Definice cílových skupin

Péče o děti raného věku

V případě dětských skupin vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině zmiňuje děti se specifickými potřebami, ty však nejsou blíže definovány.

Předškolní a školní vzdělávání

Žákem (dítětem, studentem) se speciálními vzdělávacími potřebami je ve stávajícím inkluzivním pojetí školského zákona osoba, která „k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření“. Podpůrná opatření nevyplývají z definice konkrétního znevýhodnění, nýbrž z aktuálních vzdělávacích potřeb žáka. Podpora ve vzdělávání je zajištěna všem žákům, kteří ji potřebují, bez ohledu na charakter jejich znevýhodnění, a to jak v inkluzívních podmínkách (které zákon upřednostňuje), tak v podmínkách odděleného vzdělávání. V kontextu možnosti zřizovat školy a třídy (oddělení či studijní skupiny) pro žáky s určitými druhy znevýhodnění školský zákon v § 16, odst. 9 vymezuje kategorii „dětí, žáků a studentů s mentálním postižením, tělesným postižením, zrakovým postižením, sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami učení nebo chování, závažnými vadami řeči, autismem a souběžným postižením více vadami“. I žákům zařazeným do těchto škol či tříd se však podpora poskytuje podle výše uvedeného principu na základě jejich potřeb.

Zákon dále definuje cílovou skupinu žáků nadaných, resp. mimořádně nadaných a podmínky jejich vzdělávání. Těmto žákům přísluší rovněž využívání podpůrných opatření. Definici nadaného a mimořádně nadaného žáka upřesňuje vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných: „Nadaným žákem je žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné nebo více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, manuálních uměleckých nebo sociálních dovednostech.“

Zvláštní podpůrná opatření

Konkrétní podpůrná opatření pro děti se specifickými potřebami v dětských skupinách na centrální úrovni neexistují. Nicméně plán výchovy a péče zpracovaný poskytovatelem by měl upravovat podmínky a způsoby zajištění péče v případě přijetí dítěte se specifickými potřebami. Tento požadavek je součástí kritérií pro posuzování standardů kvality péče, které stanovuje vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině z roku 2021. V rámci projektu Podpora implementace dětských skupin jsou zájemcům nabízeny on-line kurzy, které se zaměřují i na práci s dětmi s různými potřebami (např. děti hyperaktivní, hypersenzitivní, ale i děti nadané).

Zvláštní podpůrná opatření pro děti, žáky a studenty ve školách jsou popsána v následujících dvou oddílech.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

Žáci (děti, studenti) se speciálními vzdělávacími potřebami mají dle školského zákona právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Je garantováno mj. i poskytování vzdělávání a školských služeb v prostorách stavebně i technicky upravených.

Podpůrná opatření představují široký soubor pedagogicko-organizačních i obsahových úprav vzdělávání a poskytování školských služeb.

Podpůrná opatření spočívají v:

• poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení

• úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky

• úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,

• použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,

• úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy

• vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,

• využití asistenta pedagoga

• využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, nebo

• poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených

Podpůrná opatření se člení do 5 stupňů podle finanční a organizační náročnosti, které specifikuje vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami žáků nadaných. Podpůrná opatření z různých stupňů podpory se mohou kombinovat podle potřeb žáka. Podpůrné opatření vyššího stupně lze použít, pokud k podpoře vzdělávání žáka nepostačuje podpůrné opatření nižšího stupně. Podrobnosti o vybraných opatřeních pro 1. stupeň a pro 2. až 5 stupeň jsou uvedeny níže.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se vzdělávají podle vzdělávacích programů určených pro hlavní vzdělávací proud s přizpůsobením podmínek vzdělávání a s využíváním podpůrných opatření. Žáci se závažným mentálním postižením se vzdělávají podle upraveného vzdělávacího programu, který reflektuje vzdělávací potřeby těchto žáků.

Podpůrná opatření 1. stupně mohou školy poskytovat i bez doporučení školského poradenského zařízení. Není vyžadován ani informovaný souhlas zákonného zástupce žáka/zletilého žáka. Pro účel podpory těchto žáků mohou školy vytvářet plán pedagogické podpory žáka.

Plán pedagogické podpory

Plán pedagogické podpory, sestavený na základě pedagogického rozboru vzdělávacích potřeb žáka, obsahuje (zejména) popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Škola musí vytvořit pro žáka plán pedagogické podpory, pokud v rámci podpory prvního stupně nepostačuje přímá podpora žáka ve výuce a žákovy obtíže vyžadují součinnost více pedagogických pracovníků. Plán pedagogické podpory škola může pro žáka vytvářet také v jiných případech (kdy nepostačuje samotné poskytování individualizované podpory učitelem), a to dle pravidel, které si sama stanovuje ve svém školním vzdělávacím programu.

Pedagogická intervence

K opatřením prvního stupně se řadí pedagogická intervence, která slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka (a také k podpoře nadaného žáka). Představuje konkrétní „soubor“ podpůrných nástrojů 1. stupně podpory, nejen tradiční „doučování“ žáků. Tuto podporu využívá souběžně více žáků, je-li to možné a vhodné. Poskytuje ji základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola, a to jako podpůrné opatření prvního stupně (do prvního stupně byla zařazena od roku 2021).

Podpůrná opatření 2. až 5. stupně doporučuje školské poradenské zařízení – pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum – na základě odborného posouzení vzdělávacích potřeb žáka. K zjištění potřeby 2. až 5. stupně podpůrných opatření a k jejich poskytování je již nutný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka/zletilého žáka. Ti mají také právo na revizi doporučení podpůrných opatření nebo závěru vyšetření školským poradenským zařízením. Revizí doporučení je pověřen revizní orgán zřizovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zletilý žák či zákonní zástupci žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními stupně 2 až 5 mohou požádat ředitele školy o možnost vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu. Součástí žádosti musí být doporučení školského poradenského zařízení.

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán (IVP) je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. O vzdělávání žáka podle IVP rozhoduje ředitel školy (pokud o to zažádá zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák, a pokud k tomu současně vydalo doporučující posudek příslušné školské poradenské zařízení). IVP vychází ze školního vzdělávacího programu a je součástí dokumentace žáka ve školní matrice. Stanoví cíle vzdělávání konkrétního žáka, úpravy v organizaci a obsahu výuky, časové a obsahové rozvržení učiva, formu zadávání úkolů, způsob hodnocení a klasifikace, pedagogické postupy, organizaci zkoušek včetně závěrečných apod. Popisuje typ a rozsah speciálně pedagogické a psychologické podpory žáka, organizaci a způsob jejího zabezpečení a jeho poskytovatele (nejen instituci, ale jmenovitě pracovníka). Stanoví kompenzační a učební pomůcky, ICT vybavení, učebnice, učební texty apod., doporučené snížení počtu žáků ve třídě, účast dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka znakového jazyka, popř. potřebu dalšího pracovníka ve třídě. Podle individuálního vzdělávacího plánu se v roce 2021/22 vzdělávala 4 % žáků běžných základních škol a 22 % žáků speciálních základních škol. (Zdroj: Statistická ročenka školství. Výkonové ukazatele.)

Délka vzdělávání

Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může trvat deset ročníků. Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, může ředitel školy povolit pokračování v základním vzdělávání až do 20 let, resp. 26 let. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy jednotlivým žákům (studentům) se speciálními vzdělávacími potřebami prodloužit nejvýše o 2 školní roky.

Personální podpora

Ve třídách (odděleních, studijních skupinách) mohou vykonávat pedagogickou činnost souběžně nejvýše 3 pedagogičtí pracovníci.

Ve třídách, ve kterých se vzdělává žák nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, může na základě doporučení školského poradenského zařízení působit další pedagogický pracovník – asistent pedagoga. Asistent pedagoga je podpůrné opatření, které pomáhá začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do vzdělávacího procesu a dění ve třídě a do mimoškolních aktivit. Podle pokynu učitele asistent ve třídě pracuje i s ostatními žáky třídy. Asistenta pedagoga může získat žák od 3. stupně podpůrných opatření. Finance na takového asistenta pedagoga dostane škola formou navýšení finančních prostředků poskytovaných jako přímé náklady na vzdělávání. Ve třídách a školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami také působí asistenti pedagoga, nejsou však zahrnuti mezi podpůrná opatření (jsou financováni jiných způsobem). Také běžná škola může zaměstnat asistenta pedagoga mimo systém podpůrných opatření, avšak bez nároku na normované financování).

Při vzdělávání žáků, kteří z důvodu sluchového postižení nemohou vnímat a užívat mluvenou řeč, je jako podpůrné opatření využíván tlumočník českého znakového jazyka, případně přepisovatel pro neslyšící.

Tlumočník provádí přesný překlad obsahu sdělení mezi účastníky komunikace formou, která je jasná a srozumitelná všem zúčastněným, a v komunikačním systému, který si žák zvolil. Tlumočníka lze využívat i při akcích souvisejících se vzděláváním a konaných mimo školu.

Přepisovatel pro neslyšící se jako podpůrné opatření využívá, pokud žák využívá při komunikaci písemnou podobu českého jazyka, která není komunikačním systémem ostatních žáků třídy. Přepisovatel v rámci vzdělávání převádí mluvenou řeč do písemné podoby v reálném čase.

Žákům, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, poskytuje škola souběžně vzdělávání v psaném českém jazyce; při jeho výuce se používají metody používané při výuce českého jazyka jako jazyka cizího. Výstupy z naukových předmětů jsou u žáků vzdělávaných v českém znakovém jazyce stanovovány v českém znakovém jazyce a v psané češtině.

Ve třídách, ve kterých se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, může se souhlasem ředitele školy a na základě doporučení školského poradenského zařízení působit osobní asistent tohoto žáka. Osobní asistent není zaměstnancem školy. Svou činnost vykonává podle zákona o sociálních službách a poskytuje žákovi sociální služby, např. v oblasti sebeobsluhy, dopravy do školy apod. Náklady spojené s činností osobního asistenta nejsou hrazeny z prostředků resortu školství. Pomoc při sebeobsluze a samostatném pohybu žáka je ale zahrnuta i do standardních činností asistenta pedagoga, a je tedy jako podpůrné opatření podle školského zákona hrazena ze státního rozpočtu kapitoly školství a poskytována žákovi bezplatně.

Vzdělávání nadaných žáků

Školský zákon výslovně ukládá školám a školským zařízením povinnost vytvářet podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků upravují v samostatné kapitole jednotlivé rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy musí být zpracovány tak, aby vytvářely podmínky pro vzdělávání těchto žáků.

Podpůrná opatření zahrnují zejména:

• obohacení výstupů školního vzdělávacího programu – rozšíření nebo prohloubení vzdělávacího obsahu (enrichment), zadávání specifických úkolů nebo zapojení do samostatných projektů

• akceleraci vzdělávání – mimořádně nadaného žáka může ředitel přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky úspěšně složené před tříčlennou komis; za neabsolvovaný ročník není žákovi vydáno vysvědčení a v následujících ročnících se na vysvědčení uvádí, které ročníky žák neabsolvoval

• rozšíření obsah vzdělávání nad rámec stanovený příslušným vzdělávacím programem / umožnění účasti na výuce ve vyšším ročníku

• vzdělávání formou stáží v jiné škole stejného nebo jiného druhu

• vzdělávací skupiny – pro žáky nadané může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se v některých předmětech vzdělávají nadaní žáci stejných nebo různých ročníků

• individuální vzdělávací plán – obsahující popis úprav průběhu a obsahu vzdělávání

• poskytnutí didaktických pomůcek a technického vybavení k rozvoji nadání

• psychologickou a pedagogickou podporu

Přehled podpůrných opatření a přehled kompenzačních a didaktických pomůcek členěných do 5 stupňů, které je možné poskytnout ze zdrojů státního rozpočtu, včetně výpočtu normovaných finančních nákladů, je součástí (přílohou) vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami žáků nadaných.

Podporu vzdělávání a zjišťování nadání a vzdělávacích potřeb nadaných žáků a zpracování návrhů podpůrných opatření poskytují pedagogicko-psychologické poradny prostřednictvím psychologů – metodiků péče o nadané.

V případě, že dítě je tělesně a duševně přiměřeně vyspělé, umožňuje mu školský zákon zahájit povinnou školní docházku dříve.

Potřeby nadaných žáků jsou uspokojovány rovněž zřizováním tříd s rozšířenou výukou v určitých oblastech. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.

Zvláštní formou uplatnění a rozvoje nadání jsou soutěže – znalostní a dovednostní, umělecké, sportovní či další – regionální i celostátní, organizované ve spolupráci s akademickou i uměleckou obcí.

Umělecké zájmy a nadání mohou děti rozvíjet v základních uměleckých školách, které poskytují základní umělecké vzdělávání v jednotlivých uměleckých oborech.