2022

Podpora ukrajinských studentů a vědců

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje studium ukrajinských studentů na českých vysokých školách. K 1. 3. 2022 vyhlásilo Podnět k předkládání žádostí v rámci Fondu vzdělávací politiky na podporu studia ukrajinských studentů v roce 2022. Jde o finanční podporu ukrajinským studentům a studentkám na studium na českých veřejných vysokých školách, které započalo po 24. 2. Pomoc je určena jak pro studenty nově přijaté ke studiu celého studijního programu, tak studenty přijíždějící na krátkodobé studijní pobyty. Celková alokace pro tento účel je 150 milionů korun a na jednoho studenta může z tohoto programu získat vysoká škola až 150 tisíc korun za kalendářní rok 2022. Peníze budou určeny například pro studenty obávající se pokračovat ve studiu za současné situace na Ukrajině, ale i těm, kterým bylo tamní studium znemožněno. Vysoká škola rozhodne sama o tom, zda uchazeči spadají do této kategorie.

Nabídka pomoci přímo od českých vysokých škol ve formě různých asistenčních aktivit, stipendií a nabídky pracovních pozic ukrajinským studentům, akademikům, vědcům a jejich rodinám je dostupná na stránkách studyin.cz/ukraine spravované iniciativou Study in the Czech Republic, která působí v rámci Domu zahraniční spolupráce (DZS). Stránka odkazuje také na web Science For Ukraine, která obsahuje možnosti podpory na institucionální, národní a mezinárodní úrovni pro studenty a vědce.

Vědce a doktorandy podpoří v rámci programu Researchers at Risk Fellowship také Akademie věd ČR. Do konce roku 2023 plánuje formou stáží podpořit alespoň 40 žadatelů z Ukrajiny, do budoucna by se měl program rozšířit i na vědce z jiných zemí, kteří jsou ohroženi válkou či pronásledováním. Počítá se s dotací přibližně 45 000 korun měsíčně na jedno takto vytvořené pracovní místo.

Od 21. března 2022 do 31. března 2023 je účinný zvláštní zákon č. 67/2022, který stanovuje přechodná opatření v rámci školství. Na uchazeče/studenty, kterým byla udělena dočasná ochrana, se vztahují např. tyto výjimky: Vysoká škola nebo fakulta pro ně může stanovit podmínky přijetí ke studiu zvlášť než pro ostatní uchazeče. Při prokazování předchozího vzdělání mohou příslušný doklad nahradit čestným prohlášením. Jsou také osvobozeni od poplatků za nostrifikaci. Nejen pro tyto osoby, ale také pro ostatní státní občany Ukrajiny pak platí, že mohou být osvobozeni od poplatku za přijímací řízení či případných poplatků spojených se studiem.

Národní plán obnovy podpoří transformaci vysokoškolského vzdělávání

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo na konci roku 2021 Výzvu k předkládání návrhů projektů v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022–2024. Transformace vysokoškolského vzdělávání bude podpořena částkou ve výši 3 miliardy korun. Hlavním cílem reformy je proměnit formy a obsah vysokoškolského vzdělávání, promítnout nové trendy do struktury studijních programů a přizpůsobit je měnícím se potřebám trhu práce, zejména v souvislosti s vývojem v oblasti digitálních technologií.

Prostředky z Národního plánu obnovy (NPO) mají přispět k urychlení přechodu veřejných vysokých škol k novým, zejména digitálním formám výuky, a zvýšit tak podíl kombinovaného (blended learning) a distančního vzdělávání na jednotlivých vysokých školách. Velký důraz je kladen také na zvyšování kompetencí akademických pracovníků v oblasti využívání informačních technologií a inovativních přístupů ve výuce.

Jedním z trendů je podpora tvorby nových profesně zaměřených studijních programů i nových studijních programů v progresivních oborech orientovaných především na digitální technologie, moderní technologie a inženýrství, kvalitu životního prostředí, plánování krajiny, odpadové hospodářství, energetiku, stavebnictví, inovace v oblasti mobility či ve zdravotní a sociální péči.

Reforma se zároveň připojuje k evropskému trendu celoživotního učení, reagujícímu na současné i budoucí potřeby trhu práce. NPO podpoří tvorbu kurzů zaměřených na rozšiřování dovedností (tzv. upskilling a reskilling). Půjde o kurzy specializované na kvalifikované osoby, které si potřebují rozšířit své portfolio o specifické znalosti či kompetence, v oblastech, v nichž mají vysoké školy vysokou přidanou hodnotu. NPO si dále klade za cíl podpořit vydávání tzv. mikrocertifikátů (micro-credentials), díky nimž budou moci absolventi těchto kurzů transparentně prokázat absolvování kurzů či částí standardního studia, a to i na mezinárodní úrovni.

MŠMT významným způsobem podpoří společné projekty veřejných vysokých škol zaměřené na naplnění cílů v oblasti digitalizace a metodického uchopení problematiky mikrocertifikátů, jejichž realizace vyžaduje spolupráci všech vysokých škol.

Program na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022-2025

V roce 2020 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo Program na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022-2025. Cílem je přispět naplňování cílů předložených strategických záměrů veřejných vysokých škol, které se odvíjejí od Strategického záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021. Program je určen na podporu hlavních strategických opatření v oblasti vzdělávací činnosti, řízení, vnitřních procesů a v menší míře též tzv. třetí role. Pro jednotlivé školy byla předem stanovena maximální výše příspěvku v jednotlivých letech programového období. Celková alokace programu na období čtyř let činí 4,94 miliard Kč.

Centralizovaný rozvojový program pro veřejné vysoké školy pro rok 2022

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo, tak jako v předchozích letech, Centralizovaný rozvojový program pro veřejné vysoké školy pro rok 2022. Jeho cílem je přispět k naplňování jednotlivých priorit stanovených ve Strategickém záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 a v Plánu realizace Strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2022 a na ně navazujících cílů jednotlivých vysokých škol. Program podporuje sdílení kapacit a vytváření sítí vysokých škol v České republice; každý projekty musí řešit minimálně dvě vysoké školy společně.

Mezi podporovaná témata patří:

1. rozvoj distančních metod vzdělávání (mj. blended learning, sběr dat o studentech a absolventech nebo rozvoj opatření na snižování studijní neúspěšnosti); 
2. hodnocení kvality studijních programů (s důrazem na profesní profil); 
3. elektronizace agendy; 
4. nastavení efektivního systému studijního a psychologického poradenství (vč. péče o duševní zdraví);
5. posilování etických principů v prostředí vysokých škol (vč. opatření proti diskriminaci), genderová problematika; 
6. rozvoj internacionalizace (zejm. virtuální nebo blended aktivity, digitalizace a udržitelné cíle); 
7. elektronická výměna informací o studiu, uznávání kreditů ze studijních mobilit, zejména implementace iniciativy Evropské komise Erasmus Without Paper, European Student Card, EMREX; 
8. zahraniční akreditace/evaluace studijních programů; 
9. plnění legislativních a správních požadavků (vč. kybernetické bezpečnosti); 
10. pořádání festivalů, přehlídek, výstav apod.; 
11. aktivity v rámci předsednictví České republiky Radě Evropské unie v roce 2022; 
12. aktivity pro naplňování udržitelných cílů; 
13. výuka v tzv. malých, strategicky a geopoliticky významných studijních programech (oborech)

2021

Zvláštní oprávnění vysoké školy při mimořádných situacích

Od ledna nabyla účinnost novela vysokoškolského zákona (č. 495/2020), která zahrnuje Zvláštní oprávnění vysoké školy při mimořádných situacích. Novela umožňuje vysokým školám za určitých okolností upravit vyhlášené podmínky přijetí ke studiu, stanovit jiný termín a způsob ověřování podmínek pro přijetí, popřípadě jinou formu, rámcový obsah anebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky. Vysoké školy zároveň mohou společně s rozhodnutím o přijetí ke studiu rozhodnout o tom, že podmínka, dokázat dosažení předchozího vzdělání, bude splněna později (nejpozději 90 dnů ode dne zápisu do studia). Při omezení osobní přítomnosti studentů na vzdělávání je pak možné zkrátit nebo prodloužit akademický rok, využívat při výuce, kontrole studia nebo zkouškách distanční způsob komunikace bez ohledu na formu studia, a to i v případě konání státní zkoušky (za předpokladu, že bude pořízen audiovizuální záznam, který škola uchová po dobu 5 let).

2020

Nejčastější dotazy ke školství a koronaviru

Více viz Nejčastější dotazy ke školství a koronaviru v kapitole věnované reformám v oblasti školního vzdělávání.

