Přehled
Péče o děti raného věku
Komplexní systém péče o děti se specifickými potřebami v dětských skupinách neexistuje. Plán výchovy a péče, který musí poskytovatel zpracovat, by však měl upravovat podmínky a způsoby zajištění péče v případě přijetí dítěte se specifickými potřebami. Tento požadavek je součástí kritérií pro posuzování standardů kvality péče, zavedených vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině z roku 2021.
Předškolní a školní vzdělávání
Všichni žáci (děti, studenti) mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol mají školským zákonem kodifikováno právo na vzdělávání, které respektuje jejich individuální vzdělávací potřeby.
Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami zákon garantuje právo na bezplatné poskytování specifické podpory vzdělávání prostřednictvím podpůrných opatření, a to jak v inkluzivních podmínkách, tak v podmínkách odděleného vzdělávání.
Zákon dále kodifikuje podmínky a podporu vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných. I pro nadané žáky jsou garantována podpůrná opatření. K rozvoji nadání žáků lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů.
Podpůrná opatření představují široký soubor pedagogicko-organizačních, personálních, materiálních i obsahových úprav vzdělávání a poskytování školských služeb odpovídající vzdělávacím potřebám, zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Cílem je vyrovnat znevýhodnění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, podpořit jejich přístup ke kvalitnímu vzdělávání a zajistit optimální podmínky pro jejich všestranný rozvoj.
Podpůrná opatření zahrnují poradenskou podporu poskytovanou školou nebo školským poradenským zařízením, využívání asistenčních informačních a komunikačních technologií a kompenzačních pomůcek a technologií.
Podpůrná opatření se člení podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti do 5 stupňů podpory. Podle potřeb žáka lze kombinovat podpůrná opatření z různých stupňů podpory.
Zjišťování potřeby podpůrných opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a stanovování jejich stupně a druhu je v kompetenci školských poradenských zařízení (viz níže).
Podpůrná opatření poskytují:
samy školy (prostřednictvím všech pedagogických pracovníků včetně specialistů – výchovného poradce a školního metodika prevence, školního psychologa či školního speciálního pedagoga)
školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra) prostřednictvím speciálního pedagoga nebo psychologa školského poradenského zařízení
Speciální vzdělávání je v České republice zajišťováno několika způsoby:
formou individuální integrace v běžných třídách (odděleních, studijních skupinách) běžné školy
formou skupinové integrace ve třídách zřízených pro žáky se znevýhodněním vyjmenovaným v § 16, odst. 9 školského zákona (viz níže) v rámci běžné školy
ve školách zřízených přímo pro žáky se znevýhodněním vyjmenovaným v § 16, odst. 9 školského zákona
v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky, který umožňuje zákon (individuální vzdělávání, vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením)
Explicitně je kodifikováno vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami přednostně v běžných školách. Systém podpůrných opatření umožňuje vytvořit inkluzivní podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách hlavního vzdělávacího proudu bez jakékoliv diskriminace.
Pro žáky se zrakovým, sluchovým, tělesným nebo mentálním postižením, autismem, závažnými specifickými poruchami učení nebo chování, závažnými vadami řeči nebo se souběžným postižením více vadami zákon (vyjmenované v § 16, odst. 9 školského zákona) umožňuje zřizovat samostatné školy nebo třídy na úrovni předškolního, základního, středního, vyššího odborného vzdělávání i vzdělávání v konzervatořích. Při vzdělávání v těchto třídách/školách se rovněž využívají podpůrná opatření.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivních podmínkách se s využitím podpůrných opatření vzdělávají i v samostatně zřízených školách/třídách podle školních vzdělávacích programů (ev. individuálních vzdělávacích plánů) vycházejících z jednotných, celostátně platných rámcových vzdělávacích programů určených pro intaktní populaci. Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a autismem se mohou vzdělávat podle školního vzdělávacího programu vytvořeného podle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola speciální, který reflektuje vzdělávací potřeby těchto žáků.
