Organizační aspekty
Další vzdělávání učitelů vyšších odborných škol – viz Další vzdělávání pedagogických pracovníků pro předškolní a školní vzdělávání.
Další vzdělávání akademických pracovníků je úzce propojeno se zvyšováním kvalifikace a rozvíjením odborných znalostí a schopností (vědeckou prací, postdoktorským studiem, zahraničními stážemi, u lékařů a veterinářů atestacemi apod.). Povinnost akademických pracovníků dále se vzdělávat není v zákoně o vysokých školách výslovně formulována. Nicméně, tato povinnost je implicitně obsažena v jiných legislativních předpisech. V zákoníku práce se jedná o povinnost všech zaměstnanců prohlubovat, tzn. udržovat a obnovovat, svou kvalifikaci, přičemž náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel (zákoník práce, § 230). Dále, podle nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství, je jednou z podmínek získání akreditace (mimo jiné) i zajištění finančních zdrojů na další vzdělávání akademických pracovníků.
Výzva k rozšiřování a prohlubování znalosti a dovednosti akademických pracovníků v oblasti jejich profesního zaměření i obecné pedagogické práce je obsažena ve Vzorovém Etickém kodexu pro akademické pracovníky vysokých škol.Akademičtí pracovníci vysokých škol mají možnost navštěvovat nejrůznější kurzy dalšího vzdělávání zaměřené na odborný rozvoj, na obecné dovednosti (zejména kurzy cizích jazyků a kurzy rozvíjející počítačové dovednosti) a na pedagogické dovednosti a osobnostní rozvoj.
Opatření směřující k posilování účasti na dalším vzdělávání vyučujících
Další vzdělávání pedagogických pracovníků vyšších odborných škol je obdobné dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků na nižších vzdělávacích úrovních.
Další vzdělávání patří do sféry osobní motivace jednotlivců a souvisí s budováním akademické kariéry. Další vzdělávání akademických pracovníku má plnou podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Dlouhodobý záměr pro oblast vysokých škol na období 2016–2020 podporuje celoživotní vzdělávání v rámci prioritního cíle 4 „Relevance“: „Vysoké školy budou ve své činnosti reflektovat aktuální společenský vývoj, nejnovější vědecké poznatky a potřeby partnerů. Vysoké školy budou v těsném a oboustranně otevřeném kontaktu s partnery na lokální, národní i mezinárodní úrovni, s absolventy, zaměstnavateli, vědeckými a akademickými institucemi i s neziskovým sektorem a veřejnou správou.“
Jedno z doporučení vysokým školám zní: „V rámci vnitřního zajišťování kvality činností budovat centra podpory akademických i neakademických pracovníků: Centra podpory by měla představovat podpůrnou základnu pro profesní a odborný růst pracovníků vysoké školy a zvyšování jejich kompetencí jak ve vzdělávání, tak v tvůrčích a dalších činnostech, včetně valorizace výsledků“.
K celoživotnímu vzdělávání může být rovněž využíváno tvůrčí volno, které lze podle zákona o vysokých školách akademickému pracovníkovi na jeho žádost poskytnout v délce 6 měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů školy. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníkovi mzda.