Školský zákon garantuje respektování individuálních vzdělávacích potřeb všem žákům (dětem, studentům).

Dále pak definuje žáka (dítě, studenta) se speciálními vzdělávacími potřebami, jímž je podle platné inkluzívní kodifikace školského zákona osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Konkrétní kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejsou stanoveny. Zákon pouze vymezuje případy (druhy znevýhodnění), kdy se mohou žáci při splnění všech podmínek vzdělávat v oddělených třídách či školách.

Mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami mohou spadat také cizinci a příslušníci národnostních menšin, kterým je navíc poskytována další podpora podle školského zákona a dalších legislativních a koncepčních dokumentů. Viz následující oddíly.

Konkrétní práva a povinnosti týkající se pobytu cizinců jsou vymezeny zákonem o pobytu cizinců na území České republiky, zákonem o azylu a zákonem o dočasné ochraně cizinců (a Směrnicí Rady 2001/55/ES). Některé podrobnosti v oblasti vzdělávání stanoví školský zákon.

Kategorie cizinců

Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Z hlediska cizinecké legislativy můžeme hovořit o těchto základních kategoriích cizinců:

• občané EU a také rodinní příslušníci občanů EU (vč. občanů států Evropského hospodářského prostoru, tj. Lichtenštejnsko, Norsko, Island a Švýcarsko)

• občané třetích zemí

Typy pobytů

Česká legislativa specifikuje více typů pobytu cizinců z třetích zemí v ČR, a to především:

• krátkodobý pobyt, určený po dobu méně než 90 dnů

• dlouhodobý pobyt a dlouhodobé vízum, určené pro delší dobu než 90 dnů

• trvalý pobyt pro cizince, kteří se rozhodli zůstat v České republice

Pro občany některého ze států Evropské unie a také pro cizince, kteří nejsou ze zemí Evropské unie, ale jsou rodinnými příslušníky občana EU, je určen přechodný pobyt. Přechodný pobyt se vydává za účelem pobytu na území České republiky po dobu delší než 3 měsíce. Potvrzení o přechodném pobytu není podmínkou pobytu občana EU na území ČR.

Žádost o povolení k trvalému pobytu si může podat občan EU i občan třetích zemí až po 5 letech nepřetržitého pobytu na území České republiky (pro rodinné příslušníky je lhůta kratší).

Mezinárodní ochrana, azyl, doplňková ochrana, dočasná ochrana

Zákon o azylu upravuje podmínky vstupu a pobytu cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území České republiky. Žadatelem o udělení mezinárodní ochrany je cizinec do doby rozhodnutí ministerstva (nejpozději do 6 měsíců; lhůtu pro vydání rozhodnutí lze ale prodloužit až o 9 měsíců). V případě kladného vyřízení žádosti je žadateli udělen azyl, nebo se stane osobou požívající doplňkové ochrany.

• žadatel o udělení mezinárodní ochrany – cizinec, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, nebo cizince, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie;

• azylant –cizinec, kterému byl podle zákona o azylu udělen azyl; azyl je udělen v případě, že byl cizinec pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů; v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu;

• osoby požívající doplňkovou ochranu – cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, ale jsou v jeho případě důvodné obavy, že pokud by byl vrácen, hrozilo by mu skutečné nebezpečí vážné újmy (např. trest smrti, nelidské zacházení, ohrožení života).

Rodinnému příslušníkovi azylanta či osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl, resp. doplňková ochrana, za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení.

Podle zákona o dočasné ochraně cizinců, resp. Směrnice Rady 2001/55/ES, se postupuje v případě, že dočasná ochrana cizinců byla vyhlášena rozhodnutím Rady Evropské unie.

Koordinační role ve věci implementace národní Koncepce integrace cizinců na území České republiky je svěřena Ministerstvu vnitra.

Příslušnost k národnostní menšině a využívání práv s tím spojených jsou v České republice věcí svobodné volby občana. Práva příslušníků národnostních menšin, včetně práva na vzdělávání v jazycích národnostních menšin, a působnost úřadů ve vztahu k nim upravuje zákon o právech příslušníků národnostních menšin. Ochranu práv národnostních menšin dále zajišťuje Rámcová úmluva o ochraně práv národnostních menšin, podepsaná v únoru a ratifikovaná v dubnu 1995.

