Pojem národní rámec kvalifikací (National Qualifications Framework) se do českého prostředí dostal především v souvislosti se vznikem a zaváděním Evropského rámce kvalifikací (European Qualifications Framework), tedy v roce 2008.
Evropský rámec kvalifikací (European Qualification Framework – EQF) je jedním z evropských nástrojů k podpoře srozumitelnosti, transparentnosti a porovnatelnosti vzdělávacích systémů. Jde o společný evropský referenční rámec, který napomáhá pochopit, porovnat a uznávat kvalifikace získané v EU. Napomáhá orientaci v úrovních kvalifikací napříč Evropou, usnadňuje studijní i pracovní mobilitu a podporuje celoživotní učení. EQF rozlišuje osm kvalifikačních úrovní, které v zásadě pokrývají kvalifikace jak ve formálním, tak v neformálním vzdělávání.
Národní rámec kvalifikací evropské dokumenty definují jako nástroj pro klasifikaci kvalifikací, jehož cílem je:
integrovat a koordinovat národní podsystémy kvalifikací a
zlepšovat transparentnost, přístupnost, vývoj a kvalitu kvalifikací ve vztahu k trhu práce a občanské společnosti.
V této podobě v České republice zaveden není, nicméně přiřazovací proces k EQF se již přesto uskutečnil.
Přiřazovací proces k EQF v České republice
Přiřazovací proces probíhá v Evropě od roku 2008, kdy byly členské země EU vyzvány, aby uvedly do vztahu své národní systémy kvalifikací s úrovněmi Evropského rámce kvalifikací (EQF).
Většina evropských zemí přiřadila svoje národní kvalifikační rámce a systémy a tento postup popsala v tzv. národních přiřazovacích zprávách (Referencing reports). Česká republika prošla přiřazovacím procesem k EQF v průběhu let 2009–2011 a vypracovala o tom Národní přiřazovací zprávu České republiky (2011).
V souladu s doporučením přiřadila Česká republika k EQF své vzdělávací a kvalifikační systémy, tj. kvalifikace udělované:
v systému počátečního základního, středního a vyššího odborného vzdělávání
v systému vysokoškolského vzdělávání
v systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání dle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (tj. kvalifikace v registru Národní soustavy kvalifikací)
Tento způsob přiřazení úrovní kvalifikací (případně přímo kvalifikací) k Evropskému rámci kvalifikací je v Evropě ojedinělý. Od členských států se očekávalo, že k EQF přiřadí své národní rámce kvalifikací, tj. kvalifikace udělované jak v odborném, všeobecném a vysokoškolském vzdělávání, tak i získané prostřednictvím dalšího vzdělávání nebo kvalifikace udělované uznáváním předchozího (neformálního a informálního) učení. Vzhledem k tomu, že Česká republika takový jednotný rámec neměla, přiřadila v souladu s doporučením k EQF svůj existující systém kvalifikací (v podstatě vzdělávací systém) a registr profesních kvalifikací NSK.
Národní soustava kvalifikací
Národní soustava kvalifikací (NSK) veřejně přístupný registr všech profesních kvalifikací a úplných profesních kvalifikací, které jsou rozlišovány, potvrzovány a uznávány na území České republiky. NSK upravuje ji zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Základy byly vybudovány v období 2005–2008.
Cílem NSK bylo vytvořit prostředí podporující srovnatelnost výsledků dosažených různými vzdělávacími cestami, které umožňuje propojování počátečního a dalšího vzdělávání.
Národní soustava kvalifikací má vazbu i naEvropský rámec kvalifikací (EQF – European Qualifications Framework). (Viz výše Přiřazovací proces v České republice.)
Orgánem odpovědným za tvorbu NSK je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, hlavním řešitelem je Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), resp. do konce roku 2019 dřívější Národní ústav pro vzdělávání (NÚV). NPI ČR při přípravě standardů spolupracuje s příslušnými zájmovými a profesními sdruženími, s profesními komorami, se zástupci zaměstnavatelů, odborovými organizacemi, se školami a s experty v oblasti příslušné dané kvalifikaci.
