifikace budoucích učitelů závisí na úrovni přípravy. Neliší se od způsobu hodnocení a certifikace studujících jiného zaměření.
Způsoby hodnocení a certifikace na jednotlivých druzích škol:
Hodnocení studentů a Certifikace ve vyšších odborných školách
Hodnocení studentů a Certifikace v bakalářských programech
Hodnocení studentů a Certifikace v magisterských programech
V případě, že má budoucí učitel předepsáno bakalářské studium, skládá v závěru tříletého bakalářského studia státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Téma bakalářské práce je volitelné, její obsah stanoví jednotlivé fakulty. Úspěšní absolventi získají vykonáním státní závěrečné zkoušky titul bakalář (Bc.). V magisterském studiu podstupuje student státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí je vždy obhajoba diplomové práce. Další části zkoušky stanoví fakulty. Úspěšný absolvent získává titul magistr (Mgr.), v některých oborech jiné tituly. Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou radou. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.
Při následné pedagogické přípravě se způsob certifikace liší v závislosti na jejím typu:
Bakalářské studium na vysoké škole se ukončuje státní závěrečnou zkouškou (zahrnující obhajobu bakalářské práce), po jejímž vykonání získají absolventi ještě titul bakalář.
Studium v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole se ukončuje závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce, úspěšní účastníci získají osvědčení o absolvování studia.
Absolventi studia pedagogiky v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků získají osvědčení na základě úspěšné obhajoby závěrečné písemné práce a závěrečné zkoušky před komisí.
Kritéria hodnocení na jednotlivých vzdělávacích institucích se neliší regionálně.
Alternativní vzdělávací cesty
Alternativní vzdělávací cesty pracovníků v dětských skupinách a v zařízeních pro péči o děti do 3 let jsou naznačeny v oddíle Kvalifikace pro péči o děti raného věku.
Kromě souběžného a následného modelu vzdělávání učitelů existuje několik dalších cest k získání (uznání) kvalifikace pro výuku:
rozšíření pedagogické kvalifikace pro výuku na jiném druhu nebo stupni školy v rámci dalšího vzdělávání učitelů
vykonání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky (platí pouze pro učitele mateřské školy, pokud předtím získal střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů)
na základě některé z výjimek
existují určité předpoklady, kdy lze povinnou kvalifikaci učitele zcela prominout