Tato kapitola poskytuje tematický a chronologický přehled národních reforem a politických opatření od roku 2020.

Úvod ke kapitole popisuje souhrnné strategie týkající se vzdělávání a také klíčové priority napříč celým vzdělávacím systémem. Navíc také zkoumá, jak je reformní proces v této oblasti organizován a kdo jsou hlavní aktéři v procesu rozhodování.

Oddíl zaměřený na probíhající reformy a politické iniciativy zařazuje jednotlivé reformy do následujících souhrnných tematických oblastí, které do značné míry korespondují se stupni vzdělání: vzdělávání a péče v raném dětství; školní vzdělávání; odborné vzdělávání a příprava a vzdělávání dospělých; terciární vzdělávání; průřezové dovednosti a zaměstnatelnost. Reformy jsou v rámci každé tematické oblasti řazeny chronologicky. Nejnovější jsou uvedeny jako první.

Oddíl o iniciativách na evropské úrovni na závěr poskytuje odkazy na evropské strategie, ve kterých hraje vzdělávání a odborná příprava důležitou roli.

Národní strategie vzdělávací politiky a hlavní cíle

Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

V listopadu 2019 zveřejnilo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, výchozí analytický a hodnotový dokument pro novou strategii, který zpracovala externí expertní skupina. Dne 19. 10. 2020 pak vláda schválila Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále jen „Strategie 2030+“). Strategie 2030+ stanovuje směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém ČR v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají.

Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle:

• Strategický cíl 1: Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život 

• Strategický cíl 2: Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů

Strategické cíle budou realizovány prostřednictvím pěti strategických linií, které naznačují způsob, jak dosáhnout splnění cílů:

• Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání

• Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání

• Podpora pedagogických pracovníků

• Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce

• Zvýšení financování a zajištění jeho stability

Implementace strategie bude probíhat ve třech obdobích: 2020–2023, 2023–2027 a 2027–2031. V každém z vymezených období bude implementace vycházet z identifikace pěti klíčových opatření, která mají nejvýznamnější potenciál přispět k naplnění cílů samotné Strategie 2030+. Tato klíčová opatření budou následně zpracována do samostatných karet opatření s vymezenou strukturou. Karty klíčových opatření na období 2020–2030 jsou přílohou ke Strategii 2030+.

Implementačním dokumentem platným pro oblast tzv. regionálního školství, tedy pro všechny úrovně a oblasti s výjimkou vysokoškolského vzdělávání, je až do roku 2023 vedle nově vzniklých implementačních karet Strategie 2030+ také Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019–2023, který vychází ze Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Nová Strategie 2030+ obsahově zohledňuje dílčí cíle a opatření tohoto dlouhodobého záměru. 

Na závěr prvního období implementace Strategie 2030+ bude v roce 2023 vyhodnocen postup implementace prvních pěti klíčových opatření a proveden výběr klíčových opatření pro následující implementační období. Opatření pro roky 2023-2027 a 2027-2031 budou rozpracována a stanou se součástí Dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na další období.

Podrobnosti viz též v oddíle Národní reformy v oblasti školního vzdělávání.

Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021

Novým strategickým materiálem v oblasti vysokoškolského vzdělávání je Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (SZ2021+), který Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo v červnu 2020. SZ2021+ formuluje ve dvaceti bodech obecnou vizi vysokého školství a jeho význam pro společnost.

Dlouhodobým cílem a úkolem ministerstva je vytvoření podmínek pro to, aby všechny vysoké školy:

• poskytovaly kvalitní vzdělávání studujícím jak v prezenční, kombinované a distanční formě studia, tak prostřednictvím kurzů celoživotního vzdělávání dostupných široké veřejnosti;

• realizovaly výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí a odborné činnosti, jejichž výstupy podpoří společenský, ekonomický a kulturní rozvoj země;

• byly samy aktivními aktéry ve společnosti, otevřenými ke spolupráci, diskusi a sdílení poznatků.

SZ2021+ zahrnuje následujících šest prioritních cílů:

• rozvíjet kompetence přímo relevantní pro život a praxi v 21. století

• zlepšit dostupnost a relevanci flexibilních forem vzdělávání

• zvýšit efektivitu a kvalitu doktorského studia

• posilovat strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách

• budovat kapacity pro strategické řízení vysokého školství

• snížit administrativní zatížení pracovníků vysokých škol, aby se mohli naplno věnovat svému poslání

Jednotlivé prioritní cíle jsou rozpracovány na úroveň operačních cílů a konkrétních opatření.

Přílohou SZ2021+ je Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021, která formuluje cíle a opatření pro posílení mezinárodního rozměru činnosti vysokých škol. Prioritními cíli této strategie jsou:

1. Rozvoj globálních kompetencí studentů a pracovníků vysokých škol

2. Internacionalizace studijních programů vysokých škol

3. Zjednodušení procesu uznávání zahraničního vzdělání

4. Vytváření mezinárodního prostředí na vysokých školách a propagace v zahraničí

5. Posílení strategického řízení internacionalizace

6. Aktivity národního akreditačního úřadu v oblasti internacionalizace

Podrobnosti o obou strategiích viz též v oddíle Národní reformy v oblasti terciárního vzdělávání.

Důležitým nástrojem pro implementaci vytyčených cílů jsou Rozvojové programy, Institucionální programy, Centralizované rozvojové programy a Operační programy. Rozvojové programy reagují na konkrétní potřeby regionálního školství, Institucionální a Centralizované rozvojové programy přispívají k rozvoji vysokých škol a v rámci Operačních programů jsou realizovány projekty napříč všemi vzdělávacími úrovněmi.

Aktuálně je na úrovni EU realizován Evropský prostor vzdělávání do roku 2025, který bude navázán na rámec post ET 2020+ (Strategický rámec pro evropskou spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě), který bude mít vlastní indikátorovou sadu.

Tvorba a implementace reforem a jednotliví aktéři

Reformní iniciativa v oblasti vzdělávání může v ČR, podobně jako v řadě jiných států EU, přicházet ze strany celé řady aktérů – ze státní správy, samosprávy, od nevládních a neziskových organizací, zaměstnavatelských i zaměstnaneckých sdružení, z firemní sféry. Nejčastěji jde o politickou iniciativu ze strany volených představitelů (poslanců, senátorů) nebo členů vlády realizovanou především Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jako národní autoritou, a to zejména prostřednictvím vzdělávacích strategií. V současnosti se jedná o Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ včetně její implementace pomocí karet opatření a dlouhodobých záměrů pro rozvoj vzdělávací soustavy a v případě vysokoškolského vzdělávání pak o Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 zahrnující i opatření k jeho plnění. Implementačním nástrojem tohoto záměru jsou pak Plány realizace Strategického záměru na jednotlivé roky. Podrobněji viz výše Národní strategie vzdělávací politiky a hlavní cíle.