V rámci projektu Rozvoj a implementace NSK, realizovaného NÚV, vznikl webový portálVzdělávání a práce, který pomáhá jednotlivcům najít novou profesi, práci nebo vzdělávací kurz a zaměstnavatelům najít nové kvalifikované zaměstnance. Portál, nyní ve správě NPI ČR, se postupně dále rozvíjí. (Viz též Jiné vzdělávání v kapitole 8.)
Profesní kvalifikace
Národní soustava kvalifikací (NSK) rozlišuje profesní a úplné profesní kvalifikace.
Profesní kvalifikace vyjadřují způsobilost vykonávat určitou pracovní činnost uplatnitelnou na pracovním trhu; mohou být součástí jedné nebo více úplných profesních kvalifikací.
Úplné profesní kvalifikace definují způsobilost vykonávat všechny pracovní činnosti v určitém povolání uvedeném v Národní soustavě povolání (viz níže).
Ke každé kvalifikaci se zpracovává kvalifikační standard, jako strukturovaný popis způsobilosti, a hodnoticí standard, jako soubor kritérií a postupů pro ověřování této způsobilosti.
Kvalifikační a hodnoticí standardy profesních kvalifikací procházejí schvalovacím procesem, který je popsán zákonem o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (na který navazuje vyhláška o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Standardy jsou schvalovány příslušným autorizujícím orgánem, schvalovací proces uzavírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Autorizujícími orgány pro příslušnou oblast jsou vždy ústřední správní orgány, tedy jednotlivá ministerstva, případně Česká národní banka. Ministerstvo práce a sociálních věcí má v gesci Národní soustavu povolání.
Aktuálně (srpen 2021) se v registru nachází celkem 1396 profesních kvalifikací a 206 úplných profesních kvalifikací na úrovni 2–7 Evropského rámce kvalifikací (EQF).
Ke zkoušce se může přihlásit každý, komu je minimálně 18 let, získal alespoň stupeň "základy vzdělání", nebo je účastníkem rekvalifikace, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své znalosti a dovednosti získal. Zkoušky probíhají před tzv. autorizovanou osobou. Po úspěšném složení kvalifikační zkoušky obdrží absolvent osvědčení o získání profesní kvalifikace.
Soubor osvědčení o získání profesních kvalifikací, z nichž se skládají příslušné úplné profesní kvalifikace, může v některých případech (pokud existuje daný obor vzdělávání) nahradit předchozí vzdělání a umožnit zájemci vykonat závěrečnou zkoušku ve škole, která daný obor vyučuje, a získat tak střední vzdělání s výučním listem (případně vzdělání s maturitní zkouškou).
Propojení NSK s dalšími soustavami a zákony
Ministerstvo práce a sociálních věcí provozuje Národní soustavu povolání (NSP) – databázi, která eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce a obsahuje mimo jiné informace o kvalifikačních požadavcích na jednotlivá povolání v ČR. NSP je funkční od roku 2008.
Zájmy zaměstnavatelů při tvorbě NSP i Národní soustavy kvalifikací (NSK) zajišťují v současné době sektorové rady. Jsou to uskupení zaměstnavatelů a profesních sdružení. Bylo ustaveno 29 sektorových rad pro rozhodující hospodářská odvětví.
Vyhláškou, kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení, došlo k propojení NSK s rekvalifikacemi. V případě, že existuje pro danou pracovní činnost schválená profesní kvalifikace, je rekvalifikace ukončována zkouškou této profesní kvalifikace před autorizovanou osobou.
Je snaha i o soulad a propojení NSK s živnostenským zákonem. V současné době se již osvědčení o získání profesní kvalifikace objevuje jako jedna z alternativ splnění kvalifikačních požadavků pro výkon koncesované nebo vázané živnosti. V rámci novely zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání byla ustanovena možnost získání řemeslné živnosti mj. na základě předložení příslušného souboru osvědčení o získání profesních kvalifikací tak, jak jsou pro odpovídající povolání stanoveny v NSK.