Řídicí dokumenty
Řídicí dokumenty v péči o děti raného věku
Žádný centrální výchovný program pro dětské skupiny ani pro zařízení pro děti do 3 let věku neexistuje.
Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině určuje oblasti, na které má být péče v dětské skupině zaměřena. Poskytovatelé mají povinnost vypracovat „plán výchovy a péče o dítě, rozvoje schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte“. Ten je hodnocen v rámci ověřování kvality péče pomocí standardů stanovených vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině z roku 2021.
V případě zařízení pro děti do 3 let věku nařízení vlády o obsahových náplních živností stanoví, na které základní oblasti se má péče zaměřovat. Podrobnosti nejsou uvedeny.
Řídicí dokumenty v předškolním vzdělávání
Kurikulární dokumenty v ČR jsou vytvářeny na dvou úrovních, státní a školní. Závazný rámec pro vzdělávání v mateřských školách a v přípravných třídách základních škol stanovuje na celostátní úrovni Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2004. Dokument vytvořil tehdejší Výzkumný ústav pedagogický společně s odborníky z vysokých škol, České školní inspekce a Státního zdravotního ústavu. Následné revize prováděl Národní ústav pro vzdělávání, opět ve spolupráci s experty z dalších institucí. V současnosti má program na starosti nově vzniklý Národní pedagogický institut. V roce 2012 byl RVP PV doplněn o přílohu Konkretizované očekávané výstupy.
Na základě RVP PV připravují jednotlivé školy své školní vzdělávací programy. ŠVP vydává ředitel školy po projednání s pedagogickou radou a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole. Je povinen projednat jej i se zřizovatelem. ŠVP by měl být společným východiskem pro práci pedagogů v rámci jednotlivých tříd. Na jeho základě a v souladu s ním by si měl pedagog připravovat svůj plán – třídní vzdělávací program (TVP) tak, aby svým obsahem odpovídal věku, možnostem, zájmům a potřebám dětí konkrétní třídy a svou formou způsobu práce pedagoga. Pedagogové si je připravují většinou průběžně a operativně je dotvářejí a upravují.
Některé další požadavky na akce pořádané mateřskými školami uvádí vyhláška o předškolním vzdělávání z roku 2005.
V roce 2017 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Informační materiál ke vzdělávání dětí od 2 do 3 let v mateřské škole. Materiál se věnuje podmínkám vzdělávání malých dětí, odborné kvalifikaci a dalšímu vzdělávání učitelů, obsahu vzdělávání, financování.
Oblasti učení a rozvoje
Oblasti učení a rozvoje v péči o děti raného věku
Dětská skupina
Péče v dětské skupině je podle zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině zaměřena na:
zajištění potřeb dítěte a na výchovu
rozvoj schopností
rozvoj kulturních návyků dítěte
rozvoj hygienických návyků dítěte
Poskytovatel je povinen zpracovat plán výchovy a péče (''plán výchovy a péče o dítě, rozvoje schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte") se zaměřením na:
formování osobnosti dítěte
fyzický a psychický vývoj dítěte
Plán výchovy a péče je hodnocen v rámci ověřování kvality péče pomocí standardů stanovených vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.
Zařízení pro péči o děti do 3 let
Výchovná péče o děti do 3 let věku v denním nebo v celotýdenním režimu je podle nařízení vlády o obsahových náplních živností zaměřena na rozvoj:
rozumových a řečových schopností
pohybových schopností
pracovních schopností
hudebních schopností
výtvarných schopností
kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte
Obsahem péče je zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, stravování, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci.
Oblasti učení a rozvoje v předškolním vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) obsahuje úkoly předškolního vzdělávání, rámcové cíle a záměry, klíčové kompetence a vzdělávací oblasti.
Úkoly předškolního vzdělávání
doplňovat a podporovat rodinnou výchovu;
zajistit dítěti prostředí s dostatkem podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení;
smysluplně obohacovat denní program dítěte;
poskytovat dítěti odbornou péči;
usnadňovat dítěti jeho další životní i vzdělávací cestu;
vytvářet předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, že za všech okolností budou maximálně podporovány individuální rozvojové možnosti dětí;
plnit úkol diagnostický, zejména ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami;
poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči.
Rámcové cíle a záměry
rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání;
osvojení základních hodnot, na nichž je založena naše společnost;
získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.