Národnostní menšina je zákonem definována jako společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.

Příslušník národnostní menšiny je zákonem definován jako občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.

Oficiální statut národnostní menšiny je v současné době přiznán čtrnácti menšinám (běloruské, bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské, srbské, ukrajinské a vietnamské). Tyto menšiny mají své zastoupení v Radě vlády pro národnostní menšiny. O přiznání statutu národností menšiny rozhoduje vláda České republiky. Menšiny musí splňovat dvě základní podmínky. Jejich komunity musí v českých zemích historicky působit (přesná doba není stanovená), a mít dostatečný počet příslušníků s českým občanstvím (rovněž není upřesněn). Uznané menšiny mají nárok na státní podporu svého jazyka i kultury. Status národnostní menšiny komunitám umožňuje více rozvíjet jejich kulturu, tradice a především jazyk. Oficiální postavení také členům menšiny zaručuje používat svůj jazyk ve styku s úřady i před soudy.

Národnostní menšiny jsou v ČR relativně nepočetné, podle Sčítaní lidu, domu a bytů (2011) se kromě k české, moravské a slezské národnosti nejvíce lidí hlásí k národnosti slovenské, ukrajinské, polské, vietnamské, německé, ruské, maďarské a romské. Některé menšiny mají sice v České republice celkové malé zastoupení, v některých obcích je však jejich zastoupení podstatné, např. v případě bulharské, chorvatské, rusínské, řecké nebo srbské menšiny (zdroj: Výbory pro národnostní menšiny v kontextu aktuálních potřeb).

Zvláštní podpora je na základě Evropské charty regionálních či menšinových jazyků věnována také menšinovým jazykům.

Regionální a menšinové jazyky jsou definovány jako jazyky, které jsou "tradičně užívány na daném území státu občany tohoto státu, kteří tvoří skupinu početně menší než ostatní obyvatelstvo státu a odlišné od úředního jazyka (úředních jazyků) tohoto státu (neoznačuje dialekty úředního jazyka (úředních jazyků) státu, ani jazyky migrantů". Česká republika prohlásila za menšinové jazyky slovenštinu, polštinu, němčinu a romštinu. Od roku 2015 může být v rámci dotačního programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků podpořena i chorvatština.

Podle Charty jsou vůči menšinovým jazykům v oblasti vzdělávání uplatňovány mj. tyto zásady: poskytování vhodných forem a prostředků pro výuku a studium regionálních nebo menšinových jazyků na všech vhodných stupních a poskytování možností, aby se osoby, které neovládají regionální nebo menšinový jazyk a žijí v oblasti, kde je užíván, mohly, pokud si to přejí, tomuto jazyku učit.

Specifická podpora

Všichni žáci základních, středních škol a konzervatoří, děti v předškolním vzdělávání i studenti vyšších odborných škol mají školským zákonem kodifikovánoprávo na vzdělávání, které respektuje zásadu zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce.

Žákům (dětem, studentům) se speciálními vzdělávacími potřebami zákon garantuje právo na bezplatnou specifickou podporu vzdělávání prostřednictvím podpůrných opatření, poskytovaných školou a školským zařízením. Podpůrná opatření spočívají v pedagogicko-organizačních i obsahových úpravách vzdělávání a poskytování školských služeb v souladu se vzdělávacími potřebami žáka. Rozumí se jimi nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotními stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Je tak zajištěna podpora všem žákům, kteří tuto podporu potřebují, bez ohledu na charakter jejich znevýhodnění a na úroveň vzdělávání (předškolní /preprimární/, základní /primární, nižší sekundární/, střední /vyšší sekundární/, vyšší odborné) v inkluzivních podmínkách škol hlavního proudu vzdělávání. Na podpůrná opatření mají ovšem nárok i žáci v oddělených speciálních třídách/školách. Takové vzdělávání se umožňuje v mimořádných případech pouze žákům s vyjmenovaným druhem znevýhodnění za splnění zákonem stanovených podmínek a v souladu s nejlepším zájmem žáka.

