Obsah vzdělávání, předměty a počet hodin

Podle školského zákona se vzdělávání uskutečňuje na základě vzdělávacích dokumentů dvou úrovní – rámcových vzdělávacích programů (RVP), vydávaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, a školních vzdělávacích programů (ŠVP) připravovaných jednotlivými školami.

Tvorba RVP je spjata i s reformou soustavy oborů vzdělávání. Počet oborů byl významně snížen (např. původních 90 oborů zaměřených na jednotlivé aspekty podnikatelství a managementu či různé ekonomické sektory bylo nahrazeno jediným oborem Ekonomika a podnikání). Při této redukci byla zohledněna vazba oborů na trh práce a také Národní soustava kvalifikací. Obory jsou pojaty šířeji, pro každý z nich je připraven jeden RVP. V ŠVP se školy mohou profilovat a vytvořit v rámci daného oboru více zaměření.

Obory vzdělání jsou členěny do několika kategorií:

Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 344 a 354) zahrnují:

• kategorie K – všeobecné maturitní obory – čtyřletá gymnázia (ISCED 344), šestiletá a osmiletá gymnázia (ISCED 244+344)

• kategorii M – klasické odborné maturitní obory (ISCED 354)

• v rámci kategorie M také obory kmenového oboru lyceum, které poskytují odborné vzdělávání s vyšším podílem všeobecné složky a připravují zejména k terciárnímu vzdělávání daného zaměření (ISECD 344): Technické lyceum, Ekonomické lyceum, Pedagogické lyceum, Zdravotnické lyceum, Přírodovědné lyceum, Kombinované lyceum, Vojenské lyceum

• kategorii L – obory, u nichž je součástí vzdělávání i odborný výcvik (ISCED 354)

Obory středního vzdělání s výučním listem (ISCED 353) zahrnují:

• kategorii H – tříleté odborné obory

• kategorii E – méně náročné dvouleté či tříleté odborné obory určené zejména žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně žáků, kteří ukončili školní docházku v nižším než 9. ročníku základní školy)

Obory středního vzdělání zahrnují:

• kategorii J (ISCED 353) – intelektuálně méně náročné dvouleté odborné obory

• kategorie C (ISCED 253) – obory Praktická škola jednoletá a Praktická škola dvouletá, určené žákům se středně těžkým až těžkým stupněm mentálního postižení, s autismem nebo s vícečetným postižením

Obory lyceí jsou v mezinárodním srovnání považovány za všeobecné (všeobecně vzdělávací složka zde tvoří přes dvě třetiny vzdělávání). Koncepce rámcových vzdělávacích programů pro obory lyceí však odpovídá odbornému vzdělávání, podrobnosti ke vzdělávacím oborům lyceí jsou proto uvedeny v oddíle Odborné vzdělávání.

Všeobecné vzdělávání (gymnázia)

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G) a Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP), určené pro čtyřletá gymnázia, resp. vyšší stupeň víceletých gymnázií (ISCED 344), byly vydány v srpnu 2007. Každá škola vytvořila vlastní školní vzdělávací program (ŠVP), na jehož základě započala výuku počínaje prvním ročníkem nejpozději od školního roku 2009/10. V současnosti již probíhá výuka podle ŠVP ve všech ročnících. Současně byl zredukován počet gymnaziálních oborů, ŠVP by měl respektovat konkrétní potřeby školy a umožnit jí vytvořit si vlastní profilaci.

Gymnázia se sportovní přípravou

Kromě oboru vzdělání Gymnázium zůstal zachován čtyřletý obor Gymnázium se sportovní přípravou. Všeobecná část RVP GSP je shodná s Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia, specifická část byla připravena ve spolupráci s Asociací ředitelů gymnázií se sportovní přípravou, tedy přímo s řediteli a učiteli těchto gymnázií. Tělesné výchově a sportovní přípravě je věnováno 64 hodin. Celková týdenní časová dotace za studium tedy činí 184 hodin, přitom týdenní dotace v ročníku je 46 hodin.

Víceletá gymnázia

Pro nižší stupeň víceletých gymnázií (ISCED 244) platí Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Víceletá gymnázia mají přitom možnost vytvářet jeden školní vzdělávací program pro celých šest nebo osm let vzdělávání, nebo mohou vytvořit dva samostatné ŠVP pro nižší a vyšší stupeň vzdělávání.