Klíčové kompetence
Pokud jsou cíle naplňovány, směřují k utváření základů klíčových kompetencí:
kompetence k učení
kompetence k řešení problémů
kompetence komunikativní
kompetence sociální a personální
kompetence činnostní a občanské
Vzdělávací oblasti
Vzdělávací obsah je v RVP PV členěn do pěti vzdělávacích oblastí:
biologické (Dítě a jeho tělo)
psychologické (Dítě a jeho psychika: Jazyk a řeč, Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace a Sebepojetí, city, vůle)
interpersonální (Dítě a ten druhý)
sociálně-kulturní (Dítě a společnost)
environmentální (Dítě a svět)
Struktura vzdělávací oblasti:
základní charakteristika a vzdělávací záměry
dílčí vzdělávací cíle
vzdělávací nabídka (tj. činnosti, příp. příležitosti, které by v konkrétní oblasti mělo předškolní vzdělávání nabízet a zajišťovat)
očekávané výstupy, resp. kompetence, které je možno obecně považovat v této úrovni vzdělávání za dosažitelné
rizika, která znesnadňují průběh vzdělávání a která mohou v dané oblasti ohrozit jeho záměr
Digitální povědomí není samostatnou vzdělávací oblastí RVP PV. Užívání běžných informační a komunikativních prostředků a techniky je však součástí komunikativní kompetence a psychologické vzdělávací oblasti. V současnosti se připravuje revize pojetí digitálního vzdělávání v RVP PV.
Vzdělávání v cizích jazycích není v předškolním vzdělávání povinné. Jazykové vzdělávání je však často součástí školního vzdělávacích programů, ať už ve formě jazykové propedeutiky, plné implementace cizího jazyka do vzdělávání, anebo nepovinné aktivity. Kromě toho se v některých mateřských školách uskutečňuje výuka v jazyce národnostní menšiny (v polském jazyce). Dětem-cizincům s povinností předškolního vzdělávání se za stanovených podmínek poskytuje bezplatná výuka českého jazyka formou skupin pro jazykovou přípravu v mateřské škole, příp. individuální jazyková podpora.
Pedagogické přístupy
Pedagogické přístupy v péči o děti raného věku
Pro péči v dětské skupině jsou některé pedagogické přístupy dány standardy kvality péče, které jsou poskytovatelé povinni dodržovat. Konkrétní kritéria jsou popsána ve vyhlášce o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. V oblasti péče o dítě a naplňování potřeb dítěte jsou stanovena mj. tato kritéria:
Plán výchovy a péče zohledňuje věkové složení dětí, individuální potřeby každého dítěte vzhledem k jeho zdravotnímu a psychickému stavu, nastavuje vhodné psychosociálních podmínky výchovné péče v dětské skupině a je založen na výchovných hodnotách a přístupech umožňujících dětem dosáhnout jejich plného potenciálu, zejména kognitivní, sociální, emocionální, fyzické a jazykové schopnosti a dovednosti a upravuje také podmínky a způsoby zajištění péče v případě přijetí dítěte se specifickými potřebami.
Poskytovatel písemně zpracuje proces nástupu dítěte do dětské skupiny a podle těchto pravidel postupuje, zohledňuje individuální potřeby dítěte a s pravidly postupu při adaptaci dítěte na pobyt v dětské skupině seznámí rodiče dítěte a pokud možno aktivně je zapojuje do procesu adaptace.
Pečující osoby průběžně a pravidelně konzultují s rodiči potřeby a vývoj dítěte.
Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině výslovně zakazuje ''používat vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení anebo takové výchovné prostředky, které se dotýkají důstojnosti dítěte nebo které jakkoli ohrožují jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj''.
V rámci projektu Podpora implementace dětských skupin bylo pro poskytovatele vytvořeno několik metodických materiálů:
Metodika pro poskytovatele dětských skupin 2019 (vč. kapitoly Plán výchovy a péče)
Jak pečovat v kolektivu o děti 1–3 roky (2020)
Výchova srdcem (2020)
Adaptační program pro děti v dětské skupině s akcentem na věková a vývojová specifika
Pro zařízení péče o děti do 3 let žádná centrální metodická směrnice neexistuje.
Pedagogické přístupy v předškolním vzdělávání
Vyučovací formy a metody
Podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání má být předškolní vzdělávání důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb specifických. Takové pojetí vzdělávání umožňuje vzdělávat děti společně v jedné třídě, bez ohledu na jejich rozdílné schopnosti a učební předpoklady. Pedagog má být průvodcem dítěte na jeho cestě za poznáním, probouzet v něm aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat.
Vzdělávání by mělo probíhat na základě tzv. integrovaných bloků, které nerozlišují vzdělávací oblasti či složky, ale nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech.
Mají být vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách.
Aktivity spontánní a řízené by měly být vzájemně provázané a vyvážené. Děti by měly mít dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní později pokračovat. Měl by být uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování. Vhodnými metodami jsou situační učení (využívat situace k praktickým ukázkám životních souvislostí), spontánní sociální učení (princip přirozené nápodoby) a prožitkové a kooperativní učení hrou a činnostmi dětí.
Děti by mít dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i v interiéru mateřské školy (podrobnosti o denní režimu – viz Organizace roku, týdne a dne).
