Vyšší odborné školy
Pracovní podmínky pedagogických pracovníků vyšších odborných škol se řídí obdobnými pravidly jako u pedagogických pracovníků na nižších úrovních vzdělávání.
Vysoké školy
Pracovní podmínky pro akademické pracovníky a další zaměstnance vysokých škol určují zásadním způsobem obecně závazné pracovněprávní předpisy. Vysokoškolskou personální politiku upravuje kromě zákoníku práce a dalších obecně závazných právních norem zákon o vysokých školách.
V případě vysokých škol je specifikace pracovních podmínek v kompetenci orgánů vysokých škol a je zakotvena ve vnitřních předpisech. Na základě zákona o vysokých školách a při respektování obecných pracovněprávních předpisů je vysoká škola povinna vydat vnitřní mzdový předpis, který je platný teprve poté, kdy je registrován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Pokud na pracovišti existují odbory, jsou na všech vzdělávacích úrovních pracovní podmínky předmětem kolektivního vyjednávání. Všechny tyto místní specifikace však nesmějí vybočit z rámce daného obecně závaznými právními předpisy.
Z pravomocí rektora a děkana daných zákonem vyplývá i jejich odpovědnost za dodržování pracovních podmínek podle obecně právních předpisů.
Plánovací politika
Plánovací politika v případě vyšších odborných škol – viz Plánovací politika v předškolním a školním vzdělávání.
Zákon o vysokých školách ukládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy vydávat strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol a každoroční plán realizace strategického záměru a jeho každoroční aktualizace. V současnosti platí Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2016–2020. V tomto strategickém záměru jsou podrobně rozpracovány hlavní priority a záměry dalšího vývoje vysokého školství. Jednotlivé vysoké školy mají povinnost vydávat vlastní strategické záměry a každoroční plány jejich realizace. Strategické záměry jednotlivých veřejných vysokých škol patří k faktorům, na jejichž základě se rozhoduje o výši dotace pro tyto školy.
Přijímání do zaměstnání
Přijímání do zaměstnání na vyšších odborných školách viz Přijímání do zaměstnání v předškolním a školním vzdělávání.
Místa akademických pracovníků veřejných vysokých škol se podle zákona o vysokých školách obsazují na základě výběrového řízení, jehož podrobnosti stanoví vnitřní předpis vysokéškoly. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa. Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo její součásti nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky.
Pracovní status
Viz Pracovní status v předškolním a školním vzdělávání.
Na akademické pracovníky se vztahují obecné pracovněprávní předpisy (pouze na zaměstnance státních škol ve služebním poměru specifické předpisy). Status akademických pracovníků upravuje zákon o vysokých školách a podrobněji vnitřní předpisy školy. Typy pracovních smluv pro akademické pracovníky jsou stejné jako pro učitele v předškolním a školním vzdělávání. Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících a emeritních profesorů.
Zákon o vysokých školách přiznává vysokým školám (a tím i akademickým pracovníkům) tyto akademické svobody a akademická práva:
svobodu vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků
svobodu výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům
právo svobodné volby zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce
právo volit zastupitelské akademické orgány
právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.
Akademický pracovník je členem akademické obce dané vysoké školy.Na veřejné vysoké škole může být navržen a volen do akademického senátu vysoké školy nebo fakulty a kandidátem na děkana nebo rektora (děkana jmenuje rektor, rektora prezident republiky). Akademický pracovník může být jmenován do dalších samosprávných akademických orgánů, kterými jsou vědecká nebo umělecká rada, rada pro vnitřní hodnoceni (je-li zřízena) a disciplinární komise.
Akademický pracovník může být pověřen funkcí prorektora školy, proděkana fakulty, ředitele vysokoškolského ústavu či vedoucím pracovníkem dalších institucionálních součástí vysoké školy (např. vedoucím katedry).
Jako zástupce akademické obce může být akademický pracovník delegován do Rady vysokých škol(jedna ze dvou celostátních reprezentací vysokých škol vedle České konference rektorů).
Pouze profesor, mimořádný profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem příslušné vysoké školy, může být garantem kvality a rozvoje magisterského nebo doktorského studijního programu uskutečňovaného danou vysokou školou (nebo její součástí). Garantem bakalářského studijního programu může být též akademický pracovník s vědeckou hodností (Ph.D. nebo CSc.).
V roce 2007 schválila Rada vysokých škol Vzorový etický kodex pro akademické pracovníky vysokých škol na podkladě evropských kodexů a Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR. Některé vysoké školy tento etický kodex převzaly, jiné si vytvořily vlastní. Podle nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství je stanovení etického kodexu vysoké školy součástí požadavků pro splnění podmínek akreditace.
Platy
Platové podmínky učitelů vyšších odborných škol viz Platy v předškolním a školním vzdělávání.
Na mzdové poměry akademických pracovníků na veřejných i soukromých vysokých školách se vztahuje zákoník práce a vnitřní mzdový předpispříslušné vysoké školy. Zákon o vysokých školách výslovně nepředepisuje soukromé vysoké škole existenci vnitřního mzdového předpisu, vztahují se na ně ovšem příslušné právní předpisy podle typu právní formy právnické osoby.
