Poskytovatelé vzdělávání dospělých
Vzdělávání dospělých poskytují:
komerční vzdělávací instituce (na komerčním základě mohou v oblasti vzdělávání dospělých působit i školy)
firmy/organizace (podniky, instituce, orgány státní správy), které poskytují vzdělávání především pro své zaměstnance, a to buď prostřednictvím vlastních vzdělávacích institucí či vlastních lektorů, nebo (převážně) nákupem tohoto vzdělávání u specializovaných institucí (škol, neziskových či komerčních organizací), popř. zajištěním externích lektorů
základní školy, které organizují především kurzy k získání základního vzdělání
střední školy a vyšší odborné školy
jazykové školy
základní umělecké školy
neziskové organizace: resortní vzdělávací instituce, nadace, církve, odbory, profesní organizace, politické strany, kulturní instituce (muzea, galerie, knihovny, kulturní domy), vzdělávací organizace zřízené jako obecně prospěšné společnosti
Soukromé vzdělávací instituce začaly vznikat hned po roce 1989. Poskytování vzdělávacích služeb na komerční bázi nepodléhá žádnému řídicímu orgánu, je živností volnou dle živnostenského zákona. Výjimkou jsou instituce, které chtějí poskytovat rekvalifikační vzdělávání pro pobočky Úřadu práce (ty žádají o akreditaci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), instituce poskytující uznávané další vzdělávání v definovaných profesích (ty žádají o akreditaci resortně příslušný orgán) a instituce poskytující jazykové vzdělávání, které se považuje za studium (ty žádají o akreditaci ministerstvo školství). Tato skupina soukromých vzdělávacích institucí pracuje bez státního příspěvku. Své programy nabízejí jak jednotlivcům, tak firmám, popř. státní správě a jejím orgánům, např. Úřadu práce.
Další skupinou soukromých vzdělávacích institucí jsou soukromé školy poskytující vzdělávání podle školského zákona (školy základní, střední, vyšší odborné, popř. základní umělecké). Ty mohou dostávat určitý státní příspěvek, ovšem jen na své aktivity ve vzdělávání dospělých poskytujícím definovaný stupeň vzdělání, nikoli na kurzy dalšího vzdělávání.
Obecně nelze typ instituce spojovat s orientací na určitý obor. Výjimku představují střední odborné školy, které v dalším vzdělávání zpravidla setrvávají u svého oborového profilu, a instituce odvětvové či profesně zaměřené.
Většina vysokých škol nabízí studijní programy v kombinované formě studia, tj. v kombinaci denního a distančního studia. V takovýchto programech obvykle studují dospělí studenti, kteří již vstoupili na trh práce. K získání vysokoškolského titulu musejí tito studenti složit tytéž zkoušky a získat stejný počet kreditů jako studenti v denní formě studia. Studium v kombinované formě může trvat až o jeden rok déle než v denní formě. Podle zákona o vysokých školách mohou vysoké školy také poskytovat programy celoživotního vzdělávání mimo rámec standardních studijních programů. Tyto kurzy mohou být orientovány profesně nebo zájmově.
Zvláštním případem jsou instituce poskytující rekvalifikační vzdělávání. Rekvalifikaci dle § 108 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může provádět pouze:
zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona (akreditaci uděluje ministerstvo školství);
zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu (např. zákon o sociálních službách; jedná se o zvláštní právní předpisy, které upravují obsah a rozsah vzdělávání);
škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního právního předpisu;
zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu (akreditaci uděluje ministerstvo školství).
Rekvalifikaci svých zaměstnanců může zabezpečovat též zaměstnavatel, a to prostřednictvím rekvalifikačního zařízení, jímž může být i ke vzdělávání určený útvar zaměstnavatele nebo jeho vlastní vzdělávací zařízení, pokud má vzdělávací program akreditovaný ministerstvem školství.
Nezastupitelnou roli v organizaci, financování a poradenství ve vybraných oblastech vzdělávání dospělých hraje Úřad práce. Na místo úřadů práce v jednotlivých krajích vznikl v roce 2011 Úřad práce České republiky, který je řízen generálním ředitelstvím, v krajích pak působí jeho pobočky. Úřad práce vykonává státní správu v oblasti zaměstnanosti, jeho prostřednictvím je možné se např. přihlásit na nejrůznější rekvalifikační kurzy, školení apod. Na základě dohod s Úřadem práce a za jeho finančního přispění mohou zajišťovat rekvalifikační vzdělávání jak soukromé vzdělávací společnosti, tak školy.
