Celoživotní učení představuje zásadní koncepční změnu pojetí vzdělávání, jeho organizačního principu, kdy všechny možnosti učení – ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému či mimo ně – jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života.
Další vzdělávání, vzdělávání dospělých, celoživotní učení a rozvoj lidských zdrojů se staly předmětem řady strategických dokumentů (nejen školských) a projektů, které připravují konkrétní opatření k jejich postupné realizaci.
Koncepci rozvoje oblasti celoživotního učení v letech 2007–2015 představovala Strategie celoživotního učení České republiky spolu s navazujícím implementačním plánem. Od roku 2015 oblast nedisponuje výhradním strategickým materiálem. Problematika celoživotního učení byla prostřednictvím Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 začleněna do navazujících implementačních dokumentů, a to zejména do Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR a Dlouhodobého záměru pro oblast vysokých škol. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo ve spolupráci s odborníky i širokou veřejností novou Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, kterou v říjnu 2020 schválila vláda.
Oblast celoživotního učení se tak stala integrální součástí soustavy hlavních strategických dokumentů ministerstva školství, přičemž část problematiky se vztahem k dalšímu vzdělávání převzal resort Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), s kterým ministerstvo školství participuje na tvorbě specificky zaměřených materiálů zohledňující principy celoživotního učení. Na základě této spolupráce vznikla Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015–2020, zaměřená na zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů, která je jedním z opatření cesty k digitální ekonomice. Cílem Strategie je rozvoj optimálních nástrojů, které umožní, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří čelí změnám v informačních a komunikačních technologiích a globalizaci. Hlavní vizí tohoto dokumentu je pak rozvoj digitální gramotnosti občanů ČR tak, aby byli připraveni využít potenciál digitálních technologií ke svému celoživotnímu osobnímu rozvoji, ke zvyšování kvality života a ke společenskému uplatnění. Mezi další cíle patří snižování digitální propasti a zajištění, respektive zvýšení, digitální gramotnosti, a tím posílení české ekonomiky a její konkurenceschopnosti.
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 přispěla k integraci konceptu celoživotního učení do stávajících hlavních strategických a koncepčních dokumentů. Další posílení tématu celoživotního učení představují koncepce s vazbou na Národní iniciativu Průmysl 4.0, konkrétně pak Práce 4.0.