Dvojjazyčná gymnázia

Od školního roku 2016/17 platí na šestiletých Dvojjazyčných gymnáziích nový Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia (RVP DG).

Lycea

Za všeobecné vzdělávání jsou v mezinárodním srovnání považovány také obory lyceí. Koncepce rámcových vzdělávacích programů pro obory lyceí však odpovídá odbornému vzdělávání, podrobnosti ke vzdělávacím oborům lyceí jsou proto uvedeny v oddíle Odborné vzdělávání.

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G) vymezuje:

• pojetí a cíle gymnaziálního vzdělávání

• klíčové kompetence, jichž by měl žák dosáhnout

• vzdělávací oblasti a průřezová témata

• rámcový učební plán

• zásady pro tvorbu ŠVP

• podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (tj. žáků, kteří k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebují poskytnutí podpůrných opatření – více informací viz Speciální péče v rámci hlavního vzdělávacího proudu v kapitole 2) 

• podmínky vzdělávání žáků mimořádně nadaných

• materiální, personální a pedagogicko-psychologické podmínky, podmínky bezpečnosti a hygieny duševní a fyzické práce, psychosociální podmínky a organizační a řídicí podmínky gymnaziálního vzdělávání

Klíčové kompetence

• kompetence k učení

• kompetence k řešení problémů

• kompetence komunikativní

• kompetence sociální a personální

• kompetence občanská

• kompetence k podnikavosti

Vzdělávací oblasti

Pro každou z osmi vzdělávacích oblastí je uvedena její charakteristika, cílové zaměření a vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo). Jednotlivé oblasti se člení do jednoho či více vzdělávacích oborů. Pro průřezová témata je stanovena jejich charakteristika, přínos k rozvoji osobnosti žáka a tematické okruhy. Důraz se klade především na výsledky vzdělávání, nově jsou vymezeny očekávané klíčové kompetence žáků. Velká pozornost je rovněž věnována hodnotovému systému žáka a jeho osobnostnímu a sociálnímu rozvoji, k čemuž mají přispět především průřezová témata.

Průřezová témata

• Osobnostní a sociální výchova

• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

• Multikulturní výchova

• Environmentální výchova

• Mediální výchova

Rámcový učební plán pro gymnázia

Poznámky:

X – časovou dotaci stanovuje ŠVP

1. Jedním z cizích jazyků musí být jazyk anglický.

2. Název tohoto vzdělávacího oboru je vzhledem k přírodovědně sociální povaze Geografie uveden ve výčtu oborů u obou vzdělávacích oblastí – Člověk a příroda a Člověk a společnost.

3. Obsah vzdělávací oblasti (oboru) musí být zařazen v průběhu tohoto období, konkrétní zařazení je stanoveno ve ŠVP.

4. Nabídka musí být taková, aby si žáci na základě vlastní volby mohli osvojit obsah alespoň jednoho z oborů v plném rozsahu, včetně obsahu integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace.

5. Dotace je určena k realizaci volitelných předmětů.

6. Využita musí být celá dotace. Určena je pro realizaci průřezových témat, pro zavedení dalších vyučovacích předmětů, pro vytváření profilace školy, pro posílení časové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí (oborů).

7. Musí být zařazeny všechny tematické okruhy průřezových témat, ale jejich hloubka je v kompetenci ředitele školy.

Časová dotace v jednotlivých ročnících musí být minimálně 27 a maximálně 35 hodin. Minimální povinná časová dotace za studium je 132 hodin, škola ji může zvýšit až na 140 hodin. Hodinová dotace nad 132 hodin není hrazena ze státního rozpočtu.

Školní vzdělávací programy pro gymnázia

Školní vzdělávací program (ŠVP) vytváří škola na základě Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (RVP G), resp. gymnázia se sportovní přípravou (GSP), a platné legislativy. Při přípravě je třeba respektovat potřeby žáků a podmínky školy, v potaz se berou také oprávněné požadavky rodičů, příp. zřizovatele a regionu. Za přípravu ŠVP i za jeho realizaci odpovídá ředitel školy, na přípravě jednotlivých částí se však podílejí i učitelé, kteří mají spolurozhodovací funkci. K návrhu ŠVP a jeho následné realizaci se vyjadřuje školská rada, která schvaluje způsob hodnocení žáků. Naplnění ŠVP a jeho soulad s rámcovým vzdělávacím programem posuzuje Česká školní inspekce. ŠVP musí být veřejně přístupný.