Inkluzivní vzdělávání se začalo postupně systémově prosazovat od počátku 90. let. V současné době představuje prioritní směr státní školské politiky. Z celkové populace ve věku 3–18 let je 7,07 % žáků individuálně integrováno ve školách hlavního proudu, 1,95 % je ve "speciálních třídách" těchto škol. Ve školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou 1,41 % populace 3–18letých. Nejvíce je v současnosti sledováno inkluzivní vzdělávání na základních školách. Z populace odpovídající této úrovni vzdělání (6–15 let) je individuálně integrováno 10,98 %. (Zdroj: Statistická ročenka školství. Výkonové ukazatele. Údaje za rok 2021/22.)
Samostatně jsou kodifikovány podmínky vzdělávání cizinců.
Občané EU mají zákonem zajištěn nárok na přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občané ČR. V rámci základního vzdělávání zajišťuje krajský úřad pro tyto žáky výuku českého jazyka.
Všichni cizinci mají nárok na bezplatné základní vzdělávání a v jeho rámci na přístup ke školnímu stravování, zájmovému vzdělávání ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v denní docházce, na výuku češtiny. Specificky jsou upraveny podmínky přístupu cizinců k předškolnímu vzdělávání, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání a školským službám.
Příslušníci národnostních menšin mají právo na vzdělávání ve svém jazyce.
Vysoké školy
Zákon o vysokých školách ukládá veřejným vysokým školám, že musí činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole. Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami se vzdělávají s využitím služeb poradenských pracovišť vysokých škol. Cizinci mají stejné podmínky vzdělávání jako občané ČR.
Veřejné vysoké školy mají povinnost zajišťovat poradenské služby. Činí zpravidla prostřednictvím poradenských pracovišť vysokých škol, zahrnujících jednu či několik specializovaných poraden. Zaměřují se na poradenství studijní, kariérové, psychologické aj. Studenti rovněž mají možnost využít asistenčních služeb.
Působnost orgánů, plánování a strategie
Za dostupnost, strukturu a koncepci vzdělávání na národní úrovni odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na krajské úrovni příslušný krajský úřad. Krajský úřad zpracovává na základě Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na příslušné období dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji. Ten mimo jiné obsahuje hlavní cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, včetně zajištění vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
V centru pozornosti stojí tvorba koncepce rané péče a náhradní rodinné péče o ohrožené děti, včetně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, a úloha resortu školství v této oblasti.
Národní politika vůči žákům se speciálními vzdělávacími potřebami vychází z přijatých a ratifikovaných mezinárodních dokumentů, kterými jsou především:
Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením
Strategie týkající se práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030
Legislativní rámec
Základní právní dokumenty upravující výchovu a vzdělávání všech žáků včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a zabezpečení souvisejících školských služeb a jsou:
Školský zákon, který mimo jiné definuje skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, stanovuje možnosti a podmínky vzdělávání těchto žáků, kodifikuje podpůrná opatření a jejich financování ze státního rozpočtu. Zákon podporuje inkluzi/integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu.
Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami žáků nadaných, která stanoví podpůrná opatření a další podrobnosti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která stanoví obsah a podmínky poskytování poradenských služeb, jejich poskytovatele, jejich uživatele a další podrobnosti.
Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem a vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Obě vyhlášky stanoví způsoby, jimiž se přiznává právo k uzpůsobení podmínek konání příslušné zkoušky na základě typu a úrovně znevýhodnění.
Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovné péče ve střediscích výchovné péče a vyhláška, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních.
Zákon o znakové řeči, ve znění zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, který kodifikuje práva osob neslyšících a hluchoslepých na užívání znakového jazyka a dalších komunikačních systémů.
Oblast vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je dále upravena řadou předpisů nižší právní síly a metodických pokynů, informací, pedagogických dokumentů apod.