Podle šetření realizovaného ve školním roce 2019/20 Českou školní inspekcí byly nejčastějšími formami výuky samostatná práce dětí (65 % navštívených škol), frontální výuka (54 %) a práce v menších skupinkách (50 %). Méně se realizovalo skupinové (kooperativní) vzdělávání a práci ve dvojicích.
Metodické materiály
Na pomoc pedagogům bylo ve Výzkumném ústavu pedagogickém vytvořeno několik metodických materiálů, které jsou dostupné na Metodickém portále:
Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy
Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV – Metodika na podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy
Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy
Projekt Třídní kniha
Specifika tvorby školního vzdělávacího programu pro přípravné třídy základní školy
Spolupráce s rodiči
Spoluúčasti rodičů je věnován jeden z oddílů Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání: má fungovat na základě partnerství a je vyhovující, mj. pokud mají rodiče možnost podílet se na dění v mateřské škole, jsou informováni o dění ve škole i prospívání a pokrocích dítěte a je jim nabízen poradenský servis. Vyhláška o předškolním vzdělávání stanoví, že mateřská škola spolupracuje se zákonnými zástupci dětí a s dalšími fyzickými a právnickými osobami s cílem vyvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch rozvoje dětí a k prohloubení vzdělávacího a výchovného působení mateřské školy, rodiny a společnosti.
Hodnocení
Hodnocení v péči o děti raného věku
V rámci standardů kvality péče v dětské skupině je vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině stanoveno i následující kritérium: „Poskytovatel nastaví pozorovací a vyhodnocovací procesy ve vývoji dítěte.“ Další podrobnosti nejsou stanoveny.
Hodnocení dětí v zařízeních péče o děti do 3 let není upraveno zákonem ani jinými dokumenty.
Hodnocení v předškolním vzdělávání
Průběžné sledování a hodnocení, diagnostika
Podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání učitelé průběžně sledují a dokumentují individuální rozvoj a učební pokroky každého dítěte. Hodnocení dítěte a jeho výkonů ve vztahu k dané normě, ani porovnávání jednotlivých dětí a jejich výkonů mezi sebou by se nemělo provádět.
Každá mateřská škola, popř. každý jednotlivý pedagog, si může zvolit či vytvořit svůj systém sledování a hodnocení rozvojových pokroků dětí. Podle zjištěníČeské školní inspekce mateřské školy nejčastěji využívají individuální hodnocení učitele (85,4 % navštívených škol), tzv. portfolia (65,5 %) a tzv. mapu pokroku (22,4 %).
Písemné záznamy
Písemné záznamy či další doklady vypovídající o dítěti a pokrocích v jeho učení a rozvoji jsou považovány za důvěrné a jsou přístupné pouze pedagogům, případně rodičům. Pedagog by je měl využívat při své každodenní práci, při tvorbě individuálního vzdělávacího programu, pro komunikaci s dítětem i pro informaci rodičů a neformální spolupráci s nimi.
Hodnocení školní zralosti
Kritéria hodnocení České školní inspekce stanoví, že mateřská škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost dětí v průběhu, při ukončování předškolního vzdělávání a dle možností i v dalším vzdělávání a aktivně s výsledky pracuje v zájmu zkvalitnění vzdělávání. Avšak hodnocení školní zralosti jako takové provádí školní poradenské zařízení, obvykle v případě, že rodič žádá o odklad povinné školní docházky, příp. o předčasné přijetí dítěte do základní školy.
Přechod na primární úroveň vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání zdůrazňuje, že důležitým úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Avšak žádná konkrétní opatření k usnadnění přestupu do základní školy nejsou specifikována.
Řada mateřských škol je organizována společně se základními školami – buď pod jedním ředitelstvím a /nebo v jednom areálu. Nejde však o oficiální opatření k usnadnění přestupu z preprimárního do primárního vzdělávání. Některé děti navštěvují v předškolním ročníku navštěvují přípravné třídy základních škol, které by měly vyrovnat jejich vývoj.
Dle Výroční zprávy ČŠI 2019/20 jsou aktivity připravující děti na přechod dětí do základní školy běžnou součástí vzdělávání v mateřských školách, ačkoliv mnohdy nízká míra individualizace jejich účinnost snižuje. Spolupráce mateřských a základních škol se lépe daří v subjektech spojujících oba typy škol, kde je usnadněna vzájemná komunikace, výměna informací, návaznost ve vzdělávání dětí i účast učitelek mateřské školy při zápisu dětí do základní školy. V samostatných školách se aktivity často omezují na dílčí návštěvy dětí v základní škole a společné aktivity seznamující děti se školním prostředím. Mateřské školy nabízejí také nejrůznějších aktivity pro zákonné zástupce zaměřené na přechod na primární úroveň, které však obvykle netvoří ucelený systém.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo informativní materiál Desatero pro rodiče dětí předškolního věku. Nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace o tom, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy.