Další pedagogičtí pracovníci
Kromě učitelů patří mezi pedagogické pracovníky podle zákona o pedagogických pracovnících i další zaměstnanci škol a školských zařízení; jedná se o následující profese:
pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
vedoucí pedagogický pracovník
Na všechny se vztahuje povinnost dalšího vzdělávání. Pracovní podmínky jsou stejné jako u učitelů. Ve veřejných školách jsou odměňováni podle jednotného tarifního systému.
Vychovatelé působí např.:
v zájmovém vzdělávání žáků (ve školních družinách a školních klubech)
v ubytovacích zařízeních (domovech mládeže a internátech)
dále ve školách nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (např. dětský domov) a pro preventivně-výchovnou péči (středisko výchovné péče)
Rozsah možných kvalifikacíje široký, minimálním požadavkem je střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru.
Pokud pracují se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, je předepsáno vysokoškolské vzdělání v oboru zaměřeném na speciální či sociální pedagogiku, vyšší odborné vzdělání v oboru zaměřeném na speciální pedagogiku anebo kvalifikace běžného vychovatele a následné studium v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeném na speciální pedagogiku.
Pedagogové volného času pracují v oblasti zájmového vzdělávání (ve středisku volného času). Minimálním kvalifikačním požadavkem je střední vzdělání s maturitní zkouškou v pedagogickém oboru (případně v jiném oboru, pokud je vzdělání doplněno následným pedagogickým studiem). Pro dílčí činnosti postačuje vzdělání i střední vzdělání s výučním listem doplněné následným pedagogickým studiem.
Trenér získává odbornou kvalifikaci v příslušných oborech vysokých a vyšších odborných škol, příp. středním vzděláním s maturitní zkouškou či s výučním listem doplněným trenérskou školou tělovýchovných fakult vysokých škol. Dalším požadavkem je získání osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace.
Nepedagogičtí pracovníci
Vedle pedagogických pracovníků pracují ve školách a školských zařízeních i tzv. nepedagogičtí pracovníci. Do této kategorie patří:
odborní pracovníciškolských zařízení, kteří se neřadí mezi pedagogické pracovníky (např. sociální pracovníci ve školských poradenských zařízeních, chůvy vypomáhající v mateřských školách a odborní pracovníci výpočetních středisek, zdravotníci)
pracovníci škol a školských zařízení, kteří zabezpečují jejich chod (tj. administrativu, údržbu, služby a stravování– z hlediska statistiky pracovních sil to jsou technicko-hospodářští pracovníci a provozní pracovníci; do této kategorie spadají též školní asistenti (financováni s využitím strukturálních fondů Evropské unie)
Pracovní podmínky nepedagogických pracovníků se řídí stejnými právními předpisy jako pro pedagogické pracovníky dané školy či školského zařízení. Nevztahuje se však na ně zákon o pedagogických pracovnících, a tedy ani povinnost dalšího vzdělávání. Zmiňované právní předpisy pro ně v některých oblastech stanoví odlišnou právní úpravu: Platové tarify nepedagogických pracovníků jsou nižší, než jsou platové tarify pedagogických pracovníků. Pro nepedagogické pracovníky platí stupnice s 16 platovými třídami a 12 platovými stupni. Nemají nárok na volno k samostudiu a dovolená činí pouze 5 týdnů (v soukromých školách 4).