Povinná školní docházka

Málotřídní školy a školy se samostatným prvním stupněm

Školský zákon zná dvě opatření, která umožňují provoz škol i v malých obcích:

• zřízení školy, která nemá všechny ročníky, obvykle jde o školy se samostatným prvním stupněm

• na prvním stupni zařazení žáků z více ročníků do jedné třídy, tzv. málotřídní škola 

Obě možnosti lze kombinovat. V praxi jsou velmi častým modelem školy tvořené samostatným prvním stupněm (1795, tedy asi 42 % všech základních škol). Tyto školy mají buď samostatné třídy pro každý ročník, nebo jednu až čtyři třídy, v nichž jsou různých způsobem spojeni žáci z různých ročníků. Někdy tyto školy nemají všechny ročníky. Existují i školy, které mají oba stupně, ale na prvním stupni jsou některé ročníky spojené do jedné třídy. Zcela výjimečné jsou pak školy tvořené pouze druhým stupněm. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Víceletá gymnázia

Žáci, jejichž rodiče o to požádají a kteří splní podmínky přijímacího řízení, zahrnujícího jednotnou přijímací zkoušku, mohou plnit povinnou školní docházku zčásti na víceletém gymnáziu. Na osmileté gymnázium může žák přejít po úspěšném ukončení 5. ročníku, na šestileté gymnázium po úspěšném ukončení 7. ročníku základní školy. V roce 2021/22 poskytovalo osmiletý a/nebo šestiletý program gymnázia 306 středních škol.

Některá šestiletá gymnázia nabízejí bilingvní výuku v oboru Dvojjazyčné gymnázium.

Výuka některých předmětů v cizím jazyce v základních školách

Podle školského zákona mohou základní školy získat povolení k výuce vybraných předmětů v cizím jazyce od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podmínky stanoví Výnos, kterým se upravuje postup při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce:

• výuku poskytuje kvalifikovaný učitel, jehož minimální znalost jazyka je C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
• je potřeba souhlas žáků či jejich rodičů (v případě žáků mladších 18 let)
• výuka v cizím jazyce či jazycích neopravňuje školu k dalším finančním nákladům
• některé další podmínky

Ve školním roce 2021/22 mělo toto povolení 46 základních škol (naprostá většina škol vyučuje vybrané předměty v anglickém jazyce, 4 v němčině, 2 ve španělštině a 1 ve francouzštině). Škála předmětů je velice široká, převažuje informatika, matematika a předměty výchovného zaměření (dramatická výchova, tělesná výchova, výtvarná výchova, hudební výchova).

Skupiny pro jazykovou přípravu v základních školách

Všichni cizinci (občané Evropské unie i ostatních států) mají přístup k základnímu vzdělání jako občané ČR. Pokud na území ČR pobývají déle než 90 dnů, vztahuje se na ně povinná školní docházka. Za stanovených podmínek mají nárok na bezplatnou výuku českého jazyka formou skupin pro jazykovou přípravu.

Výuka v jazyce národnostní menšiny v základních školách

Příslušníkům národnostních menšin se zajišťuje právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny. Ve školním roce 2021/22 v České republice fungovalo 21 základních škol vzdělávajících 2038 žáků v polském jazyce. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Alternativní pedagogické směry v základních školách

Základní školy mohou uplatňovat ve vzdělávání principy alternativních pedagogických směrů, podobně jako v mateřských školách. 

Základní školy při zdravotnickém zařízení

Za organizační variantu základní školy lze považovat též základní školy při zdravotnických zařízeních.

Domácí vzdělávání během povinné školní docházky

Povinnou školní docházku je možné plnit formou individuálního (domácího) vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole.

Základní umělecké vzdělávání

Základní umělecké školy poskytují základní umělecké vzdělávání. Absolventi získávají základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. V porovnání se základními školami však základní umělecké školy neposkytují stupeň vzdělání. Řídí se školským zákonem a vyhláškou o základním uměleckém vzdělávání.

Ve školním roce 2021/22 fungovalo 507 základních uměleckých škol, kde se vzdělávání účastnilo 248 853 žáků. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Cíle vzdělávání

Cíle základního uměleckého vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání:

• utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků, kultivovat tím jejich osobnost po stránce umělecké a motivovat je k celoživotnímu učení;

• poskytnout žákům základy vzdělání ve zvoleném uměleckém oboru s ohledem na jejich potřeby a možnosti;

• připravit žáky po odborné stránce pro vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na konzervatořích, případně pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením;

• motivovat žáky k učení a spolupráci vytvořením příznivého sociálního, emocionálního a pracovního klimatu.

Obory

Základní umělecké školy mohou zřizovat obor:

• hudební

• taneční

• výtvarný

• literárně-dramatický

Typy studia Základní umělecké vzdělávání organizuje:

• přípravné studium

• základní studium I. a II. stupně

• studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin

• studium pro dospělé

Přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu I. stupně má nejvýše 2 ročníky. Je určeno pro žáky od 5 let věku. Zahrnuje poznávání a ověřování předpokladů a zájmu žáků o umělecké vzdělávání. Žáci jsou vedeni k elementárním návykům a dovednostem, které jsou důležité pro jejich další umělecký vývoj.