Stanovení tarifní stupnice, zařazení do tarifní třídy a konkrétní výměr mezd pro jednotlivce je v kompetenci veřejných a soukromých vysokých škol. Avšak v případě, že mzda není stanovena v kolektivní smlouvě, musí dosahovat alespoň nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené nařízením vlády o minimální mzdě. Vyučující studentů vysokých škol (terminologie nařízení vlády) jsou v tomto nařízení zařazeni do dvou nejvyšších skupin, kde nejnižší úroveň zaručené mzdy činí měsíčně 22 100 Kč v 7. skupině a 24 400 Kč v 8. skupině. V každém případě musí být mzda vyšší než minimální mzda (12 200 Kč měsíčně).
Akademickým pracovníkům mohou být v souladu s vnitřním mzdovým předpisem nad rámec základního platu přiznána určitá zvýhodnění v podobě funkčních příplatků (např. příplatek za vedení až do výše 60 % tarifní mzdy, podle stupně řízení), v podobě osobního příplatku (v případě dlouhodobě velmi dobrých pracovník výsledků až do výše 50 % tarifní mzdy, v případě vynikajících, všeobecně uznávaných odborníků až do výše 100 % tarifní mzdy) nebo v podobě smluvní mzdy.
Průměrná mzda akademických pracovníků veřejných vysokých škol (2020)
| pracovní pozice | mzda/měsíc (Kč) |
| profesor | 93 046 |
| docent | 71 914 |
| odborný asistent | 50 034 |
| asistent | 38 893 |
| lektor | 39 982 |
| pedagogický pracovník výzkumu a vývoje | 56 842 |
| průměrná mzda akademického pracovníka | 58 747 |
Pozn. Veřejné vysoké školy včetně kolejí a menz, VŠZS a VŠLS; průměrná měsíční mzda bez OON
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Statistická ročenka školství. Zaměstnanci a mzdové prostředky
Na mzdové poměry akademických pracovníků státních vysokých škol se vztahují mzdové předpisy, které platí pro rozpočtové a příspěvkové organizace, v případě, že jsou zaměstnáni ve služebním poměru, pak příslušné služební předpisy.
Pracovní doba a dovolená
Pracovníci vyšších odborných škol mají úpravu pracovní doby a dovolené shodnou s pracovníky středních škol.
Akademičtí pracovníci mají v obecné rovině pracovní dobu stanovenu zákoníkem práce (40 hodin týdně). Podle úrovně své kvalifikace se akademický pracovník podílí na tvorbě a uskutečňování studijních programů, na řídící a tvůrčí vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další činnosti. Pro konkrétní pracovní náplň ani stanovení rozsahu vzdělávací činnosti neplatí žádné obecně závazné předpisy.
Konkrétní pracovní povinnosti akademických pracovníků jsou formulovány ve vnitřním předpise školy a v pracovní smlouvě. Jsou dány především harmonogramem akademického roku, požadavky určitého studijního programu nebo v rámci jiného zaměstnavatelem přiděleného úkolu. Kromě výuky a tvůrčí činnosti mohou zahrnovat např. konzultace se studenty, hodnocení studentů, účast na přijímacích a státních závěrečných zkouškách, vedení závěrečných prací studentů apod.
Akademičtí pracovníci mají podle zákoníku práce nárok na dovolenou v rozsahu 8 týdnů. Podle zákona o vysokých školách lze také akademickému pracovníkovi na jeho žádost poskytnout tvůrčí volno v délce 6 měsíců jedenkrát za 7 let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů školy. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníkovi mzda.
Postup
Postup učitele vyšší odborné školy viz Postup v předškolním a školním vzdělávání.
Profesní kariéra akademického pracovníka se obvykle uskutečňuje v rámci kategorií asistent, odborný asistent, docent a profesor a teoreticky ji lze zahájit na kterémkoli stupni. Podmínky pro zařazení do jednotlivých kategorií stanoví vysoká škola.
Nejčastěji je profesní kariéra akademického pracovníka zahajována po ukončení studia v magisterskémstudijním programu a po určité době praxe nebo po ukončení doktorskéhostudijního programu, a to na kvalifikačním stupni asistenta nebo odborného asistenta.
U pozice docent a profesor je zpravidla vyžadována odpovídající akademická hodnost, přičemž podmínky pro jmenování docentem a profesorem jsou dány zákonem o vysokých školách:
Docenta jmenuje rektor na návrh vědecké rady fakulty na základě habilitačního řízení, profesory pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy na základě jmenovacího řízení. V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost, a to na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe. Minimálním požadavkem je vysokoškolské vzdělání (které může být prominuto v uměleckých oborech), obvykle mají uchazeči vědeckou hodnost.
Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy. V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. V rámci řízení uchazeč přednese přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem
Obsahem zvyšování kvalifikace akademického pracovníka je především pěstování jeho odbornosti (vědeckou prací, postdoktorským studiem, zahraničními stážemi, u lékařů a veterinářů atestacemi apod.). Pedagogickou kvalifikaci si akademický pracovník může zvyšovat v průběhu zaměstnání navštěvováním různých kurzů vysokoškolské pedagogiky.
Odchod do starobního důchodu
Pravidla pro odchod do starobního důchodu jsou pro všechny zaměstnance, tedy i pro pedagogické pracovníky vyšších odborných škol a akademické pracovníky na vysokých školách, dána zákonem o důchodovém pojištění.