Zásadní roli v oblasti rozvoje a podpory vzdělávání dospělých mají především Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Mezi hlavní kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vzdělávání dospělých na národní úrovni patří zejména tvorba právní úpravy oblasti dalšího vzdělávání, tvorba koncepcí a strategií, tvorba systému uznávání kvalifikací podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a tvorba a implementace Národní soustavy kvalifikací, koncepční propojování počátečního a dalšího vzdělávání, informování o vzdělávací nabídce v oblasti dalšího vzdělávání, podpora vzdělávaných i vzdělavatelů nebo podpora propagace vzdělávání dospělých. Zvláštní působnost má ministerstvo školství v rekvalifikačním vzdělávání, kde je akreditačním orgánem rekvalifikačních programů podle zákona o zaměstnanosti. Ministerstvo školství dále koordinuje činnost ostatních ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v příslušných oblastech podle zákona o uznávání odborné kvalifikace a podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se zabývá především zabezpečováním státní politiky zaměstnanosti. V souvislosti se vzděláváním dospělých má na starosti následující záležitosti:

• sledování a vyhodnocování současných a budoucích kvalifikačních potřeb na trhu práce, soustavný dialog se sociálními partnery;

• tvorba a aktualizace popisu povolání (ve spolupráci se zaměstnavateli) jako nezbytného předpokladu pro stanovení kvalifikačních předpokladů pro jejich výkon a jejich uznávání (Národní soustava povolání);

• stanovení požadavků na další vzdělávání ve shodě s potřebami trhu práce k dosažení maximálního možného souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil;

• rekvalifikace v souladu s potřebami trhu práce, včetně jejich financování, a vzdělávání uchazečů a zájemců o zaměstnání s cílem zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce;

• podpora vzdělávání dospělých, kteří mají ztížený přístup na trh práce;

• podpora rozvoje lidských zdrojů na trhu práce, podpora vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů, zavádění systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích se zvláštním zřetelem na podporu malých a středních podniků (MSP);

• systémové zajištění kariérového poradenství pro uchazeče i zájemce o zaměstnání a osoby vstupující na trh práce.

V roce 2010 MPSV a MŠMT zřídila Národní poradenské fórum jako společný poradní orgán v oblasti kariérového poradenství v celoživotní perspektivě, který sdružuje subjekty zabývající se poskytováním a rozvojem služeb kariérového poradenství v ČR včetně institucí státní správy.

V oblasti vzdělávání dospělých hraje roli i Ministerstvo průmyslu a obchodu, které pečuje mj. o zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu realizací některých programů, např. operačního programu "Podnikání a inovace" (2007–2013). Mezi jeho úkoly patřila např. podpora zavádění nových technologií včetně rekvalifikace zaměstnanců a zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím. Na něj navazuje operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014–2020), který se soustředí na využití stávající inovační infrastruktury vytvořené v období 2007 až 2013.

Ministerstvo kultury je pak ústředním orgánem státní správy mj. pro média, pro knihovny a pro kulturně výchovnou činnost a pro umění. Zajišťuje se tak významná část zájmového vzdělávání dospělých.

Všechna ministerstva odpovídají za vzdělávání pro definované profese ve svém resortu. Dále jsou autorizujícími orgány podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání: udělují autorizaci k ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a podílejí se na přípravě kvalifikačních a hodnoticích standardů v oblasti podle své příslušnosti.

Kraje mají v důsledku rozdělení kompetencí jednotlivých úrovní veřejné správy rozhodující část působností ve vzdělávání včetně vzdělávání dospělých, mimo jiné proto, že jsou zřizovateli středních a vyšších odborných škol.

Obce mají ve výchovné a vzdělávací činnosti významnou roli nejen jako zřizovatelé základních škol, které mohou pro vzdělávání dospělých poskytnout prostory, vyučovací prostředky i pracovníky, ale také jako zřizovatelé většiny muzeí, galerií, knihoven a kulturních domů, tradičních organizátorů vzdělávacích a kulturních akcí.

Vedle uvedených správních orgánů mají v dalším vzdělávání významnou roli poradní orgány vlády, především Rada hospodářské a sociální dohody, a sociální partneři. V jednotlivých krajích jsou zřízeny rady pro rozvoj lidských zdrojů (s poradní funkcí). Na úrovni centra i regionů působí rovněž hospodářské komory.