Každý ŠVP musí kromě identifikačních údajů obsahovat:

• charakteristiku školy (velikost a vybavení, pedagogický sbor, dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce a spolupráce s rodiči a jinými subjekty…)

• charakteristiku ŠVP (zaměření školy, profil absolventa, organizace přijímacího řízení a maturitní zkoušky, výchovné a vzdělávací strategie, zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných, začlenění průřezových témat)

• učební plán a učební osnovy

• pravidla hodnocení žáků a autoevaluace školy

V ŠVP škola rozčlení vzdělávací obsah RVP do jednotlivých vyučovacích předmětů a ročníků (učební osnovy) a rozpracuje podrobný učební plán. Témata jednotlivých vzdělávacích oborů a okruhy průřezových témat lze integrovat, členit do více předmětů či jinak propojovat. Realizace vzdělávacího obsahu může mít vedle standardního přístupu např. podobu seminářů, kurzů, besed či projektů. Musí být dodržena povinná dotace jednotlivých oborů. Zároveň má ředitel k dispozici poměrně velký počet disponibilních hodin (20 % celkového počtu hodin), které umožňují profilaci školy nebo jednotlivých žáků.

Manuály a metodika pro tvorbu ŠVP, např. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů na gymnáziích, jsou k dispozici na stránkách metodického internetového portálu. Metodický portál je určen k podpoře výuky, nabízí pedagogům inspiraci a umožňuje jim se podělit o své zkušenosti i výsledky s kolegy.

Výuka cizích jazyků v gymnáziích

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia stanoví, že úroveň dosažených kompetencí v gymnáziích je u prvního cizího jazyka stanovena na B2, u dalšího na B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Některá šestiletá gymnázia nabízejí studium v samostatném oboru Dvojjazyčné gymnázium. Výuka probíhá podle školních vzdělávacích programů vytvořených na základě Rámcového vzdělávacího programu pro dvojjazyčná gymnázia.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může na základě žádosti povolit výuku některých předmětů v cizím jazyce jakékoliv škole.

Na jednom gymnáziu probíhá vzdělávání v jazyce národnostní menšiny (v polském jazyce).

Každoročně jsou vyhlašovány ministerstvem školství programy na podporu národnostních menšin a menšinových jazyků.

Ministerstvo školství financovalo překlady materiálů Rady Evropy na podporu vzdělávání v romštině do češtiny a dvou romských jazyků.

Ministerstvo školství dále každoročně vyděluje finanční částky pro projekty oceněné Evropskou jazykovou cenou (The Label).

Odborné vzdělávání

Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro jednotlivé odborné obory vzdělání byly postupně vydávány v letech 2007–2010, v roce 2012 přibyly ještě 4 RVP. Školy na základě těchto dokumentů zpracovaly školní vzdělávací programy (ŠVP) a výuku podle nich zahájily počínaje prvním ročníkem nejpozději do dvou let od vydání daného RVP. V současnosti již probíhá výuka podle ŠVP ve všech oborech. Tvorba RVP byla spojena také s reformou soustavy oborů.

Rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání

Rámcové vzdělávací programy (RVP) stanovují:

• cíle středního odborného vzdělávání, klíčové kompetence, odborné kompetence a uplatnění absolventa

• kurikulární rámec pro jednotlivé oblasti vzdělávání

• rámcové rozvržení obsahu vzdělávání

• průřezová témata

• zásady tvorby školního vzdělávacího programu (ŠVP)

• základní podmínky uskutečňování vzdělávacího programu (materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech)

• podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

• využití RVP ve vzdělávání dospělých

Klíčové kompetence absolventa

• kompetence k učení

• kompetence k řešení problémů

• komunikativní kompetence

• personální a sociální kompetence

• občanské kompetence a kulturní povědomí

• kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

• matematické kompetence

• kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

Odborné kompetence absolventa

Kromě klíčových kompetencí stanovují RVP také odborné kompetence absolventa, vyjadřující profesní profil absolventa a způsobilosti pro výkon povolání – specifické pro každý obor s některými společnými kompetencemi vztahujícími se k práci (bezpečnost práce, ekonomické a ekologické jednání atd.).