Vzdělávání na I. stupni základního studia má 4 až 7 ročníků a je určeno pro žáky od 7 let věku. Je zaměřeno na rozvíjení individuálních dispozic žáků. Progresivní vzdělávání připravuje žáky na neprofesionální umělecké aktivity nebo na vzdělávání ve středních školách uměleckého či pedagogického zaměření a v konzervatořích.

Vzdělávání na II. stupni základního studia má 3 nebo 4 ročníky a je určeno pro žáky od 14 let věku. Vzdělávání klade důraz na praktické uplatňování získaných dovedností a hlubší rozvoj zájmů žáků. Umožňuje jejich osobnostní růst v rámci aktivní umělecké činnosti a inspiruje k dalšímu studiu.

Konkrétní počet ročníků základního studia I. a II. stupně v jednotlivých uměleckých oborech stanovuje RVP ZUV.

Studium s rozšířeným počtem vyučovaných hodin je určeno pro žáky základního studia I. a II. stupně, kteří prokážou mimořádné nadání a vynikající výsledky vzdělávání. Poskytuje mimořádně talentovaným žákům rozsáhlejší, hlubší a obsahově náročnější studium, které je připravuje ke studiu na středních, vyšších odborných i vysokých školách s uměleckým či pedagogickým zaměřením a případně je směřuje k výběru povolání.

Studium pro dospělé má nejvýše 4 ročníky, délka vzdělávání v tomto studiu se určuje podle individuálních schopností žáka s přihlédnutím k jeho věku. Umožňuje další rozvoj v uměleckých oblastech v metodicky fundovaném prostředí v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání.

Organizace základního uměleckého vzdělávání

Přijímání k základnímu uměleckému vzdělávání

Do přípravného studia jsou přijímáni uchazeči, kteří prokážou předpoklady ke vzdělávání.

Do základního studia I. a II. stupně a studia pro dospělé jsou přijímáni uchazeči na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky a doporučení přijímací komise, jejíž členy jmenuje ředitel školy. Talentová zkouška může být nahrazena úspěšným ukončením základního studia předcházejícího stupně. Termín konání talentových zkoušek škola zveřejní nejpozději 14 dní před jejich konáním.

Do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin přijme žáka ředitel školy na návrh učitele hlavního předmětu.

Do přípravného a základního studia mohou být výjimečně přijati mimořádně nadaní uchazeči, kteří nedosáhli stanoveného věku. Uchazeči, kteří překročili stanovený věk, mohou být podle výsledku talentové zkoušky přijati do některého z vyšších ročníků základního studia.

Dělení do skupin

V jednotlivých uměleckých oborech základního uměleckého vzdělávání se organizuje individuální, skupinová a kolektivní výuka. Počet žáků v jednotlivých předmětech a odděleních a charakter skupinové a kolektivní výuky stanovuje Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání.

Úplata za vzdělávání v ZUŠ 

U žáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin se stanoví výše úplaty v jednotlivých uměleckých oborech tak, aby průměrná výše stanovených úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů školy na žáka v uplynulém kalendářním roce s výjimkou výdajů na vzdělávání.

U studia pro dospělé stanoví ředitel školy výši úplaty za vzdělávání takto: u žáků, kteří se zároveň vzdělávají v denní formě vzdělávání ve střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole, podle pravidla uvedeného v předchozím odstavci, u ostatních nejvýše v plné výši průměru skutečných neinvestičních výdajů na žáka v uplynulém kalendářním roce.

Škola může žákovi na základě písemné dohody půjčit hudební nástroj.

Vyučování a učení v základním uměleckém vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání

Pojetí a cíle základního uměleckého vzdělávání jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV).

Hodnocení žáků v základním uměleckém vzdělávání

Hodnocení žáků

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy.

Slovní hodnocení na vysvědčení je konkrétním slovním vyjádřením dosažené vzdělávací úrovně žáka ve vztahu k cílům vzdělávání stanoveným Rámcovým vzdělávacím programem pro základní umělecké vzdělávání, k vlastním možnostem žáka, k jeho přístupu ke vzdělávání a k jeho věku.

Žák je v případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:

• výborný
• chvalitebný
• uspokojivý
• neuspokojivý

Na konci jednotlivých pololetí je souhrnně hodnocen třemi stupni:

• prospěl s vyznamenáním
• prospěl
• neprospěl

Postup

Do vyššího ročníku postupuje žák, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm "prospěl" nebo "prospěl s vyznamenáním" a který úspěšně vykonal postupovou zkoušku, pokud tak stanoví Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání.

Mimořádně nadaného žáka lze na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání postupových zkoušek ze všech povinných předmětů.

Žákovi, který nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, lze v odůvodněných případech umožnit opakování ročníku.

Žáka studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, který na konci druhého pololetí neprospěl, lze přeřadit zpět do příslušného ročníku základního studia.

Certifikace

Základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé se ukončují vykonáním závěrečné zkoušky. Závěrečná zkouška může mít formu absolventského vystoupení nebo vystavení výtvarných prací na výstavě.