Důležitou roli ve vzdělávání dospělých hrají zprostředkovaně také instituce ověřující dosažení odborné způsobilosti podle Národní soustavy kvalifikací. Jedná se o autorizované osoby (právnické, fyzické), kterým byla na základě zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání udělena autorizace k provádění zkoušek, jimiž se ověřuje osvojení příslušné odborné způsobilosti, a které vydávají osvědčení o dosažené způsobilosti. Mezi dosud autorizovanými osobami převažují školy. Autorizovanými osobami se mohou stát také instituce, které současně poskytují vzdělávání připravující ke zkoušce profesní kvalifikace. Na systému uznávání se dále podílejí především autorizující orgány, což jsou ústřední správní úřady pověřené rozhodováním o udělení (prodloužení platnosti) a odnětí autorizace, a sektorové rady, jež se podílejí na tvorbě standardů profesních kvalifikací.
Na péči o rozvoj vzdělávání dospělých a na jeho koordinaci se podílejí dobrovolná nevládní sdružení, např.:
Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky (AIVD), s tradicí od roku 1990, je největší profesní asociací v ČR sdružující vzdělávací instituce zabývající se vzděláváním dospělých. Aktuálně má cca 220 členů. Cílem AIVD je prosazovat zájmy a potřeby institucí vzdělávání dospělých, koncentrovat profesionální kapacity pro řešení koncepce a rozvoje v této oblasti, spolupracovat se státními orgány a ostatními subjekty při přípravě a zavádění legislativních a jiných opatření v oblasti vzdělávání dospělých, organizovat odborné a popularizující akce, vydávat odborné publikace a reprezentovat členy a jejich činnost v tuzemských a mezinárodních sdruženích. AIVD též vydává odborný čtvrtletník Andragogika v praxi. Provozuje také databanku dalšího vzdělávání Andromedia.cz.
Asociace univerzit třetího věku (AU3V), založená r. 1993, je občanské sdružení institucí, které organizují vzdělávací aktivity na vysokoškolské úrovni, určené občanům České republiky v důchodovém věku. Má více než 40 členů – vysokých škol nebo jejich fakult.
Národní centrum distančního vzdělávání existuje od r. 1995 jako součást Centra pro studium vysokého školství. Zabývá se výzkumem, monitoringem, poradenstvím a poskytováním informací na poli distančního a celoživotního vzdělávání v rámci terciárního vzdělávání v ČR i ve světě. Sleduje nejnovější trendy ve využívání moderních komunikačních technologií ve výuce, v současné době především rozvoj LMS systémů, sociálních sítí a e-learningu.
Česká andragogická společnost, založená v roce 2008, je občanské sdružení andragogů, akademických a vědeckých pracovníků, odborníků na vzdělávání dospělých a rozvoj lidských zdrojů z firem a organizací, manažerů, lektorů, učitelů, tutorů, poradců, studentů andragogiky a příbuzných vědních oborů a všech dalších, kteří se zajímají o vzdělávání dospělých. Členové sdružení vzájemně spolupracují a vyměňují si informace z oblasti vzdělávání dospělých.
Významné úkoly plní také obecně prospěšná společnost Národní vzdělávací fond, založený v roce 1994 za pomoci programu PHARE s cílem posílit a zkvalitnit péči o rozvoj lidských zdrojů. Jeho činnost zahrnuje analýzy stavu vzdělávání a jeho jednotlivých segmentů s akcentem na vzdělávání odborné, provádění analýz a předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce, podporu i tvorbu programů manažerského vzdělávání, vzdělávání s důrazem na kvalitu veřejné správy, vytváření uceleného systému podpory rozvoje lidských zdrojů včetně poradenských služeb a hodnocení účinnosti různých aktivit.
Geografická dostupnost
Nabídka kurzů vzdělávání dospělých je v ČR na dobré úrovni. Jsou zde nicméně velké regionální odchylky. Lokální dostupnost kurzů vzdělávání dospělých je závislá na lokální poptávce po vzdělávání. Vzdělávání dospělých se realizuje především ve větších městech, tradičně největší nabídka vzdělávacích kurzů je v Praze, poněkud problematická dostupnost je pak na venkově, kde je nabídka kurzů často dosti omezena. Geografická dostupnost vzdělávání dospělých zajišťovaného školami je ovšem vzhledem k jejich husté síti relativně dobrá i mimo velká města.
Firemní nebo resortní vzdělávání se nejčastěji uskutečňuje na pracovištích, často v pracovní době.
Dostupnost rekvalifikačního vzdělávání zajišťují v jednotlivých krajích pobočky Úřadu práce tak, aby byl uspokojen zájem uchazečů.
Komerční vzdělávací instituce se snaží přizpůsobit poptávce.
Kulturní instituce jsou především ve městech a větších obcích, ale vzhledem ke kulturnímu a historickému bohatství země existují i v řadě obcí menších.
Řadu kurzů je také možné studovat dálkově či distančně. Stále častěji je součástí vzdělávacích kurzů e-learning; některé kurzy lze případně studovat prostřednictvím e-learningu celé.