Vzdělávací oblasti

• Jazykové vzdělávání a komunikace (v českém a cizím jazyce)

• Společenskovědní vzdělávání

• Přírodovědné vzdělávání (v oblasti fyziky, chemie, biologie a ekologie)

• Matematické vzdělávání

• Estetické vzdělávání

• Vzdělávání pro zdraví (součástí je tělesná výchova)

• Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

• Ekonomické vzdělávání

• specifické odborné vzdělávání (v závislosti na oboru)

U jednotlivých vzdělávacích oblastí, které se mohou členit na obsahové okruhy, je uveden závazný obsah (učivo) a požadované výsledky vzdělávání.

Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání

Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání stanovuje celkovou časovou dotaci jednotlivých vzdělávacích oblastí za studium. Část této časové dotace tvoří tzv. disponibilní hodiny, tj. hodiny, které mohou být věnovány kterékoli vzdělávací oblasti. Uvedena je také doba odborné praxe, příp. učební praxe či odborného výcviku.

Podle Analýzy školních vzdělávacích programů – 2007 tvoří všeobecná složka vzdělávání v nově vytvořených ŠVP pro maturitní obory (při započtení IKT – informačně-komunikační technologie a ekonomických předmětů u neekonomických oborů) průměrně 60 % obsahu vzdělávání u oborů kategorie M. Nejvyšší podíl všeobecné složky je u oborů lycea (77 %). Naproti tomu u uměleckých oborů jen 34–35 %, tyto obory však mají celkově vyšší počet hodin. U oborů kategorie L představuje všeobecná složka přibližně 56 %. Do výše uvedených údajů není započítána odborná praxe, učební praxe ani odborný výcvik.

V oborech s výučním listem tvoří všeobecná složka vzdělávání v nově vytvořených školních vzdělávacích programech (při započtení IKT – informačně-komunikační technologie a ekonomických předmětů u neekonomických oborů) u tříletých oborů průměrně 34 %, u dvouletých oborů E jen 19 % vzdělávacího obsahu (včetně odborného výcviku).

Průřezová témata

Způsob zařazení průřezových témat do výuky stanovuje ŠVP. Zahrnuta musí být všechna témata:

• Občan v demokratické společnosti

• Člověk a životní prostředí

• Člověk a svět práce

• Informační a komunikační technologie

Školní vzdělávací programy v odborném vzdělávání

Školní vzdělávací programy (ŠVP) škola zpracovává na základě Rámcových vzdělávacích programů (RVP) a platné legislativy. Odpovědnost za jeho vytvoření a realizaci nese ředitel školy. ŠVP musí být veřejně přístupný. Škola ho může vytvořit zvlášť pro jednotlivé formy vzdělávání (denní a ostatní) nebo mohou být jednotlivé programy součástí téhož dokumentu. Zvlášť se zpracovává ŠVP pro nástavbové či zkrácené studium. Na základě RVP pro jediný obor také škola může zpracovat více ŠVP pro různá zaměření.

Kromě identifikačních údajů ŠVP obsahuje:

• profil absolventa

• charakteristiku vzdělávacího programu (celkové pojetí, organizace výuky, realizace praktického vyučování, klíčových kompetencí a průřezových témat, další a mimovyučovací aktivity, podmínky přijímacího řízení, formu závěrečné zkoušky a/nebo profilové části maturitní zkoušky a systém péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky mimořádně nadané – zejména pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování plánů pedagogické podpory a individuálních vzdělávacích plánů)

• učební plán a přehled rozpracování obsahu vzdělávání

• učební osnovy či vzdělávací moduly

V roce 2007 byla vydána Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU ve středních odborných školách a středních odborných učilištích, v roce 2012 metodika Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání a dvoudílná metodická příručka Průřezová témata ve výuce žáků odborných škol. Metodickou podporu pro tvorbu ŠVP poskytuje také metodický portál.

Výuka cizích jazyků v odborném vzdělávání

Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro obory kategorie H středního vzdělání s výučním listem a pro obory středního vzdělání s maturitní zkouškou stanovují povinně výuku jednoho cizího jazyka, v oborech, kde se v praxi očekává běžná komunikace se zákazníkem v cizím jazyce (cestovní ruch, gastronomie atd.), a v oborech lyceí výuku dvou cizích jazyků. V ostatních oborech se doporučuje zařazovat další cizí jazyk do výuky, ale jeho zařazení je plně v kompetenci školy. U oborů středního vzdělání s výučním listem je úroveň osvojených kompetencí stanovena u prvního cizího jazyka na minimální úrovni A2+, u dalšího na A1+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, u oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou je úroveň osvojených kompetencí stanovena u prvního cizího jazyka na minimální úrovni B1, u dalšího na A2.

V RVP pro obory středního vzdělání a obory kategorie E středního vzdělání s výučním listem není zařazení cizího jazyka do ŠVP stanoveno povinně, zařazení je v pravomoci školy. Pokud škola cizí jazyk do ŠVP zařadí, časová dotace pro jeho výuku by měla činit nejméně 2 vyučovací hodiny týdně. Úroveň stanovených znalostí je základní, tj. A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky

K podpoře výuky jazyků je doporučeno pracovat s multimediálními výukovými programy a internetem, utvářet příznivé školní prostředí, rozvíjet a využívat nabízené evropské programy. Rovněž je považováno za účelné integrovat odborný jazyk do výuky, např. vytvářet podmínky pro částečnou výuku tematických celků vybraných předmětů v cizím jazyce, zapojovat žáky do projektů a soutěží a navazovat kontakty a spolupráci mezi školami doma i v zahraničí. Pro motivaci žáků k učení cizích jazyků, pro jejich osobní zkušenost a poznání života v multikulturní společnosti se doporučuje organizování odborných jazykových pobytů a zahraničních stáží. Škola by měla vytvářet motivující podmínky vedení Evropského jazykového portfolia, a tím rovněž podporovat pozitivní přístup žáků k učení se cizím jazykům.

Národní ústav pro vzdělávání vydal v roce 2012 příručku CLIL ve výuce – jak zapojit cizí jazyky do výuky (především v odborném vzdělávání).

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy může na základě žádosti povolit jakékoliv škole výuku některých předmětů v cizím jazyce.

Příslušníci národnostních menšin mají právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny.

Každoročně jsou vyhlašovány ministerstvem školství programy na podporu národnostních menšin a menšinových jazyků.

Ministerstvo školství financovalo překlady materiálů Rady Evropy na podporu vzdělávání v romštině do češtiny a dvou romských jazyků.

Ministerstvo školství dále každoročně vyděluje finanční částky pro projekty oceněné Evropskou jazykovou cenou (The Label).

Příklady rámcového rozvržení obsahu vzdělávání v RVP

Příklad rámcového rozvržení obsahu vzdělávání RVP pro obor 2641M01 Elektrotechnika

Délka a forma vzdělávání: 4 roky, denní

Minimální týdenní počet vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících je 29.

Poznámky:

1. Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání je východiskem pro tvorbu učebních plánů ve ŠVP. Do učebního plánu školního vzdělávacího programu se zařazují vyučovací předměty, které se vytvářejí na základě vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů stanovených v rámcovém rozvržení obsahu vzdělávání. Stanovené vzdělávací oblasti a obsahové okruhy a jejich minimální počty vyučovacích hodin jsou závazné, jejich dodržení ve ŠVP musí být prokazatelné.

2. Disponibilní hodiny jsou určeny pro vytváření profilace ŠVP, realizaci průřezových témat, posílení hodinové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, pro podporu zájmové orientace žáků, pro zavádění výuky dalšího cizího jazyka.

3. Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání je 128, maximální 140.

4. Přírodovědné vzdělávání ve ŠVP vychází z varianty A fyzikální složky a z varianty B chemické složky v RVP. Z důvodu specifických potřeb oboru se fyzikální složce vzdělávání věnují z RVP stanoveného minimálního počtu týdenních vyučovacích hodin 3 týdenní hodiny.