Podpora vzdělávání a integrace znevýhodněných skupin žáků je součástí komunitního plánování a sociálních služeb na místní, regionální i celostátní úrovni s propojením neziskového sektoru, orgánů sociálně právní ochrany dětí a dalšími orgány sociálních služeb a zdravotnictví.

Podpůrná opatření obecně pro všechny žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a systém stupňů podpory jsou popsány v oddíle Zvláštní podpůrná opatření. V následujících oddílech je popsána specifická podpora určená cizincům a příslušníkům národnostních menšin.

Specifická podpora cizinců

Přístup ke vzdělávání

Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občané České republiky.

Osoby, které nejsou občany Evropské unie, mají přístup:

• k základnímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané Evropské unie, včetně ústavní a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky;

• ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře;

• ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky;

• k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám, pokud mají právo pobytu na území České republiky na dobu delší než 90 dnů, popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu, azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo osobami požívajícími dočasné ochrany.

Povinnost vzdělávání

Na cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany se stejně tak jako na státní občany České republiky a občany jiných členských států Evropské unie vztahuje povinné předškolní vzdělávání v posledním předškolním ročníku a následná povinná školní docházka.

Některé děti cizích státních příslušníků (i některé děti české) navštěvují zahraniční školy, které uskutečňují na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu a v nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky. Seznam zahraničních škol je dostupný na webu ministerstva.

Podpora žáků a pedagogických pracovníků

Všichni žáci (děti, studenti), kteří se vzdělávají ve školách od mateřských po školy vyšší odborné, mají v případě speciálních vzdělávacích potřeb (kterými může být např. odlišné kulturní prostření, resp. nedostatečná znalost vyučovacího jazyka) nárok na podpůrná opatření (§ 16 školského zákona). Kromě toho cizince v mateřských školách a v základním vzdělávání legislativa zavádí specifická opatření na podporu jejich začleňování, vč. výuky českého jazyka (§ 20 školského zákona a navazující vyhlášky). Podrobnosti pro jednotlivé vzdělávací úrovně jsou uvedeny v následujících oddílech.

Ministerstvo školství ke vzdělávání žáků-cizinců, resp. žáků s odlišným mateřským jazykem, vydalo řadu metodických materiálů, např.:

• Možnosti podpory žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka v systému školství ČR (základní přehled)

• Metodický materiál MŠMT k poskytování bezplatné jazykové přípravy v předškolním a základním vzdělávání od 1. září 2021

• Metodické doporučení pro poskytování služeb školských poradenských zařízení žákům s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (a z odlišného kulturního prostředí)

• Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro předškolní vzdělávání

• Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání

Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) spravuje portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících žáky cizince – cizinci.npi.cz. Nabízí množství informací a podpůrných materiálů.

Metodickou podporu školám poskytují krajská centra podpory NPI ČR. Zajišťují školám metodickou pomoc, vzdělávací programy a bezplatné služby adaptačních koordinátorů a tlumočníků.

Souhrnné informace, materiály i semináře jsou dostupné také na webových stránkách www.inkluzivniskola.cz, provozované META, o. p. s.

Ministerstvo školství každoročně vyhlašuje dotační výzvu na podporu aktivit integrace cizinců v regionálním školství.

PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) od roku 2021/22 obsahuje samostatnou kapitolu 8.4. Jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí češtiny. Stanoví podmínky poskytování jazykové podpory široké nejen dětem-cizincům, ale i dětem, které pocházejí z jiného jazykového a kulturního prostředí.

Skupiny pro jazykovou přípravu

Vyhláška o předškolním vzdělávání stanoví specifické podmínky pro případy, kdy je v mateřské škole (tedy v jednotlivém místě poskytování vzdělávání / území) 4 a více dětí-cizinců, pro které je předškolní vzdělávání povinné. Ředitel mateřské školy zřídí skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. Skupina pro jazykovou přípravu má nejvýše 8 dětí, další skupinu lze zřídit až při překročení tohoto počtu (počet dětí v každé skupině je pak na rozhodnutí ředitele). Ředitel může do skupiny zařadit i jiné děti (např. mladší či s českým občanstvím), a to i nad limit 8 dětí, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy dětí. Mateřská škola dětem ve skupině poskytuje jazykovou přípravu v rozsahu 1 hodiny týdně. Dle RVP PV je vzdělávání rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne. Pokud má mateřská škola 1 až 3 děti cizince v povinném předškolním vzdělávání, bude jim poskytována individuální jazyková podpora v rámci vzdělávacích činností dle školního vzdělávacího programu. Pedagogičtí pracovníci mají pro výuku k dispozici Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro předškolní vzdělávání. Systém jazykové přípravy se nevztahuje na přípravné třídy, ve kterých je s ohledem na nízký počet dětí podpora dostatečně individualizována, ani na děti s individuálním vzděláváním.

Podpůrná opatření

Dětem, které podmínky pro jazykovou přípravu podle vyhlášky nenaplňují (např. děti mladší, příp. děti, kterým rozsah jazykové podpory nepostačuje), může být poskytována jazyková podpora formou podpůrných opatření podle vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, pokud jsou u nich indikovány speciální vzdělávací potřeby (např. z důvodu odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek). Relevantní jsou především opatření 2. a 3. stupně, které doporučuje školské poradenské zařízení. Jde např. o výuku češtiny jako cizího (druhého) jazyka 4 x 15 minut za týden, speciální pomůcky, v případě 3. stupně i individuální vzdělávací plán se zaměřením na rozvoj jazyka, příp. asistent pedagoga (pro žáky s neznalostí jazyka a dalšími speciálními vzdělávacími potřebami). Zavedena mohou být ovšem i další podpůrná opatření různého stupně jiného typu než je jazyková podpora.

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Obecně se při zařazení dětí cizích státních příslušníků do školy přihlíží k úrovni předchozího vzdělání, ke znalosti českého jazyka a k věku žáků. Děti cizích státních příslušníků jsou zařazovány do tříd bez předběžné jazykové přípravy. Výuka jazyka je pak nastavena podle jejich potřeb a věku a je jim poskytována náležitá podpora.

Podle školského zákona (§ 20) zajišťuje krajský úřad všem žákům-cizincům bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků. Probíhá ve skupinách pro jazykovou přípravu, podrobnosti stanoví vyhláška o základním vzdělávání. Žákům, které plní povinnou školní docházku na území České republiky a jejichž rodiče jsou státními příslušníky jiného členského státu EU, zajistí krajský úřad podle možností ve spolupráci se zeměmi jejich původu také podporu výuky jejich vlastního mateřského jazyka a kultury země původu. Žáci mají nárok také na podpůrná opatření dle § 16, mj. s ohledem na odlišné kulturní prostředí a životní podmínky (např. v případech, kdy bezplatná příprava dle § 20 nepostačuje nebo žáci nesplňují podmínky dané vyhláškou o základním vzdělávání).

Zákon o azylu navíc stanoví, že stát zajistí prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podmínky pro úspěšnou integraci do vzdělávání v základní škole žadatelům o udělení mezinárodní ochrany (pro něž je podle zákonů České republiky školní docházka povinná).

Vyhláška o základním vzdělávání výslovně uvádí, že při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon.

Skupiny pro jazykovou přípravu

Bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků-cizinců, kteří plní povinnou školní docházku, ("jazyková příprava") je poskytována ve veřejné škole zřízené krajem, obcí nebo svazkem obcí, která je na seznamu škol určených k poskytování jazykové přípravy ("určená škola"). Školy na seznam určených škol zařazuje krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli podle pravidel stanovených vyhláškou o základním vzdělávání.

Ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, ("kmenová škola") vyrozumí zákonného zástupce žáka do jednoho týdne po přijetí žáka o možnosti docházky do skupiny pro jazykovou přípravu. Do jazykové přípravy lze žáka zařadit kdykoliv během období školního vyučování na základě žádosti zákonného zástupce žáka podané řediteli určené školy. Žák je zařazen nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. Účastní se jazykové přípravy přednostně osobně, může se účastnit také distančně.

Výuka v určené škole probíhá ve skupinách (zvlášť pro osobní a distanční přípravu). Podmínkou pro vznik skupiny a zahájení výuky jsou minimálně dva žáci-cizinci, kteří jsou nově příchozí, tzn. plní povinnou školní docházku na území ČR po dobu nejvýše 12 měsíců (pro školní rok 2021/22 po dobu nejvýše 24 měsíců). První skupina má nejméně dva žáky, další skupina nejméně jednoho žáka. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 10, přičemž další skupinu lze zřídit až při překročení tohoto počtu (počet žáků v každé skupině je pak na rozhodnutí ředitele). Ředitel může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky než výše uvedené, a to i nad limit 10 žáků, pokud to však není na újmu kvality jazykové přípravy žáků.

Rozsah jazykové přípravy je 100 až 200 hodin po dobu maximálně 10 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy každého žáka stanoví ředitel určené školy podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy. Může využít vstupní orientační test, který je součástí Kurikula češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání. Jazyková příprava probíhá v době vyučování. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn (a není z těchto hodin ani hodnocen). Je-li to pro dané žáky z hlediska jejich vzdělávání vhodnější, může se souhlasem zákonných zástupců všech žáků ve skupině jazyková příprava probíhat mimo vyučování. Pro žáka účastnícího se distančního vzdělávání je kmenová škola povinna zajistit přístup k informačním technologiím a zároveň i dohled.

Podpůrná opatření

Žáci-cizinci mají, stejně jako ostatní žáci základních škol, v případě speciálních vzdělávacích potřeb nárok na podpůrná opatření. Pro žáky-cizince může být důvodem zejm. odlišné kulturní prostředí, resp. nedostatečná znalost (českého) vyučovacího jazyka. V těchto případech se uplatní především následující podpůrná opatření:

• 1. stupeň: Je určen žákům s pokročilou znalostí češtiny. Opatření nastavuje škola bez doporučení školského poradenského zařízení. Mohou zahrnovat např. úpravy metod výuky a organizace vzdělávání, důraz na podporu jazykového rozvoje v rámci jednotlivých předmětů, vedení slovníků, zapojení výukových materiálů pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka do výuky, plán pedagogické podpory. Pedagogická intervence by měla být zaměřena nejen na podporu přípravy na vyučování, pomoc s domácími úkoly, dovysvětlení a procvičování látky, ale i na podporu interpersonální komunikace, rozvoje sociálních vazeb a začlenění žáka do kolektivu třídy a školy.

• 2. stupeň: Je určen žákům s nedostatečnou znalostí češtiny na základě doporučení školského poradenského zařízení. Opatření mohou zahrnovat výuku češtiny jako cizího (druhého) jazyka 3 hodiny za týden (nejvýše však 120 hodin), úpravu obsahu vzdělávání v rámci individuálního vzdělávacího plánu, úpravu hodnocení, přizpůsobení organizace a metod výuky, speciální učebnice a pomůcky. Pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a projevy poruch učení a koncentrace se zařazuje 1 hodina speciálně pedagogické péče.

• 3. stupeň: Je určen dětem s bez znalosti češtiny na základě doporučení školského poradenského zařízení. Zahrnuje obdobná opatření jako ve 2. stupni. Výuka češtiny jako cizího/druhého jazyka může zahrnovat až 200 hodin, předmět speciálně pedagogická péče 2 hodiny. Pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a dalšími speciálními vzdělávacími potřebami může být navíc doporučen asistent pedagoga. Doporučena může být také podpora dalším pedagogickým pracovníkem, školním psychologem a školním speciálním pedagogem.

Uvedená opatření lze uplatnit i u dalších žáků, kteří mají českou státní příslušnost, ale čeština pro ně není mateřským jazykem nebo ji dokonale neovládají.

VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH, KONZERVATOŘÍCH A VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOLÁCH

Podpůrná opatření

Pro žáky-cizince na vyšších vzdělávacích stupních neexistuje ze zákona specifická bezplatná jazyková příprava. Všichni žáci-cizinci mají, stejně jako ostatní žáci, v případě speciálních vzdělávacích potřeb nárok na podpůrná opatření. Pro žáky-cizince na středních školách je relevantní především podpora při nedostatečné znalosti (českého) vyučovacího jazyka v rámci opatření 1. až 3. stupně. Opatření jsou obdobná jako podpůrná opatření v základním vzdělávání, s výjimkou přizpůsobení organizace a metod výuky, předmětu speciálně pedagogická péče a zapojení dalších pedagogických pracovníků. Naopak se na ně mohou vztahovat některé úpravy podmínek přijímacího řízení, závěrečných a maturitních zkoušek a absolutorií, viz dále.

Přijímací řízení

Školské poradenské zařízení může na základě vyšetření doporučit uchazečům s jiným rodným jazykem než českým uzpůsobení podmínek přijímacích zkoušek při přijímacím řízení na střední školu. Zařazeni mohou být do kategorie "ostatní" znevýhodnění podle vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání. Uzpůsobení podmínek může zahrnovat např. navýšení časového limitu pro vypracování testu, překladové slovníky, podporující osobu či samostatnou učebnu. Uzpůsobení podmínek není podmíněno předchozím poskytováním podpůrných opatření v základní škole.

Pokud cizinci získali předchozí vzdělání v zahraničí, promíjí se jim na základě školského zákona při přijímacím řízení na střední školu nebo při přijímacím řízení na vyšší odbornou školupřijímací zkouška z českého jazyka. Jeho znalost nezbytná pro vzdělávání v daném oboru se ověří rozhovorem.

Zkoušky na konci vzdělávání

Pokud žáci byli na střední škole vzděláváni s přiznanými podpůrnými opatřeními stupně 2–4, měly by být podle vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných jejich speciální vzdělávací potřeby zohledněny při závěrečné zkoušce s výučním listem či závěrečné zkoušce bez výučního listu. Pro žáky-cizince je relevantní zejm. jazyková podpora zařazená ve stupních 2 a 3. Konkrétní opatření k závěrečným zkouškám navrhují v souladu s doporučením školského poradenského zařízení učitelé, kteří žáka vzdělávali (prodloužení času na konání zkoušek, příp. formální úpravu zadání). Podobná pravidla se uplatní u absolutoria v konzervatoři a absolutoria ve vyšší odborné škole.

Žáci, kteří byli na střední škole vzděláváni s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. a vyššího stupně, mohou mít doporučenu úpravu konánímaturitní zkoušky na základě vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Pro žáky-cizince je v tomto případě relevantní zejm. jazyková podpora zařazená ve stupních 2. a 3. podle vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Osoby, které se vzdělávaly alespoň 4 roky v předcházejících 8 letech před konáním maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury ve škole mimo území ČR, mají podle školského zákona právo na uzpůsobení podmínek při konání povinné zkoušky z češtiny společné části maturitní zkoušky. Na jejich žádost, a po předložení kopií vysvědčení ze školy v zahraničí, se prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 30 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 40 %. Při konání písemné práce má možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.

AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI-CIZINCE

Děti žadatelů o udělení mezinárodní ochrany zpravidla docházejí do škol, které jsou v místě azylových pobytových zařízeních. V předškolním věku a v době mimo školní výuku mají k dispozici tzv. dětská centra, která jsou součástí azylových zařízení a slouží částečně jako mateřská škola.

Specifickou kategorií jsou děti cizích státních příslušníků bez doprovodu. Od roku 2003 působí v Praze diagnostické a pobytové zařízení – Zařízení pro děti-cizince, jehož součástí jsou různé typy školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy – diagnostický ústav, dětský domov se školou, výchovný ústav, středisko výchovné péče – a základní škola a praktická škola. Zařízení využívá též služeb tlumočníků a zvýšené hodinové dotace výuky českého jazyka.

