Hodnocení žáků
Na konzervatořích existuje jednak průběžné hodnocení během školního roku, jednak závěrečné hodnocení žáků na vysvědčení. Neexistují žádné ročníkové zkoušky. Prvním celostátním testem se stala maturitní zkouška, která proběhla poprvé na jaře roku 2011.
Podle školského zákona jsou pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků součástí školního řádu, který vydává ředitel školy, pravidla hodnocení schvaluje školská rada. Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři stanoví, že pravidla musí vycházet z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů a co mají obsahovat. Hodnocení žáků nižších tříd konzervatoře plnících povinnou školní docházku odpovídá hodnocení na základních školách.
Hodnocení výsledků žáka na vysvědčení
Hodnocení výsledků žáka na vysvědčení se provádí na konci každého pololetí, a to klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů.
V případě použití klasifikace se žák v jednotlivých předmětech hodnotí těmito stupni prospěchu:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
Není-li možno žáka hodnotit, uvede se nehodnocen(a), byl-li z předmětu (např. ze zdravotních důvodů) uvolněn, uvede se uvolněn(a).
U žáků denní formy studia se hodnotí i chování, a to stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
prospěl(a) s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech prospěch 1 – výborný;
prospěl(a), není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný;
neprospěl(a), je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí;
nehodnocen(a), pokud není možné žáka hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.
Podobu vysvědčení stanovuje vyhláška o některých dokladech o vzdělání. Součástí formulářů vysvědčení je také údaj o dosažené úrovni Evropského rámce kvalifikací (EQF), tj. stupnice, do které lze rozřadit všechny kvalifikace.
Ředitel, třídní učitel či učitel odborného výcviku může ve stanovených případech udělit výchovné opatření: pochvalu či jiné ocenění anebo při zaviněném porušení pravidel stanovených školním řádem napomenutí nebo důtku. Ředitel školy může dále rozhodnout o podmíněném vyloučení a vyloučení ze studia.
Postup žáků
Postup žáků stanoví školský zákon a vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.
Do vyšších ročníků mohou postoupit pouze ti žáci, kteří byli na vysvědčení na konci druhého pololetí hodnoceni stupněm prospěl s vyznamenáním nebo prospěl.
Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů (komisionální) opravnou zkoušku.
Žáku, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, může ředitel na základě písemné žádosti žáka / zákonného zástupce žáka povolit opakování ročníku.
Žák, který již splnil povinnou školní docházku, může také se souhlasem ředitele přerušit studium, nejvýše však na 2 roky.
Mimořádně nadaného žáka může ředitel na žádost jeho zákonného zástupce přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování ročníku předchozího. Podmínkou je vykonání zkoušek z učiva (nebo části učiva) ročníku, který žák neabsolvuje.
Postup žáků plnících povinnou školní docházku odpovídá postupu na základní škole (s výjimkou opravné zkoušky).
Certifikace
Vzdělání v konzervatoři se ukončuje zpravidla absolutoriem. Žáci ale mohou ukončit vzdělání i maturitní zkouškou, a to po čtvrtém ročníku v šestiletých oborech či po osmém ročníku v osmiletém oboru Tanec. Více o ukončování studia maturitní zkouškou (ISCED 354) je uvedeno v oddíle Obory s maturitní zkouškou ve vyšším sekundárním vzdělávání.
ABSOLUTORIUM
Podmínky konání absolutoria stanoví školský zákon a vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.
Úspěšným složením absolutoria v konzervatoři žák získá vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (ISCED 554). Toto vzdělání umožňuje přístup pouze na umělecké obory vysokých škol. Pro přijetí do ostatních oborů vysokých škol nebo na vyšší odbornou školu musí žák složit ještě maturitní zkoušku. Absolutorium v konzervatoři je třeba vykonat nejpozději do 5 let od ukončení posledního ročníku vzdělávání. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista" (zkratka DiS.).
Žák může konat absolutorium v konzervatoři, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání a
v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo maturitní zkoušku;
v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo maturitní zkoušku.
Obsah, průběh a organizace zkoušky
Absolutorium v šestiletých oborech konzervatoře se skládá z:
teoretické zkoušky z odborných předmětů
zkoušky z cizího jazyka
absolventské práce a její obhajoby
absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů
- popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy (tj. z psychologie, pedagogiky, didaktiky, příslušných odborných metodik i vyučovací praxe studovaného oboru), pokud tak stanoví učební dokumenty
Absolutorium v osmiletém oboru Tanec se skládá z:
teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených učebními dokumenty
absolventské práce a její obhajoby
absolventského výkonu
zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy
Obsah jednotlivých výše uvedených částí stanoví ředitel školy. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy a zkoušku z cizího jazyka se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje, téma absolventské práce a absolventského výkonu stanoví každému žákovi ředitel. Příprava ke každé zkoušce trvá nejméně 20 minut, jednotlivá zkouška nejdéle 30 minut, resp. 15 minut u zkoušky z cizího jazyka. Absolventský výkon se koná nejdříve 10. února, ostatní zkoušky se konají v červnu. Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování.
Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí. Předseda zkušební komise je jmenován krajským úřadem, musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo vysoké školy. Místopředsedu a členy zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy. Členem komise je vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu a oponent.
Hodnocení zkoušky
Klasifikace jednotlivých částí absolutoria navrhují jednotliví zkoušející, vedoucí absolventského výkonu či absolventské práce podle následující stupnice prospěchu:
1 – výborně
2 – velmi dobře
3 – dobře
4 – nevyhověl
Celkové hodnocení absolutoria v konzervatoři provádí zkušební komise podle této stupnice:
prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka není vyšší než 1,5, absolventský výkon je klasifikován stupněm 1 a žák nemá v žádné části absolutoria stupeň prospěchu horší než 2;
prospěl(a), jestliže celkový průměr klasifikace žáka je vyšší než 1,5 a žák nemá v žádné části absolutoria stupeň prospěchu 4;
neprospěl(a), jestliže žák má v některé části absolutoria stupeň prospěchu 4 – nevyhověl.
Po složení absolutoria získávají žáci vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři, na kterém je uvedena klasifikace jejich jednotlivých částí, celkové hodnocení a doložka o získaném stupni vzdělání, a diplom absolventa konzervatoře. Tyto doklady vydávají školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou o některých dokladech o vzdělání formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení a diplomů. Dokumenty jsou opatřeny státním znakem České republiky a jsou veřejnou listinou. Součástí formulářů vysvědčení a diplomů o absolutoriu je také údaj o úrovni Evropského rámce kvalifikací (EQF), tj. stupnice, do které lze rozřadit všechny kvalifikace.
Neprospěl-li žák ze zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu absolventské práce je možno konat dvakrát.