5. Pro úspěšnou realizaci vzdělávání je nutné vytvářet podmínky pro osvojení požadovaných praktických dovedností a činností formou cvičení (v laboratořích, dílnách, odborných učebnách, fiktivních firmách apod.), učební a odborné praxe. Na cvičení, učební nebo odbornou praxi lze žáky dělit na skupiny, zejména z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygienických požadavků podle platných právních předpisů. Obsah praktických činností se odvíjí od vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů RVP.

6. Průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě za týden je s ohledem na nezbytné dělení tříd na skupiny stanoven na 52,04 pro každý ročník. Uvedená hodnota ukazatele H je stanovena jako minimální pro určení výše finančních prostředků přidělovaných podle §160 až 162 školského zákona a vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech.

7. Do ŠVP musí být zařazena odborná praxe v minimálním rozsahu 4 týdny za celou dobu vzdělávání. Odborná praxe se organizuje v souladu s platnými právními předpisy. Kromě toho zařadí škola učební praxi v rámci obsahového okruhu elektrotechnika, a to v minimálním rozsahu 8 týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání.

8. Ve ŠVP musí být v každém ročníku zařazena tělesná výchova, v minimálním rozsahu 2 hodiny týdně, doporučuje se zařadit další sportovní a relaxační aktivity podporující zdravý vývoj žáků.

9. Škola vytváří podmínky pro zkvalitňování jazykových znalostí žáků a pro výuku dalších cizích jazyků.

(Zdroj: Rámcový vzdělávací program 2641M01 Elektrotechnika.)

Příklad rámcového rozvržení obsahu vzdělání RVP oboru středního vzdělání s výučním listem 2351H01 Strojní mechanik

Délka a forma vzdělávání: 3 roky, denní

Minimální týdenní počet vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících je 29.

Poznámky:

1. Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání je východiskem pro tvorbu učebních plánů ve ŠVP. Do učebního plánu školního vzdělávacího programu se zařazují vyučovací předměty, které se vytvářejí na základě vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů stanovených v rámcovém rozvržení obsahu vzdělávání. Stanovené vzdělávací oblasti a obsahové okruhy a jejich minimální počty vyučovacích hodin jsou závazné, jejich dodržení ve ŠVP musí být prokazatelné. Počet žáků na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven vládním nařízením.

2. Disponibilní hodiny jsou určeny pro vytváření profilace ŠVP, realizaci průřezových témat, posílení hodinové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, pro podporu zájmové orientace žáků, pro zavádění výuky dalšího cizího jazyka.

3. Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání je 96, maximální 105.

4. Z důvodu specifických potřeb oboru se fyzikální složce přírodovědného vzdělávání věnují z RVP stanoveného minimálního počtu týdenních vyučovacích hodin 2 týdenní hodiny.

5. Pro úspěšnou realizaci vzdělávání je nutné vytvářet podmínky pro osvojení požadovaných praktických dovedností a činností formou cvičení (v laboratořích, dílnách, odborných učebnách, fiktivních firmách apod.) a odborného výcviku. Na cvičení a odborný výcvik lze žáky dělit na skupiny, zejména s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na hygienické požadavky podle platných právních předpisů. Počet žáků na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven vládním nařízením.

6. Obsah praktických činností se odvíjí od vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů RVP, zejména od okruhu výroba, opravy a provoz strojírenských výrobků. Minimální rozsah praktických činností formou odborného výcviku musí činit 35 týdenních hodin za celou dobu vzdělávání.

7. Průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě za týden je s ohledem na nezbytné dělení tříd na skupiny při teoretickém vyučování stanoven na 20,9 pro každý ročník; při praktickém vyučování na 30,43 pro každý ročník. Uvedená hodnota ukazatele H je stanovena jako minimální pro určení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162 školského zákona a vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech.