Strategický záměr pro oblast vysokých škol na období od roku 2021

V červnu roku 2020 schválil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (SZ2021+), připravený v souladu se Strategií vzdělávací politiky do roku 2030+ a Inovační strategií České republiky 2019–2030: The Country for the Future. SZ2021+ vstupuje v platnost od 1. ledna 2021, přičemž jeho předpokládaná platnost je 10 let. Jedná se o základní koncepční dokument pro oblast vysokého školství, který může být průběžně revidován prostřednictvím každoročních Plánů realizace SZ2021+. Na základě SZ2021+ připraví vysoké školy vlastní strategické záměry. Veřejné vysoké školy mohou získat příspěvek ze státního rozpočtu na naplňování cílů předložených ve svých strategických záměrech na období od roku 2022. Příspěvky budou poskytnuty prostřednictvím Programu na podporu strategického řízení vysokých škol.

Prioritními cíli strategického záměru pro oblast vysokých škol jsou:

1. Rozvíjet kompetence přímo relevantní pro život a praxi v 21. století 
2. Zlepšit dostupnost a relevanci flexibilních forem vzdělávání 
3. Zvýšit efektivitu a kvalitu doktorského studia 
4. Posilovat strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách 
5. Budovat kapacity pro strategické řízení vysokého školství 
6. Snížit administrativní zatížení pracovníků vysokých škol, aby se mohli naplno věnovat svému poslání

K jednotlivých prioritním cílům byly přiřazeny cíle operační, které zároveň obsahují očekávaná opatření, které je nutné na úrovni jednotlivých vysokých škol zavést.

Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021

Přílohou Strategického záměru je Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021, která obsahuje hlavní prioritní a operační cíle v oblasti internacionalizace. Vzhledem ke komplexnosti a průřezovosti tématu internacionalizace, vznikla tato Strategie jako samostatný dokument. Prioritními cíli této strategie jsou:

1. Rozvoj globálních kompetencí studentů a pracovníků vysokých škol
2. Internacionalizace studijních programů vysokých škol
3. Zjednodušení procesu uznávání zahraničního vzdělání
4. Vytváření mezinárodního prostředí na vysokých školách a propagace v zahraničí
5. Posílení strategického řízení internacionalizace
6. Aktivity národního akreditačního úřadu v oblasti internacionalizace

Strategie a další dokumenty jsou k dispozici na webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Centralizovaný rozvojový program pro rok 2020

Pro rok 2020 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opět vyhlásilo Centralizovaný rozvojový program, který podpořit naplňování priorit stanovených v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2016–2020. Projekty řeší vždy minimálně dvě vysoké školy společně. Každý projekt se odpovídá vždy jednomu z následujících zaměření (zvýrazněna jsou témata, která se odlišují od loňského programu):

• rozvoj opatření na snižování studijní neúspěšnosti, včetně sběru a analýzy kvantitativních i kvalitativních dat pro vyhodnocení účinnosti dosavadních opatření a identifikaci ohrožených skupin;
• elektronizace správní agendy vysoké školy;
• plnění požadavků stanovených obecně závaznými právními předpisy nebo pokyny orgánů státní správy upravujících vnitřní organizaci a systémy vysokých škol, vč. kybernetické bezpečnosti;
• pořádání festivalů, přehlídek, výstav a dalších obdobných akcí mající mimořádný charakter;
• posilování společenské odpovědnosti vysokých škol, např. skrze rozvoj regionálního působení a spolupráci s místními veřejnými partnery, neziskovými organizacemi i soukromým sektorem;
• nastavení a zavádění opatření na podporu prostředí vysokých škol s ohledem na vyrovnané zastoupení žen a mužů ve všech úrovních řízení vysoké školy včetně rozhodovacích pozic;
• mezinárodní spolupráce vysokých škol a podpora marketingu a prezentace vysokých škol v České republice a v zahraničí, budování infrastruktury pro přijímání a péči o zahraniční studenty, včetně vzdělávání administrativních pracovníků;
• rozvoj vzdělávací činnosti vysokých škol prostřednictvím zkvalitňování pedagogických kompetencí a zavádění inovací v učení za aktivního využívání doporučení Evropské asociace univerzit a Evropské studentské unie;
• opatření na posílení akademické integrity studujících a zaměstnanců vysokých škol zahrnující šíření principů etické tvůrčí práce a publikování a boj proti podvodům, korupci a plagiátorství;
• formulace společných kritérií kvality oborově podobných studijních programů a sdílení dobré praxe při jejich tvorbě a uskutečňování;
• výuka v tzv. malých, strategicky a geopoliticky významných studijních programech/oborech.

Podrobnosti viz na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.