Specifická podpora příslušníků národnostních menšin

Příslušníci národnostních menšin mají právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny. Vzdělávání v jazyce národnostní menšin je zajišťováno formou tříd či škol s výukou v jazyce národnostní menšiny, případně formou dvojjazyčné výuky některých předmětů.

Třídy a školy s výukou v jazyce národnostní menšiny

Obec, kraj, popřípadě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zajišťuje pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v mateřských, základních a středních školách, a to v obcích, v nichž byl zřízen výbor pro národnostní menšiny. V zájmu dostupnosti tohoto vzdělání se na způsobu zajištění, včetně financování, mohou dohodnout obce mezi sebou, popřípadě obec s krajem.

Třídy v jazyce národnostní menšiny ve škole lze zřídit, pokud se ke vzdělávání přihlásí určitý počet žáků s příslušností k národnostní menšině, tj. v mateřské škole 8, základní škole 10, ve střední škole 12. Předpokladem pro zřízení škol pro tyto žáky je naplněnost všech tříd určitým počtem žáku v jedné třídě (mateřská a základní škola 12 žáků, střední 15 žáků).

Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky vždy zkouška z jazyka národnostní menšiny.

Ve školách se vzděláváním v jazyce národnostní menšiny se vydávají vysvědčení, výuční listy, diplomy o absolutoriu dvojjazyčně (v jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny).

V případě, že nejsou splněny podmínky pro zřízení tříd/škol, může ředitel školy se souhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně (v českém jazyce a v jazyce národnostní menšiny).

Přestože v některých obcích existují výbory i pro jiné národnostní menšiny (slovenskou a německou), v současné době uplatňuje právo na zřízení školy/třídy pouze polská národnostní menšina, která je soustředěna zejména ve Slezsku. Ve školním roce 2021/22 bylo na území České republiky 24 škol mateřských škol, 21 základních škol (2038 žáků) a 1 střední škola – gymnázium (333 žáků) s výukou v polštině. Kromě toho jedna střední škola nabízí v rámci oboru obchodní akademie vzdělávání ve skupinách s polským vyučovacím jazykem. Pro zajištění potřeb škol s polským jazykem vyučovacím bylo zřízeno Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně.

Výuka některých předmětů v cizím jazyce

Ministerstvo školství může povolit výuku některých předmětů v cizím jazyce, a to na základních školách i na středních školách.

Projekty k podpoře národnostních menšin a menšinových jazyků

Ministerstvo školství vyhlašuje výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na podporu vzdělávacích aktivit národnostních menšin. Rada vlády pro národnostní menšiny vypisuje každoroční dotační program Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Je zaměřen mj. na vzdělávací aktivity na všech vzdělávacích stupních nad rámec standardního vyučování, které se zaměřují na výuku menšinového jazyka nebo v něm probíhají.

Specifická podpora pro romské žáky

Ředitelé škol mají možnost zavést pro romské děti (popřípadě další zájemce) jako doplňující volitelný nebo nepovinný předmět výuku romského jazyka, dějin a kultury.

Ministerstvo školství financovalo překlady materiálů Rady Evropy na podporu vzdělávání v romštině. Rámcová osnova pro výuku romského jazyka, která byla přeložena do češtiny a dvou romských jazyků, zahrnuje prvky osnov i referenčních úrovní, doplněné dvěma Evropskými jazykovými portfolii (pro primární a pro nižší sekundární úroveň) a manuálem pro učitele.

K vyrovnání případného sociálního znevýhodnění jsou v rámci systému zaváděna opatření k podpoře školní úspěšnosti romských žáků a k zvýšení počtu romských absolventů středních a vysokých škol. Jsou to pedagogická a organizační opatření, finanční podpora sociálně znevýhodněných žáků středních škol a cílená stipendia.

Ministerstvo školství dále vyhlašuje každoročně dotační program na podporu integrace romské komunity a na podporu sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol, konzervatoří a studentů vyšších odborných škol.