8. Ve ŠVP musí být v každém ročníku zařazena tělesná výchova, doporučuje se zařadit další sportovní a relaxační aktivity podporující zdravý vývoj žáků. Pokud bude vyučování organizováno tak, že se bude střídat týden teoretického vyučování a týden odborného výcviku, a pokud nebude možno zajistit výuku tělesné výchovy i v týdnu odborného výcviku, nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy v týdnu teoretického vyučování pod 2 hodiny. V případě, že v rámci jednoho týdne bude probíhat teoretické vyučování i odborný výcvik, je rozsah tělesné výchovy v tomto týdnu 2 hodiny. Je žádoucí zařazovat vhodné pohybové aktivity kompenzující jednostranné fyzické zatížení žáků také v průběhu odborného výcviku.

9. Škola vytváří podmínky pro zkvalitňování jazykových znalostí žáků a pro výuku dalších cizích jazyků podle zájmu a schopností žáků.

10. Výuka k získání svářečského průkazu se realizuje ve svářečských školách podle ČSN v souladu s pravidly autorizovaného orgánu v rozsahu zvoleného základního kurzu svařování. Pro konání závěrečné (maturitní) zkoušky není podmínkou získání příslušných certifikátů.

(Zdroj: Rámcový vzdělávací program 2351H01 Strojní mechanik.)

Vyučovací metody a didaktické materiály

Vyučování je teoretické a praktické. V oborech odborného zaměření, a to zejména v oborech středního vzdělání s výučním listem, tvoří praktické vyučování podstatnou část výuky.

Podle ​školského zákona je jednou ze zásad vzdělávání co nejširší uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod. Základní metodické a didaktické požadavky mohou stanovit rámcové vzdělávací programy. Výběr konkrétních vyučovacích metod je však v kompetenci školy a jednotlivých vyučujících. Školy musí ve školním vzdělávacím programu popsat celkové pojetí vzdělávání a výchovně-vzdělávací strategie jednotlivých předmětů/modulů. Školní vzdělávací program může být zpracován jako standardní (klasický), tj. na základě vyučovacích předmětů a učebních osnov, nebo v případě odborného vzdělávání také jako modulový. Užití modulů je vhodné zejména tehdy, pokud škola chce přispět k individualizaci vzdělávací cesty žáků a nabízet různé formy a možnosti vzdělávání. Do vzdělávacích programů jsou zařazena i průřezová témata. Blíže viz v předchozích oddílech.

Část teoretických předmětů se obvykle uskutečňuje v odborných učebnách.

Praktické vyučování zahrnuje cvičení, odborný výcvik, učební praxe, odbornou a uměleckou praxi a sportovní přípravu. Uskutečňuje se ve škole, ve středisku praktického vyučování (příp. v jiném školském zařízení) anebo na pracovišti fyzických/právnických osob. Vyučuje se v poměrně malých skupinách žáků.

Cvičení jsou součástí vyučovacích předmětů posilujících odborné vzdělávání a přípravu žáků. Uskutečňují se v odborných učebnách, laboratořích a dílnách či na pracovištích, třída se při nich zpravidla dělí na skupiny. Cvičení může být i součástí některých teoretických předmětů.

Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovování výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu (obvykle se střídá týden teoretické výuky s týdnem odborného výcviku).

Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně, odborná a umělecká praxe jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech.

Střední školy mohou v souladu s učebními dokumenty pro žáky organizovat lyžařské výchovně-výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy.

Alternativní směry výuky se uplatňují spíše na úrovni povinného vzdělávání. Některé střední školy využívají při výuce prvky waldorfské pedagogiky. Pět středních škol realizuje obor Kombinované (waldorfské) lyceum.

Minimální materiální vybavení školy stanovují učební dokumenty, hygienické požadavky na prostory Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu dětí a mladistvých.

Konkrétní požadavky na učební pomůcky nejsou stanoveny, o jejich výběru rozhoduje ředitel školy, musí však být přizpůsobeny potřebám žáků. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uveřejňuje každoročně ve Věstníku a na internetu Seznam učebnic a učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými školským zákonem, dalšími právními předpisy a rámcovými vzdělávacími programy. Školy však mohou používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s těmito cíli. O výběru učebnic a učebních textů rozhoduje ředitel, žáci si je hradí sami. Téměř všechny školy jsou od roku 2007/2008 vybaveny počítači, v naprosté většině případů včetně připojení na internet.

Pro domácí přípravu žáků neexistují žádné metodické předpisy.