Přehled
Vyšší sekundární vzdělávání v České republice probíhá především na středních školách, částečně však také na konzervatořích.
Střední školy
Střední školy poskytují především vyšší sekundární vzdělávání (ISCED 3), které může být všeobecné nebo odborné (s vyšším či nižším podílem všeobecné složky). Odborné obory převažují. Jde o vzdělávání postobligatorní – zahajuje se po ukončení povinné školní docházky, typicky v 15 letech. Programy jsou dvou- až čtyřleté. Široké spektrum oborů několika úrovní pokrývá vzdělávací potřeby prakticky celé populace 15–18letých. Některé střední školy (víceletá gymnázia) poskytují i všeobecné nižší sekundární vzdělávání.
Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu ve střední škole se dosahuje těchto stupňů vzdělání:
střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 344 či 354; ukončené maturitní zkouškou);
střední vzdělání s výučním listem (ISCED 353; ukončené závěrečnou zkouškou);
střední vzdělání (ISCED 253 či 353; ukončené závěrečnou zkouškou).
Pro žáky, kteří již dosáhli středního vzdělání s výučním listem či s maturitní zkouškou a chtějí získat další kvalifikaci, organizují střední školy následující tři typy studia:
nástavbové studium (ISCED 354; ukončené maturitní zkouškou);
zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354; ukončené maturitní zkouškou);
zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem (ISCED 353; ukončené závěrečnou zkouškou).
Pouze střední vzdělání s maturitní zkouškou opravňuje absolventy ke vstupu na terciární úroveň vzdělávání.
Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák:
úspěšným ukončením čtyřletého vzdělávacího programu v denní formě všeobecného (ISCED 344) či odborného (ISCED 354) vzdělávání;
úspěšným ukončením vzdělávacího programu šestiletého či osmiletého gymnázia (ISCED 244+344);
popř. v nástavbovém (ISCED 354) anebo ve zkráceném (ISCED 354) studiu.
Absolventi studia v odborných maturitních oborech jsou kvalifikováni pro výkon konkrétní profese. Na trh práce jich však v posledních letech přecházejí necelé dvě pětiny, více než tři pětiny jich pokračují ve studiu na terciární úrovni vzdělávání. Vzdělávání ve všeobecných oborech (oborech gymnázií) má žáky mimo jiné vybavit širokým vzdělanostním základem, absolventi zpravidla pokračují ve studiu na terciární úrovni vzdělávání. Šestileté a osmileté programy gymnázií (tzv. víceletá gymnázia) poskytují jak nižší sekundární (ISCED 244; žáci zde plní povinnou školní docházku), tak vyšší sekundární vzdělávání (ISCED 344).
Střední vzdělání s výučním listem získá žák:
úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce dvou nebo (častěji) tří let v denní formě vzdělávání (ISCED 353);
úspěšným ukončením vzdělávacího programu zkráceného studia (rovněž ISCED 353).
Obory tohoto vzdělávání jsou odborné a jsou zaměřeny především na získání odborných vědomostí a praktických dovedností. Připravují k výkonu konkrétních profesí.
Střední vzdělání získá žák:
úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce jednoho nebo dvou let v denní formě vzdělávání.
Dvouleté programy poskytují méně náročné studium bez výučního listu, žáci dosahují úrovně ISCED 353. Jednoletá a dvouletá praktická škola je určena žákům se středně těžkým až těžkým mentálním postižením, autismem či vícečetným postižením, absolventi dosahují úrovně ISCED 253.
Ve školním roce 2020/21 absolvovalo studium vyšší sekundární úrovně 29 % žáků v rámci všeobecných oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou (gymnázia a lycea), 43 % žáků v odborných oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou a 27 % žáků v odborných oborech středního vzdělání s výučním listem. Obory středního vzdělání (bez maturitní zkoušky / výučního listu) absolvovalo necelé 1 % žáků. (Údaje nezahrnují nástavbové a zkrácené studium. Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)
Zákonnou podmínkou přijetí ke vzdělávání na střední škole (ISCED 3) je ukončení povinné školní docházky a splnění podmínek přijímacího řízení stanovených ředitelem školy. Některé obory jsou určeny těm, kteří neukončili úspěšně program základního vzdělávání a nezískali základní vzdělání, či absolventům základní školy speciální, kteří získali pouze základy vzdělání, resp. žákům s různým stupněm mentálního postižení. V rámci přijímacího řízení může být předepsána přijímací, případně talentová zkouška. Na nižší stupeň gymnázií se přijímají úspěšní absolventi 5., resp. 7. ročníku základní školy. Podmínky k přijetí do nástavbového a zkráceného studia se liší dle druhu vzdělávání (požaduje se střední vzdělání s maturitní zkouškou či s výučním listem).
Konzervatoře
Sekundární vzdělávání se uskutečňuje také v konzervatořích. Konzervatořeposkytují umělecké vzdělávání:
v šestiletých programech, pro žáky s ukončenou povinnou školní docházkou (vyšší sekundární + terciární úroveň vzdělávání, ISCED 354+554);
v osmiletých programech pro absolventy 5. ročníku základní školy (nižší sekundární až terciární úroveň vzdělávání, ISCED 244+354+554).
Vzdělávání se účastní jen malý počet žáků, přijatých na základě talentové zkoušky. Vzdělávání se zpravidla ukončuje absolutoriem, absolvent získává vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (ISCED 554) a označení „diplomovaný specialista“ (DiS.). Žák může složit také (a nebo) maturitní zkoušku, a získat tak střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354).
Vzdělání v některém středoškolském oboru lze také získat po předložení souboru osvědčení o získání profesních kvalifikací, které potvrzují získání všech odborných způsobilostí stanovených Národní soustavou kvalifikací (NSK) pro výkon určitého povolání. Tato osvědčení umožňují složit závěrečnou nebo maturitní zkoušku bez absolvování přípravy v rámci počátečního (školního) vzdělávání. Viz též Uznávání výsledků neformálního a informálního vzdělávání ve vzdělávání dospělých v kapitole 8.
Obecné cíle
Střední vzdělávání (vyšší sekundární vzdělávání ve středních školách) podle školského zákona rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Od září 2017 je ve školském zákoně zakotvena povinnost středních škol vyvinout úsilí při spolupráci se zaměstnavateli v daném regionu.
Obecné cíle nižšího sekundárního vzdělávání poskytovaného na nižším stupni víceletých gymnázií odpovídají cílům základního vzdělávání.
Vzdělávání v konzervatoři podle školského zákona rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním, popř. v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko-pedagogických činností v oborech Hudba, Tanec, Zpěv a Hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pro pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.
Podrobnější cíle jsou stanoveny v rámcových vzdělávacích programech, centrálně stanovených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro jednotlivé obory. Na jejich základě si školy vytvářejí školní vzdělávací programy, kde cíle konkretizují.
Legislativní rámec
Oblast středního školství a vzdělávání v konzervatoři, stejně jako předškolní, základní, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, se řídí školským zákonem z roku 2004. Stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňují, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.
Podrobnosti o vzdělávání na středních školách a v konzervatořích (typy středních škol, organizaci teoretického a praktického vyučování, pravidla pro hodnocení žáků, výchovná opatření a další podmínky vzdělávání) uvádí vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.
Vyhláška o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání upravuje organizaci přijímacího řízení do prvního a vyšších ročníků středních škol a konzervatoří.
Podmínky konání zkoušek na konci vzdělávání určují dvě vyhlášky: vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou a vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem.